Boomer Space

BEHERIT, HELLBUTCHER, DEATH WORSHIP, LARVAE, MŮRA - Praha, Meet Factory, 31.srpna 2024

Kdo nešel na BEHERIT, jako by nebyl. Velký zájem o koncert finského kultu podobné asociace vyvolával. Pestrá sestava triček od BLASPHEMY přes SADISTIC INTENT po MASTER ´S HAMMER však nasvědčovala tomu, že akci navštívili hlavně skuteční fanoušci extrémního metalu, což bylo později zřejmé i z reakcí publika. Drtivá většina z přítomných si prostě vystoupení headlinera dokázala užít, a to navzdory postupující únavě, všudypřítomnému vedru a špatnému a zároveň enormně hlasitému zvuku, který obyvatele nových bytů postavených naproti klubu na místě bývalého Zlíchovského lihovaru asi moc nepotěšil. 


Pro mě osobně představovali BEHERIT spíš onu třešničku na dortu, protože i další jména slibovala kvalitní zážitek. V této souvislosti stojí za připomenutí, že tři ze čtyř předskakujících kapel dosud nemají na kontě řadové album, což působilo stylově, protože hlavní hvězda večera se stala kultem hlavně na základě demonahrávek a EP později zkompilovaných na ikonické desce „The Oath of Black Blood“.  Podstatné ovšem bylo, že každá z nich dokázala nabídnout něco, když už ne echt původního, tak pro danou akci odlišného. Zvolená dramaturgie mi prostě vyhovovala. Po třech temných kapelách navíc následovala osvěžující heavy-speed-thrash-black lázeň HELLBUTCHER, takže adorovaní Fini mohli odcelebrovat svou černou mši před uvolněným, nikoli však ubitým publikem. 




                   Ze strany hlavní kapely byl nařízen zákaz focení dění na pódiu. (pozn.Stray)
   

Ten večer bylo vyprodáno, což se projevovalo mimo jiné tím, že všude, kam se člověk pohnul, se nacházelo opravdu dost lidí:-), a to ještě řada z nich zůstávala venku. Pominu-li celkem snesitelné fronty na pití, hodně dlouho trvalo, než zmizel zástup fanoušků, který se utvořil u stolů s merchem. Z hudebních nosičů se od BEHERIT prodalo takřka vše, tedy včetně vinylů z éry elektronické. Brzy zmizel i debut zmíněných HELLBUTCHER. Není divu, ceny se daly vesměs akceptovat. Tak se to dělá! Koncert jsem sledoval převážně z bočního balkónu. Plno zde bylo kupodivu až v samotném finále. Občas jsem zašel dolů zkontrolovat, zda po zvukové stránce o něco zásadního nepřicházím. Bohužel se ukázalo že ne, tedy pokud se v přední části sálu nestal malý zázrak. Co se týče soundu, budu se o něm ještě zmiňovat, rád bych však zdůraznil, že ve vztahu k jeho vnímání a hodnocení platí přívlastek „subjektivní“ stoprocentně. Proto je dost možné, že někomu zněli BEHERIT jako z CD, což ostatně nemusí být ani daleko od pravdy.:-) 


Pomalý rozjezd zajistila domácí death/doomová MŮRA. Jejich set rozhodně nenudil. Dveře do pekelné kobky sice nevykopli, ale i jejich pozvolné otevírání mělo něco do sebe. Tady níže posazený zvuk nevadil. Hrálo se pomalu, s důrazem na přesvědčivou atmosféru. Pohlcující hudba lezla do uší sama a najednou byl konec. Žádné negativum jsem nezaznamenal. Kapela, která tady dlouho chyběla. Aktuální smlouva s Doomentia mluví myslím za vše. Italové LARVAE udeřili v podobném, pocitově však odlišném stylu. Zpěvačce a kytaristce Luciliy Sericatě nebylo možno upřít ani vnitřní démony, ani velké srdíčko.:-) Situace se opakovala, se zájmem jsem vše poslouchal a se zaujetím pozoroval práci precizního Tomáše Corna za bicími (mimochodem dost nečekaná štace). Nízké otáčky jeho hře neubíraly, spíš naopak, a najednou byl zas konec. Živé provedení skladbám svědčilo, sice se z nich vytratila určitá bizarnost, ale zase do nich pronikla příjemná hutnost a větší kytarová energie odkazující až ke starým žánrovým klasikám. DEATH WORSHIP pak předvedli to, co se od nich čekalo, totální BLASPHEMY/CONQUEROR worship vycházející právě z BEHERIT. Kapela, která tady stále chybí.:-) Zvuk byl chvílemi velmi slušný, takže black/death/war metalový masakr, který se odehrával na pódiu, působil mocně i na publikum. Zvýšená míra zájmu a ohlasu nemohla nikoho překvapit. Stručně řečeno, velmi zkušení a zruční hudebníci s citem „pro věc“ přednášeli metal, tak jak ho milují.  Velký dojem na mě udělala i hra bubeníka. Bez podobného výkonu by byl výsledný efekt o řád menší. 


