BLIND GUARDIAN - Drážďany, Alter Schlachthof, 14. října 2023

Přístup k power metalu na této stránce bývá opatrný, a i můj vztah k němu je dost ambivalentní. Na jednu stranu přináší směs toho nejprožluklejšího na metalové scéně, vyznačujícího se mimo jiné ukazováním svalů a vnadných žen, silácky přitroublými texty a písněmi adorujícími samotný metal. Na druhou stranu se v tomto žánru vyskytují některé z mých nejoblíbenějších skupin, které dokážou zaujmout chytlavými refrény, které je možné zpívat dokola u táboráku. Podobně ambivalentní přístup mám k pionýrům žánru. Zatímco osvalení MANOWAR mi nic neříkají, stejně jako je pro mě kvůli vysokými pištivým vokálům asi definitivně nemožné proniknout k HELLOWEEN, jejich německé souputníky BLIND GUARDIAN mohu k snídani, k obědu i k večeři. Právě vokály u BLIND GUARDIAN považuju za jednu z jejich největších zbraní. Silný smysl pro melodii a harmonické mnohostranné vrstvení hlasů Hansiho Kürsche a jeho parťáků vždy patřilo k tomu, čím jejich desky vynikaly. A velmi dobře se jim to daří přesunout i na pódia. Kürsch je vynikající zpěvák s mnohostrannými polohami hlasu a dokáže prodchnout písně skupiny barevností a atmosférou, kterou jinde v power metalu a možná i v celém metalu nenacházím.

Jelikož slib daný Kürschem před rokem mým kamarádům, že letos určitě BG zavítají i do Česka, zůstal nesplněn, nezbylo nic jiného než se na ně vydat do domovského Německa, které naopak křižují tradičně křížem krážem. Drážďany jsou jen dvě hodiny po dálnici od Prahy, a tak byly logickou volbou. Navíc už jsem měl sál Alter Schlachthof a severodrážďanskou průmyslovou čtvrť Leipziger Vorstadt osahané už z loňské návštěvy BG, takže to bylo s logistickou přípravou jednodušší.

Alter Schlachthof má kapacitu necelých 2000 lidí, tedy takové menší Forum Karlín, ale svou průmyslovou architekturou i vnitřkem připomíná spíš Meet Factory. Je to celkem sympatická hala, jenom v ní bývá rychle vlhko a vedro. Loni tu BG slavili výročí 30 let alba „Somewhere Far Beyond“, kdy nám přehrávali celou tuhle desku (během tohoto turné zavítali po dlouhých sedmi letech také do do Česka na Basinfirefest), letos jedou turné k loňské novince „The God Machine“. Tahle deska je hodně vychvalovaná a podle velkého množství fanoušků i recenzentů je to svého druhu návrat ke kořenům. Něco na tom asi bude, písně jsou přímočařejší s méně uhlazeným zvukem a žádná z nich nemá přes sedm minut. Po předchozím rozmáchlém orchestrálním a vlažně přijatém díle „Legacy Of The Dark Lands“ chtěla kapela asi něco méně velkolepého. Na druhou stranu vrstvení vokálů a důraz na silně melodickou stránku zůstaly, a to je věc, která není pro první alba BG až tolik typická. Takže možná ne tolik návrat ke kořenům, jako spíš zjednodušení dosavadní formule. Deska nepatří k mým nejoblíbenějším, ale jako propagátor toho, že se mají koncertní setlisty co nejvíce proměňovat, jsem byl samozřejmě zvědav, jak dobře budou nové písně znít naživo, i když jsem ze setlistů předchozích štací věděl, že někteří moji favoriti z novinky asi nezazní. A že se bohužel nedočkáme třeba opravdové „power ballad“ a mé o parník nejoblíbenější písně desky „Let It Be No More“ s nádhernou důstojnou melodií, jejíž text se vypořádává se smrtí Hansiho matky.

