BIG BIG TRAIN - The Likes Of Us
Jsem rád, že to tak dopadlo a že BIG BIG TRAIN pokračují. Nebylo to vůbec jisté, zmínil se v jednom z nedávných rozhovorů baskytarista a hlavní hudební mozek kapely Gregory Spawton. BIG BIG TRAIN je jedna z těch skupin, která je uznávaná a obdivovaná mezi fajnšmekry, ale širokému publiku tolik známá není. Má za sebou patnáctku venkoncem výborných prog-rockových alb, za bubeníka bývalého člena SPOCK´S BEARD, ale desky donedávna vydávali svépomocí a počet jejich oficiálních koncertů se dal spočítat na prstech dvou rukou a nohou, z toho se za kanál podívali jen dvakrát, jinak všechno doma v Británii. A to po třiceti letech existence. Prostě taková malá velká introvertní britská kapela.
Pak přišel blesk z čistého nebe. Druhý nejpracovitější skladatel skupiny, frontman s charakteristickým medovým hlasem David Longdon, v noci na 19. listopadu 2021 spadl ve svém domě v Nottinghamu ze schodů a druhý den na následky zranění zemřel. Svět BIG BIG TRAIN se zastavil a převrátil naruby. Longdon se během dvanácti let působení v kapele stal prakticky jejím synonymem, bez kterého si bylo těžké tyto Brity představit. Podobně jako kdysi Peter Gabriel v případě jejich velkých vzorů GENESIS, kterému se Longdon svým hlasovým projevem i témbrem hlasu velmi podobal.
Volání paní hudby ale bylo silnější a kapela se nakonec rozhodla pokračovat. Je to dobře. K mikrofonu si vybrali Alberto Bravina, někdejšího zpěváka a klávesistu italské progrockové legendy PREMIATA FORNERIA MARCONI, který má podobně oduševnělý hlas, i když ne tak procítěný a jemný v niterných pasážích jako Longdon a z mého pohledu i obyčejnější. Ale v rámci možností to byla zřejmě dobrá volba, protože Bravin se ukazuje i jako velmi schopný skladatel. Je podepsán jako spoluautor hudby pod pěti skladbami nové desky, přičemž výbornou singlovku „Miramare“ složil sám (s textem vypomohl Spawton).
Stylově je deska ale pravý BIG BIG TRAIN. Je jemná a něžná, ale zároveň je silná a pevná v kramflecích, zvukově velmi bohatá, se změnami temp, rytmů a nálad, ale vyhýbající se okázalosti. Rozmanitost a barvitost, která chytne za srdce a zaujme mozek, ale vše je podřízeno službě písní. Pokud umíte složit výborné skladby, je přeci přirozené, že je taky umíte dobře zahrát, proč tomu věnovat pozornost a předvádět se? Vřelostí a teplým tónem měli hoši a dívky z Bournemouthu vždy blíž k ranným GENESIS (kteří na nás mimochodem dýchnou hned z první „Light Left in the Day“), než třeba ke studenějším YES, ale oproti gabrielovcům jsou ještě méně okázalí a zvukově bohatější. Je to způsobeno i skladbou nástrojů. Vedle kytar, basy, bicích a kláves tu máme také piano, housle, vibrafon, čelo, dechy a (u GENESIS také velmi oblíbený) melotron.
Po předchozí a velmi dobré desce „Welcome to the Planet“, která se tolik progově nerozkročovala, se na novince BIG BIG TRAIN opět vrací k delším písním. „Miramare“ má deset a „Beneath the Masts“ více než sedmnáct minut. Nenudí ale ani chvilku a obě patří k vrcholům desky. Osobně za tu vůbec nejlepší skladbu považují druhou z nich. „Beneath the Masts“ je i při své délce celou dobu strhující a výborně se zařadila mezi starší epické klasické kusy kapely jako „East Coast Racer“ nebo „Voyager“. U BIG BIG TRAIN se není třeba obávat rozvleklosti a zdlouhavosti, naopak delší skladba rovná se, že člověk prostě dostane víc skvělé muziky.
Longdonova smrt ovlivnila skupinu i po tematické stránce, zejména Spawtona, který je autorem většiny textů. Rozverná „Skates On“ o radosti ze života… než se nadějeme, může být život pryč, je potřeba užívat života oběma rukama… vrátit se do dětského věku, nasadit brusle a rozjet se do světa… Podobně „Light Left in the Day“… vytěž co nejvíce to světlo, které zbývá ze dne… postav se nebezpečí, jdi do stávky, kdo ví, k čemu dojde pod tímto temnícím nebem… Podobně bilancující je také zmíněná „Beneath the Masts“.
A zjevně celá tahle situace přiměla skupinu také k většímu bilancování ohledně celé své budoucnosti a pohnula ji s vymanění se ze své introverze. Spawton a spol. se po nekonečném hledání toho správného vydavatelství rozhodli a „The Likes of US“ vychází u Inside Out Music, německého labelu specializujícího se na prog. Vyrazili také poprvé na turné za oceán a na podzim se chystají na krátkou otočku do Evropy. K našim hranicím se zatím přiblížit (až na krátkou festivalou zastávku v Katovicích) neplánují, takže zůstávám zatím v klidu. Ale pokud se to v budoucnu změní, váhat nebudu.
23.04.2024 | Diskuse (3) | Gazďa |
Pekárek | 05.05.2024 21:16 |
JJ, k deskám za 80 se vracím celkem často. |
Gazďa | 04.05.2024 21:35 |
Díky, Peky :) Dokonce si to trochu pouštím i poté, co jsem napsal tu recenzi. :) Než to vždycky napíšu, tak mi recenzované desky jedou doma furt dokola, takže se pak celej hladovej rychle vrhám většinou jinam. |
Pekárek | 30.04.2024 20:28 |
Fajn informativně výživná recka. Od BBT mám dvě alba. Určitě časem zkusím, díky za upozornění. |