ARCH ENEMY - Blood Dynasty
Předně je třeba říct, že ARCH ENEMY si stále drží svůj obvyklý standard a přinášejí další slušnou porci hymnické metalové hudby. V dosahu melo-deathového prostředí je drží možná již jen hluboký agresivní growl modrovlasé krásky Alissy White-Gluz, i když i ona na novince několikrát oblaží čistým zpěvem.
Mezinárodní formace soustředěná okolo kytarového lodivoda Michaela Amotta se totiž čím dál více kloní k vlivům klasického heavy metalu. Všem těm postupům z tohoto ranku vycházejícím však dodává na vyšší míře extrémnosti. „Blood Dynasty“ je tvrdou, rychlou a agresivní jízdou, kde je heavy metal hnán na zteč jako vánice. Škoda jen, že značnou část těch povedenějších skladeb z desky již posluchač dopředu znal, a to díky předběžnému zveřejňování singlů v podobě klipů. Vlastně zde vznikla důvodná otázka, zdali podobná taktika prezentace a postupného odkrývání alba ještě před jeho vydáním prospívá něčemu jinému než marketingovým zájmům? Vždyť fanoušek již před datem realizace zná čtyři skladby ze sedmi nejlepších, takže jej rozhodně něco podobného okrádá o moment překvapení a celkově to naruší onen proces těšení se na finální den. Deska, která je ze značné části dopředu již známá, poté zkrátka působí o něco slabším dojmem. Můj názor však není názorem marketéra, nýbrž fanouška a posluchače hudby, pro kterého musí být první poslech vydaného díla svátkem. Ale třeba jsem tím posledním, na kom vlastně záleží.
K albu samotnému. Jsou zde skvělé songy, které se bezesporu zařadí mezi to úplně nejlepší od ARCH ENEMY. Natlakovaný úvodní výpad „Dream Stealer“ je hymnou, jakou by chtěla napsat a realizovat každá kapela pomýšlející na ty nejvyšší mety. Tohle byla zkrátka trefa do černého, robusní melo-deathový základ upoutal již svým soundem, bezchybně natlakovanými riffy, honosnými sóly a nad vším se nacházejícím, snad tím nejbrutálnějším ženským hlasem, co lze slyšet v mainstreamovějším metalu. Hned vzápětí však Alissa zaperlí v rámci čistě odzpívaného refrénu písně „Illuminate The Path“, což je skladba, která sice nemá rychlost a divokost předešlé, ale jinak působí obdobně výrazně, neboť má v sobě chytlavost a dokáže magnetizovat svými nosnými prvky, ať už se to týká různorodějších zpěvových linek, nebo instrumentace, která zde drží pevně okolo sekaného riffingu. Následující „March Of the Miscreants“ upoutá svou sevřeností a snad největším příklonem do deathových oblastí. V rámci precizní rytmiky Daniela Erlandssona si všimneme kovově vyznívajících úderů ala St.Anger či MESHUGGAH, které dodávají zvuku písně ještě na větším chladu, temnotě a hloubce. Jde o asi nejhutnější věc od ARCH ENEMY za hodně dlouhou dobu.
„A Milion Suns“ je naopak metalový song plný jasu a hitového potenciálu. Odpovídá všemu, o čem jsem již psal výše. A sice, že se ARCH ENEMY podařilo do svého masivního zvuku zabudovat prvky heavy metalu a tyto vlivy ACCEPT, JUDAS PRIEST a dalších prospívají chytlavosti stále dostatečně tvrdých songů. „Don´t Look Down“ je znovu rychlá a divoká jízda, která co se týče nápadů trochu pokulhává za úvodní čtveřicí skladeb, ale pořád má v sobě hodně energie a přímočarosti, činící z ní jakýsi konglomerát speed metalu s melo-deathovým stylem kapely. Titulní řezničina „Blood Dynasty“, stejně jako následující pumelice „Paper Tiger“ již byly dopředu známé v klipové podobě. Jde o silné hymny zcela typické pro aktuální podobu ARCH ENEMY, tedy kapely do detailu vysekané a útočící na ty nejvyšší komerční mety v rámci metalového extrému. Znovu skvělá instrumentace, parádní sóla Michaela Amotta, hitový potenciál, co víc chcete? Přichází balada „Vivre Libre“, kde Alissa pěje francouzsky a pouze čistým zpěvem. Asi takhle - podle mne jde vlastně o nejslabší skladbu alba, ačkoliv ne díky tomu, že jde o pomaláč. V podstatě i v rámci pomalých metalových čísel mě song připadá docela tuctový, jakoby vyňatý z databanky skladeb určených pro nějaké televizní pěvecké soutěže, kde se imituje metal a rock. To je celé.