Loni nás v Drážďanech místo předkapely nažhavoval cca dvacetiminutový film o historii desky „Somewhere Far Beyond“, letos si to vzala na starost španělská metalcore/thrashmetalová čtveřice DAWN OF EXTINCTION. Že bude předkapela, jsem se dozvěděl až na místě. Na lístcích kupovaných na začátku roku ani na stránkách venue o ní nebylo ani slovo. Říkal jsem si – co má metalcore společného s BG?... asi někdo, kdo si na poslední chvíli zaplatil předskokanství a o kom pravděpodobně moc neví ani sami hlavní aktéři večera. Nakonec byli ale Španělé příjemným překvapením. I přes apokalyptický název skupiny to jsou veselí chlapíci, kteří se na podiu usmívají, přirozeně komunikují s publikum a vyzařují dojem party, která si vystoupení užívá. Jejich hudba je pestrý crossover všech možných metalových subžánrů, kde v kytarových vyhrávkách často vystrkují růžky i power-metalové harmonie a sóla zas občas znějí jako ze stáje JUDAS PRIEST. Kluci na své nástroje umějí a publikum se – alespoň v předních řadách, dozadu jsem neviděl – myslím celkem bavilo. Španělé vůbec nebyli jen nutnou vycpávkou a při poslední písni se jim dokonce podařilo přesvědčit lidi k docela slušné wall of death a chvilkovému moshování. Ke kapele se určitě poslechově vrátím…

Chlapci se s námi vyfotili a pak se ze stropu spustila plachta, za kterou následovala rozsáhlejší přestavba pódia, což mě u BG překvapilo, protože jejich show nikdy nebyly nějakou velkou vizuální podívanou. Tentokrát jsme se ale dočkali i laserů a na konci sem tam i nějakého toho ohně. V půl desáté sál potemněl a po krátkém intru to začalo. BLIND GUARDIAN na tomhle turné jako otvírák používají „Imaginations from the Other Side“, titulní píseň z jedné z jejich nejuznávanějších desek. Jako otvírák podle mě fungovala tak napůl, nemá úplně tu správou strhující gradaci pro začátek setu, otvírák má být co největší vypalovačka, a to tahle píseň prostě není. Takřka plný Alter Schlachthof byl ale nadšený a dával to dostatečně hlasitě najevo. Přijde mi, že Němci zpívají raději než my Češí a na koncertech je to pak takové veselejší. To druhá „Blood of the Elves“ už měla větší odpich, a i já se do toho začal víc dostávat… Kytarista Marcus Siepen trashově procvičoval pravou ruku a jeho kolega André Olbrich nad jeho základem kouzlil svými typickými vyhrávkami. Zvuk byl slušný a v sále zatím dýchatelno… Od elfů ze Zaklínače jsme se pak třetím kouskem přesunuli přímo do prvního věku Středozemě, kam nás dostaly tóny „Nightfall“, jedné z největších hitovek kapely (do Středozemě jsme se ten večer vrátili ještě dvakrát, opět hitovkami „Time Stands Still (At the Iron Hill)“ a tradičně závěrečnou „Mirror Mirror“). Lidi pomáhali se zpěvem, Hansi je častoval uznalým přikyvováním a všechno dobře fungovalo.

Zatím se nezdá, že by Hansiho hlas stárnul, a i naživo dokáže zcela přirozeně variovat od šepotu, přes jemný lyrický zpěv až po epické halekání i občasné drsnější pasáže s mírným náznakem growlu. Jeho zpěv není nikdy silácký a zdánlivě se zcela jednoduše pohybuje také mezi výškami a hloubkami a člověk si většinou ani neuvědomí, jak vysoko občas Hansi je. Zpěvák, který je svým milým a „taťkovským“ přístupem antitezí dnešní pokérované rockové hvězdy mezi písněmi bavil svými obvyklými proslovy nejen publikum, ale i kapelu, takže asi nešlo pouze o naučené hlášky používané každý večer, ale také o spontánní nápady. Jak moc to bylo doopravdy vtipné, jsem ale mohl se svou lámanou němčinou jen odhadovat.

