BLACK SABBATH - Sabbath Bloody Sabbath

100%

V případě svého pátého alba dosáhla černokněžnická kohorta svého tvůrčího a uměleckého vrcholu. Šlo dle mého o největší okamžik v kariéře BLACK SABBATH, jenž byl napěchovaný žhavou emocionální sílou. Kapela popustila uzdu vlastní fantazii a za přispění většího počtu aranžérských fíglů stvořila své ultimativní dílo, které znamenalo začátek nové kapitoly a pořádně silné druhé nadechnutí. Všechno však nešlo tak lehce, jak se mohlo na první pohled zdát. Z původně zamýšleného opětovného nahrávání v Los Angeles nebylo nic (zřejmě náhlá tvůrčí zatavenost), a tak se jelo zpět do Británie, konkrétně do Walesu, kde se v útrobách hradu Clearwell Castle při častých duchařských seancích náhle a jakoby mávnutím kouzelného proutku nová tvůrčí energie dostavila. A ne ledajaká. Při experimentech s jasnozřivostí a na pozadí neustále plápolajících ohňů vznikla titulní kompozice, která se stala jakýmsi předobrazem celého díla. Zatímco kapela v té době tvrdě makala v útrobách opuštěného hradu, rostla však vůči ní nevraživost ze strany církevních hodnostářů (vše bylo podpořeno tehdejší premiérou filmového trháku „Vymítač ďábla“), takže oprávněná obava z útoků náboženských fanatiků měla za následek dokonce hlídkování několika policistů (v Americe pár měsíců před tím dokonce FBI).

Oproti předchozím albům je právě „Sabbath Bloody Sabbath“ zřetelným krokem k větší propracovanosti skladeb, progresivnějším strukturám a důslednější práci s aranžemi. Také Ozzyho hlas je na albu ke slyšení v těch nejfrenetičtějších polohách, jaké kdy ze sebe frontman BLACK SABBATH dostal, což mělo za následek jeho brzké problémy s hlasivkami. Mohutný titulní song vyjadřuje hořkost z prázdnoty slávy a jde zcela jistě o stěžejní „flag boat“ alba, ozdobený akustickými party, doprovázejícími velkolepý metalový vál. Následná „A National Acrobat“ nabídne rafinovanější struktury a psychedelický náboj ústředního riffu. Po akustické instrumentálce „Fluff“ přichází na řadu song „Sabbra Cadabra“. Jde o volnější a na poměry Sabatů optimistickou hard rockovou píseň a jediný zamilovaný kus Geezera Butlera do té doby, protože pojednává o jeho tehdejší dívce. Skladba je silně ovlivněna blues a klasickým boogie stylem, jak byl před lety v oblibě ve Spojených státech. Později ji předělala METALLICA pro své dvojalbum „Garage Inc.“. 

V „Killing Yourself To Live“ byl použit syntezátor stejně výrazný jako Tonyho kytarový riff, což skladbě dodalo na větší barevnosti. Tahle píseň pojednávala o nudě hotelových pokojů a problémech, s kterými se kapela tehdy na cestách potkávala. Ozzyho hlas je znovu vypjatý a osciluje doslova na hranici jeho fyzických možností. Jinak jde o jednu z těch odlehčenějších a svižnějších věcí na albu, kterou charakterizují zejména melodické zpěvové party a tah na refrén.

Ponurá a teskná „Who Are You?“ je zde jedinou Ozzyho skladbou, kterou ve Walesu složil za pomoci syntezátorového moogu. Zabývá se rozhořčením nad náboženskými otázkami a popisuje pocity zmateného jedince, který neví čemu věřit, a tak řeší dilema, zdali se dát na cestu dobra či zla. Aranžérsky propracovaná „Looking For Today“ je metaforou celého alba. Jde o melodicky přímočarou, téměř popovou píseň, kterou obohacují různé synthy aranže a zvuky flétny. Z mého pohledu jasný adept na hit a ukazatel věcí příštích. Její model stál předobrazem k pozdějšímu albu „Technical Ecstasy“, což by se dalo chápat jako verze „BLACK SABBATH hledajících cestu k světlu“. Naproti tomu zádumčivá „Spiral Architect“ je vystavěná ve stylu progresivního rocku té doby a její velkolepost vyzdvihují zejména mohutné podkresy smyčců, dodávající jí v závěru na gradaci a potřebné dramatičnosti.

BLACK SABBATH se na „Sabbath Bloody Sabbath“ podařilo vytvořit své Opus magnum. Kritikou, ale v mnohých případech i veřejností nejrespektovanější dílo, které otevřelo dveře větším studiovým fíglům a aranžérské propracovanosti. Hard rockový milník, který řadím mezi absolutní Top alba všech dob. Ani jedna ze skladeb zde není navíc, všechny jsou názornou ukázkou skladatelského mistrovství dvojice Tony Iommi/ Geezer Butler, nadčasové razantní hry plebejce Billa Warda a nenapodobitelného charismatu Ozzyho Osbournea. Dojem z desky umocňuje mimo jiné také fantastický obal s kresbou umírajícího muže na lůžku, nad nímž se zlověstně sklání nejrůznější bizarní postavy, mající charakterizovat určité temné fáze jeho života. BLACK SABBATH posléze znovu koncertují po obou březích Atlantiku, aby se stali jedněmi z hlavních lákadel na festivalu California Jam ´74, který se konal poblíž věhlasného závodního okruhu Ontario Motor Speedway, kde vystoupili před dvěma sty tisíci diváky spolu s DEEP PURPLE, THE EAGLES a ELP. Absolutní vrchol!

Recenze zveřejněna před lety na webu: metalopolis.net

03.06.2015	Diskuse (8)	Stray janpibal@crazydiamond.cz