BETWEEN THE PLANETS, HER NATURE - Praha, Klubovna, 7.května 2024

Dilema, zda konečně vyrazit na Laca Decziho do Jazz Docku, nebo vidět BETWEEN THE PLANETS s novým kytaristou, jsem měl vyřešené asi tak za tři sekundy. Když jsem dorazil do dejvické Klubovny, kde moji meziplanetární oblíbenci ten večer hráli, zaskočilo mě velké množství mladých lidí. Sakra, to už si člověk nemůže v relativně plonkový den v Praze zajít na méně známou kapelu nota bene do alternativního klubu, aniž by tam nebyly davy? Jak se ukázalo, prvotní rozladění vycházelo z chybného, až naivního předpokladu. Dejvická Klubovna funguje v prvé řadě jako oblíbená hospoda pro studenty z okolí. Dotyční pak o tvrdé progresivní fusion neprojevili v podstatě žádný zájem. Koncertní místnůstka tak bohužel zůstala nenaplněná, což byla naštěstí jediná podstatnější vada na kráse jinak výborné akce.

Na úvod zahráli plzeňští HER NATURE. Dosud jsem o nich neměl tušení. Mají sice venku jen jeden singl, ale k němu na koncertě přidali řadu skladeb, se kterými již mohou pomýšlet na natočení dlouhohrajícího debutu. Pakliže se samotná kapela prezentuje jako progresivně rocková, nemám s tím problém. Nečekejte však žádnou instrumentální exhibici. Kvartet v čele se zpívající kytaristkou Evou Volfovou si v rámci víceméně standardní písničkové struktury dává záležet především na budování nálad, o což se ve vyrovnaném poměru starají jemné vokály a barevnější kytary, jímž zezadu pomáhá poměrně důrazná a hravá rytmika, podtrhující závažnost sdělovaných témat. V živém podání bylo zmíněné podtržení vedeno opravdu tlustou čarou. Zvýraznění se proto chvílemi měnilo až ve zvukové začernění. Sound se mi zdál lepší právě až od singlovky a zároveň klipovky „You“. Možná jsem si měl stoupnout jinam, ale nechtěl jsem nikomu zaclánět a rušit intimní atmosféru, kterou HER NATURE v průběhu setu navodili a jež v závěru slušně vygradovala. Ačkoliv se tak docela nejednalo o můj šálek kávy, určitě jsem nebyl sám, kdo ji vnímal spolehlivě. Potenciál tedy Plzeňáci určitě mají. Stačí už „jen“ co nejčastěji hrát a najít schopného producenta.

BETWEEN THE PLANETS začali s o něco lepším zvukem, jemuž k ideálu už tolik nechybělo. Naposledy jsem je viděl před pár lety v Rock Café. Dejvické vystoupení muselo být a také bylo lepší, a to z jednoho prostého důvodu. Sestavu nedávno doplnil výborný kytarista Miroslav Řezníček, působící mimo jiné v řadách nedoceněných progresivistů THE SPLIT. Kapela tudíž rázem disponuje pořádnou dávkou emocí navíc, což bylo naživo sakra znát. Přestože se nabízí psát něco o meziplanetárním chladu čerpajícím z instrumentální perfekce, síla „Bitvínů“ tkví hlavně ve sdíleném a do publika pumpovaném prožitku. Kytnarovu vířivou bubenickou řezničinu, vpadající do zhuštěných i rozostřených planetárních prstenců Spacoshovy, a teď už i Mirkovy kytary, drcených basou Radka Bureho, bych dokázal poslouchat hodiny. Všechny zúčastněné svět BETWEEN THE PLANETS evidentně baví, proto se jim také daří i na pódiu přesvědčivě zhmotňovat nevšední sféry, ve kterých se lidský prvek (člověk) kupodivu neztrácí. Pakliže někdo přeci jen začal nabývat pocitu jistého sci-fi odlidštění a tak trochu trpět vesmírnou závratí, zpátky k lidem ho vrátil poslední single „The Walk“, i na koncertě zazpívaný hostujícím Martinem Schusterem. Během vyklidněného putování plného krásných tónů běh času výrazně zrychlil. Skončilo se tak znovu v nejlepším; ve chvíli, kdy byla kapela ponořená do své hry a publikum optimálně vyladilo příjem.

Navzdory znepokojivým tématům nastoleným HER NATURE, a přes propast vesmíru odhalenou BETWEEN THE PLANETS, chemie evidentně zafungovala a část z ní se dokonce přenesla i na publikum. Odcházel jsem hodně spokojen, k čemuž přispěl příjemný pokec s několika hudebníky i fanoušky. Takhle má vypadat klubová akce. Prostě se sejdou lidé, kteří se v danou chvíli zajímají jen o hudbu a neváhají se o ní pobavit. Škoda, že jich nebylo alespoň o chlup víc. Obě kapely by si to zasloužily.

20.05.2024	Diskuse (7)	Pekárek