Kvůli wall of death ani moshpitu se na BLIND GUARDIAN nechodí a ničeho takového jsme se nedočkali ani v Drážďanech, to ale neznamená, že by koncert působil chladně nebo že by nebylo dostatek kontaktu mezi kapelou a publikem. Kdo na BLIND GUARDIAN někdy byl, tak ví, že Hansi i celá kapela se snaží publikum do koncertu co nejvíc vtáhnout. Pořád se tleská do rytmu, skanduje a hlavně zpívá. On vlastně koncert BG připomíná takovou zábavnou hodinu hudební výchovy. Na pódiu stojí učitelé v čele s Hansim, kteří nám ukazují jak na to a my v publiku se snažíme splnit úkoly, které nám páni profesoři dávají. A jelikož jde o kantory laskavé, tak jsme často pochváleni, i když nejsou někdy výkony stoprocentní. Na druhou stranu jde o hodiny, na které se žáci dobře připravují – řada fanoušků se poctivě učí texty a koncert je pak takovou velkou párty okolo ohně, kde hodně lidí nahlas zpívá a zbytek u známých melodií alespoň trochu pobrukuje. Inu bardi…

Nejvíc se to jako obvykle projevilo v akustické baladě „The Bards Song - In the Forest“, kterou nechal Hansi hlavně na publiku a je málo hezčích zážitků, než když zpívá plná hala, která zná nejen každé slovo refrénu, ale celého textu písně... Vypadá to, že tohle se neomrzí ani samotné kapele, a tak skladbu hraje každý večer na každém turné už od jejího vzniku v roce 1992. Dalším takovým stabilním kamenem je speedmetalová „Valhalla“ z roku 1989, která jako obvykle skončila tím, že celý sál zpíval nadšeně refrén a cappella i po konci písně. Refrénů se publikum opakovaně ujímalo i v „Imaginations From The Other Side“, „Time Stand Still (At the Iron Hill)“, „The Script for My Requiem“ nebo přídavkových „Sacred Worlds“, „The Quest for Tanelorn“ a „Mirror Mirror“.

A jak dopadla nová deska? Nakonec jsme se – stejně jako na ostatních štacích – dočkali pouze tří skladeb: „Blood of the Elves“, „Violent Shadows“ a „Secrets of the American Gods“, která na posledních koncertech nahradila dosud hranou „Deliver Us from Evil“. Zejména zařazení „Violent Shadows“ mi přišlo trochu škoda. Koncertně sice výborně šlape a publikum refrén obstojně ovládá, ale kapela ji hraje už pár let, takže bychom radši něco nového. Myslím, že mohli dát třeba „Life Beyond the Spheres“ nebo „Architects of Doom“, a to se samozřejmě nebavím o „Let It Be No More“.

Radost naopak udělala „Skalds and Shadows“, další skvělá akustická balada, kterou bůhvíproč až do současného turné bardi zahráli během její téměř dvacetileté existence všehovšudy taky jen dvacetkrát. Z videa publikovaného ze zkoušky před turné to znělo trochu rozpačitě, ale nakonec se ji podařilo natrénovat výborně a byla jedním z vrcholů koncertu. Dalším překvapením bylo zařazení „Guardian of the Blind“, speedmetalové šílenosti z prvního alba, kterou nehraje kapela prakticky vůbec.

Jinak se sahalo spíše ke zmíněným obvyklejším kouskům, mezi kterými byla skvělá ještě epická osmiminutovka „Sacred Worlds“ z roku 2010, kterou začínaly přídavky. Je vůbec škoda, že BG z novějších desek příliš nehrají. Mimo skladeb z novinky byly jen dvě písně („Sacred Worlds“ a „Skalds and Shadows“) novější ročníku 1998. Z mého pohledu tam tedy ještě nějaký prostor pro vylepšení je , protože mám nejradši právě tuhle novější část kariéry skupiny. Ale jinak to byl vynikající koncert a zítra bych šel klidně zase.

Setlist: Imaginations from the Other Side, Blood of the Elves, Nightfall, The Script for My Requiem, Violent Shadows, Skalds and Shadows, Time Stands Still (At the Iron Hill), Secrets of the American Gods, The Bards Song - In the Forest, Guardian of the Blind, Traveler in Time, Sacred Worlds, The Quest for Tanelorn, Valhalla, Mirror Mirror.

17.10.2023	Diskuse (11)	Gazďa