ACT OF DEFIANCE - Birth And The Burial

70%

Když odejdete z řad Mustaineových MEGADETH a krátce na to nazvete svou kapelu ACT OF DEFIANCE, tedy „akt vzdoru“, vždycky to ve fanoušcích roznítí řadu otázek a podezření, s jakou atmosférou v rovině mezilidských vztahů byl onen personální manévr uskutečněn. Kytarista Chris Broderick s bubeníkem Shawnem Droverem popírají jakékoliv neshody v řadách bandu obávaného zrzouna a svůj odchod odůvodňují malým podílem na skladatelském chodu legendární kalifornské kapely, ale také touhou postavit se na vlastní nohy a hrát především za sebe v menších prostorách. Jako skvěle vybavení instrumentalisté mají ty nejlepší předpoklady, zabrat si na scéně se svým novým projektem obstojný výchozí bod, otázkou tedy bylo, jak tito hudebníci uspějí po skladatelské stránce? Ta totiž byla až do vydání debutové desky „Birth And The Burial“, díky jejich minimálnímu podílu na hudbě MEGADETH, tajena.

Deska produkovaná Chrisem Harrisem vyšla nedávno u vydavatelství Metal Blade a nabízí deset ostrých thrashmetalových skladeb. Jenže v podání ACT OF DEFIANCE se opravdu nejedná o ono přímočaré a nekompromisně nařezané pojetí tohoto divokého žánru. Vždyť angažování Henryho Dereka za mikrofon sebou logicky nese jisté odlišení od tradičního pojetí hudby s kořeny v osmdesátých letech, postavené na výsadních riffech. Onen zpěvák totiž, kromě typicky uřvané metalcoreové polohy, svým chraplákem také vcelku obstojně a melodicky zpívá, což z desky dělá vlastně trochu příjemnější záležitost, než kdyby stavěla pouze na monotónní údernosti.

Díky zajímavé hlasové vybavenosti právě Dereka získává hudba ACT OF DEFIANCE poněkud potemnělý ráz, ale na druhou stranu bych neřekl, že to zmíněný frontman s těmi melodiemi nějak přehání. Charakter úderné thrashové směsky s jistým gothickým nádechem a bravurními instrumentálními výkony je určován především vynikající kytarovou hrou právě Chrise Brodericka. Spolu s Shaunem Droverem je právě on hlavním katalyzátorem hudby ACT OF DEFIANCE. 

Zpěv Henryho Dereka má víc společného se stylem např. TRIVIUM než s thrashovou klasikou. Už první vlaštovka „Throwdown“ však svědčila, že nepůjde o jen tak nějaký laciný šunt, ale o dravou řežbu plnou rychlých riffů a hromady kytarových sól. Řemeslně je vše zvládnuto mistrovsky, zápor naopak slyším v malé diferenciaci mezi jednotlivými songy. Ačkoliv o každém jednom členovi ACT OF DEFIANCE můžu říct jen pozitivní věc, pořád tady bude vzájemná podobnost skladeb a tak trochu menší koncentrace zajímavých nápadů než bych si u podobně vybavených muzikantů mohl užívat.

Songy jako „Dead Stare“, „Legion Of Lies“ nebo „Thy Lord Belial“ přesně vystihují moje kritická slova, protože i když je všechno zvládnuto ve špičkové podobě, zvukové i instrumentální (ach, ty Chrisovi sóla), tak tomu přes onu dravost chybí originální nápady, jaké bych u podobně vybavených borců očekával. Třeba „Refrain And Re-Fracture“, začínající akustickou pomalejší fází, která se později rozvine do poněkud dravější fazónky, a za podpory melodičtější refrénové části dokáže přinést nové možnosti, má u mne mnohem více plusových bodů. Pokud se nějaký song vyjímá, je to každopádně „Obey The Fallen“, protože nabídne větší míru melodiky, než je zde obvyklé. Oni totiž ACT OF DEFIANCE nejsou dle mého kapelou, která by se měla řídit krédem, čím tvrdší tím lepší, vždycky pro ně bude prostě lepší, když budou pracovat s určitou barvitostí.

27.10.2015	Diskuse (2)	Stray janpibal@crazydiamond.cz