Koncert po organizační stránce šlapal jako hodinky, po té hudební stoprocentně gradoval. Následující HELLBUTCHER představili přívětivější tvář pekelné metalové produkce. Old school podaný s noblesou a řemeslem starých mistrů. Jejich kořeny jsou v podstatě heavymetalové, čemuž ostatně napovídalo i nenápadné brnkání jednoho z kytaristů během zvukovky. Motiv z „Heaven Can Wait“ od IRON MAIDEN musel poznat každý. Melodická jízda, zasazená do metalového pravěku a odehrávající se v režii protřelého ansámblu kolem zpěváka Pera Gustavssona alias Hellbutchera, si publikum okamžitě získala. Kapela, která tady nikdy nebude.:-) Vystoupení stylově završil cover „Black Metal“ od koho asi.:-) Per výborně zpíval a zároveň vyučoval z tradičního, nicméně nepřepjatého metalového frontmanství. Absolutní profík. Samozřejmě se zavzpomínalo i na NIFELHEIM. Chválit každého z instrumentalistů by bylo nošením dříví do lesa. Skvělá sóla, osvědčené riffy v precizním podání, maidenovská baskytara a nápadité bicí ve snesitelné zvukové kvalitě přinesly královskou zábavu. Chvílemi jsem si připadal jako na heavy/thrash festu v Písku:-), což je pochopitelně další chvála. 


BEHERIT si nechali na přípravu stage půlhodinku. Z balkónu jsem měl možnost nahlédnout přes oponu a zjistit, že zmíněná prodleva byla využita bezezbytku. Po chvilce od zahájení přípravných prací se na pódiu objevil někdo ne nepodobný nenápadnému zajištěnému Berlíňanovi zralého věku, který vyrazil na výlet po pražských pamětihodnostech. Hned jsem vytušil, že se jedná o samotného mistra. Když Marko Laiho alias Nuclear Holocausto Vengeance těsně po půl dvanácté udeřil kouzelnou tyčinkou do své elektro-soupravy, odstartoval hypnotizující cestu do minulosti, na jejímž konci byla temnota a zlo, které nejen díky Markově nonkonformitě dokázalo přesvědčivě promlouvat i do současnosti … tady a teď v Praze. Potěšilo vše, i povinné položky z „The Oath of Black Blood“. Bohužel celková únava, vedro, postupné znepřehlednění a zesílení soundu, zejména nízkých frekvencí, na hranici snesitelnosti si vybraly svou daň. Jelikož mi totálně došly síly, hlava praskala a srdce bilo jako zvon, stáhnul jsem se po polovině show až do předsálí a později za doprovodu neutuchajícího dunění odkráčel do noci. Akci ve smyslu vidět BEHERIT a zemřít jsem tedy nakonec nedotáhl.:-) Každopádně výborný koncertní večer, ze kterého si museli všichni přítomní něco podstatného odnést.  
       


06.09.2024Diskuse (1)Pekárek
hackl@volny.cz

 

Widl
06.09.2024 08:41

Hezký report. Larvae jsou super a vokalictce to srdíčko žeru i s navijákem. Letní koncerty uvnitř by měly být trestný.

 

 

 

 

TOPlist

 



Jakékoliv využití obsahu a kopírování článků je bez souhlasu autorů zakázáno. Copyright © CrazyDiamond.cz 2024 designed by Stray. RSS, RSS - Diskuse