AEROSMITH - Pozvolný úpadek a zázračné vzkříšení (1979-1987) 3/4

Konec sedmdesátých let nezastihl AEROSMITH v dobré pohodě. Někteří členové byli již zcela pohlceni vlastní drogovou závislostí a koloběh v rychlém sledu vydávaných alb a následných úmorných turné kapele rovněž nepřidal. Počet osobních půtek a žabomyších válek se začal rychle množit, a tak došlo na vůbec první personální změny, a sice když v průběhu amerického turné, kterým si AEROSMITH pouze vyplnili ne zrovna dobře se vyvíjející studiové práce, odešel kytarista Joe Perry. Náhradou se po pár měsících stal jistý Jimmy Crespo. Vztahy v kapele se tou dobou začaly hodně rychle kazit.

I když se zpočátku zdálo, že kapela nebude schopna bez Perryho dále fungovat, nakonec bylo šesté album - „Night In The Ruts“ na sklonku roku 1979 dokončeno. Působilo však oproti několika svým předchůdcům poněkud řidším a méně živočišným dojmem. Do jeho výsledku se tak rozhodně promítlo klima uvnitř rozhádané kapely. Rovněž kritika AEROSMITH nešetřila a prodeje se tentokrát vyšplhaly na pouhou jednu platinu. Na AEROSMITH rozhodně žádný zázrak, a tak se hovořilo o prvním velkém zklamání. Je jasné, že tohle prodejní číslo by znamenalo u jiných kapel ohromný úspěch, jenže AEROSMITH platili tou dobou (spolu třeba s KISS) za nejúspěšnější americký rockový band. Navíc v roce 1980 postihla kapelu další rána. Brad Whitford se totiž rovněž rozhodl pro odchod a podpořil tak Perryho verzi o nesnesitelném chování Stevena Tylera. Brad se záhy spojil se zpěvákem od Teda Nugenta a položil základ vlastnímu projektu – WHITFORD/ ST.HOLMES. Zbylí členové AEROSMITH jeho místo obratem obsadili Rickem Dufayem, kytaristou, který neměl dosud zkušenosti s hraním v žádné větší kapele. Joe Perry si mezi tím založil vlastní band, který nazval vynalézavě THE JOE PERRY PROJECT a užíval si pozice chlápka postaveného stranou veškerého dění, protože všechna tři alba vydaná pod touto značkou, nemohla soupeřit s dávnými úspěchy jeho mateřské kapely. O Perryho vytrvalé snaze zbavit se definitivně drogové závislosti a začít spořádaný život, již netřeba se rozepisovat.

V roce 1982 vyšlo konečně dlouho slibované sedmé řadové album, na kterém se již plně podíleli oba nový kytaristé. Přestože se znovu nejednalo o vyložený průser, tahle na AEROSMITH poměrně surová, bezhitová a bluesově orientovaná nahrávka („Rock In A Hard Place“) rozhodně nevrátila druhdy věhlasné kapele její dávný lesk, právě naopak, album vyšumělo do ztracena, protože jestli něco Tylerovci tenkrát potrádali, tak to byl zápal pro věc, výrazné skladby a celkově ujasněný, charismatický projev. Ani patřičně jedovatý pilotní singl „Lightning Strikes“, v jehož klipovém zpracování působí AEROSMITH jako punková bandička žvýkajících pouličních grázlů, kopajících do popelnic a tasících v případně nutnosti vyhazovací nože, nezaznamenal žádný větší ohlas, naopak, to pravé slovo bylo - rozpaky. Na jaře roku 1984 však už viselo ve vzduchu usmíření mezi znesvářenými bývalými parťáky. Návrat k původní sestavě s kytarovou dvojicí Joe Perry/ Brad Whitford byl tušit každým týdnem. Když byl na newyorském koncertě spatřen v zákulisí právě Perry, comeback se stal skutečností. První turné v původní sestavě bylo nazvané sebejistě „Back In The Saddle Tour 84´“ a po jeho skončení přišlo i na přípravy nového materiálu.

Deska „Done With Mirrors“ vznikla za producentské asistence Teda Templemana a šlo v jejím případě o jednu z vůbec nejtvrdších nahrávek AEROSMITH vůbec, jakoby se právě navrátivší kytaristé rozhodli dát o sobě na metalové scéně pořádně vědět. Jenže to bylo asi tak všechno, výsledek opětovně nedosahoval úrovně na jakou byli fanoušci zvyklí z úspěšných sedmdesátých let – album zkrátka postrádalo hity. Někdy tou dobou oba z toxických dvojčat definitivně vyhrávají svůj boj se závislostí na zakázaných látkách. Následují dvě události, které bostonskou legendu s definitivní platností vrací na přední místa americké hudební scény. Po nepříliš přesvědčivém návratu v původní sestavě s deskou „Done With Mirrors“, se totiž kapela rozhodla k nevídanému tahu. Poskytla totiž svou skladbu „Walk This Way“ raperům z RUN-D.M.C., kteří za asistence producenta Ricka Rubina vysekali bez větších prostojů moderní verzi této letité klasiky, a sice do takové podoby, až se leckomu z vyznavačů tradičních hodnot v rockové hudbě protočily panenky. V roce 1986 stála tahle skladba u zrodu nové hudební revoluce, která naplno propukla až v samotném závěru osmdesátých let. Spojení černošského rapu s rockem bylo tou dobou velmi neprobádanou až zapovězenou oblastí a RUN-D.M.C. se díky předělávce klasické písně AEROSMITH prostě podařilo nastínit nové možnosti a zabodovat. Díky častým rotacím skladby na hudebních televizních kanálech následoval ohromující úspěch.

O rok později se fanoušci konečně dočkali velkolepého albového návratu, který proběhl za asistence resuscitátora slavných rockových jmen minulosti Johna Kalodnera, producentského esa Bruce Fairbairna a hitmakera Desmonda Childa. Album „Permanent Vacation“ vzalo americké hitparády útokem a vykazovalo se veškerou znovuobnovenou magií hudby AEROSMITH. Jde o svěží a moderně znějící hardrockové album, které svým pojetím zcela jistě příslušelo do nablýskaných osmdesátých let. I přes stadiónový ráz většiny skladeb, nelze o kapele říct, že by úplně zapomněla na své kořeny. Deska oproti starší tvorbě působí o dost pompézněji, což je možné přičíst na vrub módě doby, ve které album vzniklo. Přestože se jako singly prosadily zejména tyto tři skladby - „Dude (Looks Like A Lady)“, „Rag Doll“ a „Angel“, mám za to, že své kvality kapela předvádí i v několika dalších písních, jako příklad zde uvedu pouze dvě – „Magic Touch“ nebo „Simoriah“. V roce 1987 tak byli prostřednictvím tohoto velkolepého díla AEROSMITH představeni mladší generaci jako rockeři, kterým sice táhne na čtyřicet, ale jsou střízlivý, svěží a plní mladického elánu. Album dýchalo čerstvou energií a působilo oproti předchůdcům mnohem euforičtěji. Na následném turné byli Toxic Twins pro klid managementu drženi v bezpečné vzdálenosti od předskakujících gaunerů z GUNS N´ROSES.

05.04.2013	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz