ARCHEONIC - Digital Pain

70%

Nikdy jsem úplně nepochopil zvyk přidávat k hudebnímu časopisu nebo zinu řadové album. Různé samplery, výběrovky nebo demáče prosím, ale kompletní nové nahrávky, to mi prostě nesedí. Pro kapelu mi to přijde trochu dehonestující ve smyslu prodeje pod cenou, jakkoli nepopírám výhody oslovení širšího okruhu posluchačů prostřednictvím dané „tlače“. Právě taková nestandardní forma vydavatelské politiky je mj. nedílnou součástí fungování magazínu Pařát, který má za sebou už pěknou řádku více či méně kvalitních CD příloh ke své tištené podobě. Vůdčí osobnosti jmenovaného Pařátu Herdronovi každopádně nelze upřít nezdolnou vitalitu a také slušný čich na zajímavé kapely rekrutující se vesměs z české undergroundové scény. Dnes bude řeč o jednom z takových povedených objevů, a tím jsou mohelničtí borci ARCHEONIC.

Všímavější a náročnější hudební fans si nepochybně vzpomenou na existenci zručných technických deathmetalistů SCENERY, kteří se před několika lety odebrali na věčný odpočinek, aby právě na troskách téhle ambiciózní party vznikl po čase zcela nový projekt. S trochou nadsázky by se mohlo zvolat „SCENERY jsou mrtví, ať žijí ARCHEONIC“! Dva bývalí spoluhráči Lerry (kytara) a Mik (basa) se s novou sestavou vrhli znovu do víru metalové tvorby, tentokrát však v naoko přímočařejší a přístupnější podobě. Větší otevřenost v případě ARCHEONIC nicméně neznačí ústupky v tvrdosti nebo snad v technickém provedení. Ani jedna z těchto důležitých vlastností nezašla na úbytě. Nastolený umělecký směr by se dal spíš charakterizovat jako přechod od spletitých hudebních souvětí k rázným a přesně formulovaným tezím, pod jejichž pádností se ovšem skrývá skutečná podstata. Death/thrashové víření nahradily mocné groovy turbulence, rytmika se stala zřetelně masivnější a progresivní prvky se z čelních míst stáhly do pozadí, aniž by ovšem ztratily svůj klíčový význam pro celek.

Už první studiový zásek ARCHEONIC v podobě EP „16th Dimension“ zněl hodně slibně, i když bylo přeci jen poznat, že jde zatím o zahřívací kolo. Dlouhohrající novinka „Digital Pain“ vychází skoro po pěti letech po předchůdci, během nichž došlo k několika personálním změnám, včetně postu zpěváka. A zrovna vokál mi zpočátku úplně nevoněl. Na první poslech se ortodoxní deathový growling tluče s moderním metalovým podkladem a výsledný sound to poněkud uzemňuje. V průběhu páté skladby ale frontman P.T. odkrývá suverénní drsné výšky a jednotlivé články do sebe začínají zapadat. Stejným způsobem jako se pomalu uvolňuje zpěv, tak se postupně rozevírá celá deska. Pod zneklidňující a útočnou vrstvou hudební agrese žhne progresivní jádro, které se zprvu projevuje jen matnými odlesky. Kdo po nich ale skočí a nepustí je, dostane se pod povrch, kde se odvíjí to zásadní. ARCHEONIC sami podávají hledajícím pomocnou ruku ve dvou instrumentálkách, u nichž je hudební agresivita očekávaně snížená a jsou tak ideálním výchozím bodem pro hlubší ponor do ryzích nálad.

Za pomoci hokejové terminologie by se album „Digital Pain“ dalo rozdělit na tři třetiny. Po úvodním hvizdu obstarává nekompromisní buly skladba s všeříkajícím názvem „1984“, po níž se střídají ostré útoky „Corrosion Of Alienation“ a „Cutting Edge Of Insecurity“. Těžké groove metalové ataky kořeněné oním hlubokým destruktivním zpěvem zní hodně přesvědčivě a dávají vzpomenout tu na Kisserovskou SEPULTURU, tu dokonce na nezastavitelný kolos MESHUGGAH. Stejně jako je tomu u zmíněných velikánů, tak i ARCHEONIC pod mocnou tíhou hrubé síly rozehrávají technické zasekávačky, melodické kličky a jiné progresivní parády, které osvěžují bezprostřední těžkotonážní nářez. První z avizovaných instrumentálních předělů moc uvolnění a klidu nepřidá, obstarává ho impulzivní opus „The Stream Of Dependence“, který závěrečnou bojovnou gradací navnadí na další pokračování hudebního zápolení.

Zatímco druhá třetina bývá v naší extralize naplněná nezáživným bojem o střední pásmo, ARCHEONIC během ní naopak stupňují svoji formu. Věrně ji reprezentují atmosférická a emocionálně vypjatá píseň „Frozen Mind“, společně s temnější skladbou „Crypt Of Unborn Morrows“ vyšperkovanou skvělým schuldinerovským sólem. Na tuto pocitovější část navazuje druhé intermezzo v podobě poloakustické instrumentálky „For My Heart“ s nápaditým motivem dialogu španělky a basy. Poslední dějství by se pak dalo označit jako kombinace všech předchozích postupů a variant, přesně ve stylu „to nejlepší na konec.“ Finální songy „Virtual Cramp“ a „Blackout / Pandemonium“ spojují výborné hráčské i pěvecké výkony, a hlavně neustávající tah na bránu, který je ale rafinovanější a hitovější než úvodní nátlaková hra. Houkající siréna symbolicky ukončuje metalový mač, přestože bych si krátké prodloužení v podobném tempu klidně ještě dopřál.

Dlouho na mě nepůsobila nějaká deska takovým dojmem poctivě odvedené práce jako „Digital Pain“. Od samotného konceptu postaveného na varování před bezhlavou důvěrou v moderní technologie, až po zvuk a grafickou stránku CD, vše je dělané na maximum v rámci možností tuzemské nekomerční scény. Produkce možná působí sem tam trochu neučesaně a některé nápady by si zasloužily ještě dopilovat a doaranžovat, ale takové dílčí nedostatky aspoň poskytují prostor k dalšímu zlepšování a k vyšším cílům. Na každý pád mají ARCHEONIC svým dlouhohrajícím debutem našlápnuto do budoucna hodně razantně.

14.09.2021	Diskuse (8)	Hivris riha.kamil@gmail.com