Drtivá „The Pendulum“ není úplně špatná, ale určitě nepatří na desce k těm lepším kusům. Po právu jí tak kapela coby singl nikdy nezveřejní. No a deska je ukončena doslova velkolepě, čtvrtou z předběžně zveřejněných perel - „Liars And Thieves“, což je song, který má dle mého všechno to nejlepší, co mohou dnes ARCH ENEMY předvést. Tvrdost, rychlost, melodika, skvělá instrumentace, výtečný nájezd na speedmetalový refrén a Alissa znovu přehazující hlasivky z growlu na čistý zpěv. Tohle je velkolepé zakončení poctivého metalového alba, které pomýšlí na ty nejvyšší mety. Můžeme se zde bavit o postupném zobecňování stylu této kapely, o jisté unifikovanosti jejich projevu, ale tahle kapela prostě umí napsat metalové hity a vždy přijde s dílem řemeslně skvěle zvládnutým, ať už co se týče zvuku či muzikantských výkonů celkově. Předchozí kolekce „Deceivers“ byla asi o něco výživnější, ale i zde si fanoušek přijde na své a nemá se čeho obávat.
31.03.2025 | Diskuse (51) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
![]() |
Gazďa | 06.04.2025 18:00 |
Mně se líbí všechny éry. Každá má to své. A i Agonist. 🙂 Pecka by byl nějaký duet Angely s Alissou nebo dokonce společný koncert. 😊 |
Sagi | 06.04.2025 17:18 |
Jsem rád, že zde padají zmínky o The Agonist, neb dle mého byli skvělí, nápadití a progresivní. Je škoda, že skončili a škoda, že se jim nepovedlo výraznějc prosadit. A to znám jen éru s Vicky Pharakis:-) |
Pekárek | 06.04.2025 12:59 |
Honza H.: tak jsou tam ty sóla navíc.:-) Desky Angelou jsou fajn. Hele musel bych to všechno projet znova, abych měl nabito na nějaký jiný než rádobyvtipný názory.:-) |
Honza H. | 06.04.2025 11:56 |
A tak to já se hrdě hlásím k éře AE s Angelou. Když něco od AE, tak Wages of Sin a Khaos Legions. |
Stray | 06.04.2025 11:32 |
Asi jsem tě rozhodil zkomoleninou tvého nicku, Richarlison. |
Rolandino | 06.04.2025 10:57 |
Som omylom napísal kód do mena. :-) Každopádne, netvrdím, že som nejaký odborník na The Agonist. Nie je to moja najobľúbenejšia kapela, to vážne nie. Len mi sadli viac ako Arch Enemy, to je všetko. |
tajozag | 06.04.2025 10:31 |
Najlepšie album s Alissou, imho, bolo ich tretie a posledné na ktorom sa objavila: Prisoners. Ale aj prvá dve sú celkom ok. Potom čo ju vystriedala Vicky Psarakis, hoc tiež veľmi talentovaná vokalistka, som ich až tak veľmi nesledoval, ale rozmýšľam, že by som to mal napraviť. Mne prídu hudobne zaujímavejší a pestrejší v porovnaní s Arch Enemy. |
Stray | 06.04.2025 09:20 |
Ricardinho: Když je tak skvělé, jaké album The Agonist s Alissou bys mi tedy doporučil? |
Pekárek | 05.04.2025 23:26 |
*prošlapat... |
Pekárek | 05.04.2025 22:34 |
Někdo tu cestu prohlašovat musel.:-) |

