AGENT STEEL - No Other Godz Before Me

60%

V polovině osmdesátých let byla kalifornská speed/thrashmetalová kometa AGENT STEEL považována za stěžejní představitele scény ze západního pobřeží. Té scény, ze které krátce před tím vzešla velká jména jako METALLICA, SLAYER, MEGADETH a EXODUS. Jejich první dvě alba měla potenciál a kapela jezdila prestižní turné s neméně proslulými vrstevníky, kteří však, na rozdíl od AGENT STEEL, přežili ve výtečném světle dodnes. Třeba úderky z východní atlantické strany USA - ANTHRAX, OVERKILL nebo třeba NUCLEAR ASSAULT se na rozdíl od AGENT STEEL dokázali v pozdějších letech svébytným způsobem profilovat a po stránce hudební produkce se zajímavě vyvíjet. I přes slibnou výchozí pozici a znamenitou instrumentální složku se něco podobného AGENT STEEL nikdy nepovedlo. Band vedený neúprosně rtuťovitým vokalistou Johnny Cyriisem, jenž byl vždy proslulý svým vysokým a jako jehlice bodavým ječákem, se naproti tomu, po dvou ceněných řadovkách a jednom EP, nedožil roku 1988, aniž by vůbec někdy vybředl z mantinelů starosvětského vysokorychlostního metalu prezentovaného v zaníceném hysterickém narativu.

Členové AGENT STEEL se po prvotních úspěších brzy začali názorově rozcházet a vše spělo do záhuby, i tak za sebou zanechali dvě velice slibná alba „Skeptics Apocalypse“ (1985) a „Unstoppable Force“ (1987). Přestože se za těch třiatřicet let od onoho rozpadu úderka několikrát vrátila na scénu s novým materiálem, nikdy na své základní období nenavázala. Tedy určitě ne rovnocenně odhodlaným způsobem. AGENT STEEL měli ve svých řadách vždy skvělé instrumentalisty v čele právě s výborným kytarovým duem (např. kytarista Juan Garcia proslul v řadách EVILDEAD a dnes je členem BODY COUNT), ale ani to jim tehdy nestačilo na stabilní fungování a dlouhověkost. Lze tak říci, že všechna pro a proti vždy tkvěla v osobě Johna Cyriise, jehož specifický projev ne každému seděl. Navíc když se dotyčný znatelně bránil jakémukoliv, byť sebemenšímu vývoji, byl pak operační prostor nadějné kapely, ať už se na scénu vrátila v jakékoliv době, velmi omezený. Dokonce si dovedu představit, že mohl být Cyriis coby zpěvák na počátku metalové revoluce poloviny osmdesátých let oslavován, posléze však naopak zatracován jako kdosi neschopný vývoje a ozvláštnění.

Letošní comeback v podobě „No Other Godz Before Me“ nabízí zcela identickou hudební náplň, jakou se kapela prezentovala v osmdesátých letech. Jen to celé dnes již působí jaksi přežitě a zaprášeně. Cyriis se obklopil minimálně o generaci mladšími spoluhráči, z nichž v době původního fungování AGENT STEEL nebyl na světě nikdo, pokud tedy nebudeme počítat hostujícího japonského baskytaristu. Kromě něho je dnes nejstarším Cyriisovým spoluhráčem brazilský kytarista Vinicius Carvalho (ročník narození 1989), utvářející zde tandem s nadějným, teprve dvacetiletým Bulharem Nikolayem Atanasovem. Baskytaru ovládá již výše zmíněný Japonec Shuichi Oni a za bicími sedí osmadvacetiletý Dán Rasmus Kjær. Mezinárodní soupiska tak pro svou věkovou rozdílnost může být nazývána Cyriisovým metalovým lyceem. Omladina je sice výtečně instrumentálně vybavená a drtí nástroje přesně podle pravidel starověku, ale ani na okamžik nezabrousí do vod čehosi osobitějšího, co nevypovídá jen o zatvrzelosti a klišé. Chvílemi mě dokonce přijde, že se kapela úmyslně vyhýbá dobrým nápadům a prezentuje jen jakousi zaťatou pózu. V rámci archaického žánru je to díky instrumentální stránce stále docela slušná věc, ovšem z odstupu a při faktu, že Cyriisův vokál mě ne úplně chutná, však desku opravdu nepovažuji za bůhvíjak nutnou k dlouhodobějšímu přehrávání.

26.03.2021	Diskuse (4)	Stray janpibal@crazydiamond.cz