BRUTAL ASSAULT - Pevnost Josefov, 8.-11.srpna 2018 - 2/3

Pokud budu mluvit o jednotlivých vystoupeních kapel, nemůžu nezačít kalifornskými SUICIDAL TENDENCIES, kteří svou pozitivní energií doslova vyšperkovali warm up párty již v úterý večer. Skvělý zvuk, dokonalé nasazení kapely, už nějakou dobu poháněné škopky Davea Lombarda a kytarou vrstevnatě sólujícího Dana Pleasantse, a nad vším pak jediný stabilní člen a neúnavný burcíř Mike Muir, jehož pódiová choreografie a všechny ty tanečky působily spíše jako sportovní zápolení než jako součást hudebního koncertu. Vsadím se, že kdyby mu někdo pohotově hodil třeba basketbalový míč, akorát by si ho s jedním dopadem o zem celou hodinu a čtvrt dokázal předriblovávat z pravé ruky do levé, ovšem v tempu a bez výpadku zpěvu …či ztráty balonu. Jejich koncert byl poctivým průřezem diskografií od osmdesátých let s vyvrcholením u skladeb z nepřekonatelného alba „Lights, Camera, Revolution!“ a znamenitě celý festival nakopnul.

Když zůstaneme ještě chvíli u hardcore, měl jsem pocit, že letos to bylo v tomto ohledu na Brutale slabší. Jasně že kapely jako TERROR, COMEBACK KID, SHELTER nebo HELMET jsou každá trochu o něčem jiném a mnohé patří na půdě festivalu k vyloženým raritám, ale i tak, přes skvělé nasazení mnohých bych řekl, že letos tihle reprezentanti žánru nedosahovali úrovně a věhlasu všech těch lídrů, agitátorů a kecalů do správnosti vedení životní cesty, jež zde vystoupili v minulých letech. COMEBACK KID měli nasazení, ale celkově působili docela tuctově, SHELTER ukázali spíše rozvernější stránku stylu a HELMET dělali dojem mrtvého a neemotivního organismu utopeného v houpavém groovu a monotónních hutných riffech.

Mezi netradiční úkazy bylo při středě možné zařadit finské bluegrassové recesisty STEVE´N´SEAGULLS, kteří odlehčili terén a svými bluegrass covery notoricky známých rockových šlágrů prostě jen pobavili v horkém odpoledni. Zajímavé provedení a jiskrný zvuk byly jejich velkou devízou. Heavymetalové legendy z ARMORED SAINT patří ke generaci, která funguje stejně dlouho jako METALLICA. Kapela zpěváka Johna Bushe, baskytaristy Joeyho Very a bubeníka Gonzo Sandovala se vyšvihla přesvědčivým a zkušeným setem, který nás zval na pouť do historie amerického metalu. Vyvrcholením docela krátkého koncertu se pak stala skladba „Reign Of Fire“ z jejich nejlepší, čtvrté řadové desky „Symbol Of Salvation“ z roku 1991.

Ortodoxně death-metalové CANNIBAL CORPSE jsem zde zažil již dvakrát a tak pro mne není překvapením onen drive a vše bortící síla, která jde z pódia během jejich koncertu. Osobně však dávám přednost mnohem barvitější hudbě, takže se kapela určitě nezařazuje mezi ty, na které budu nejčastěji vzpomínat. Ostatně, stejně jako tomu bude v dalších dnech na hlavních pódií u takových deathmetalových veličin jako DYING FETUS, UNLEASHED, PESTILENCE, NOCTURNUS A.D. nebo polských HATE (míchajících death metal s blackem), šlo o slušný set, byť mému srdci docela vzdálený. Solidní rutina!

Vyvrcholením prvního dne (tedy středy) bylo bezesporu vystoupení Francouzů GOJIRA, zvukově geniální, vizuálně, i díky všem těm obrazům promítaným na plátno za kapelou, jakbysmet. Pokud nějaká kapela v průběhu historie Brutal Assaultu vyrostla, pak nejvíce asi právě tahle, dnes se prostě jedná o světové veličiny z největších. Vystoupení mělo ohromné charisma a zaujetí, navíc nestálo vyloženě na skladbách z poslední velmi úspěšné řadovky „Magma“, ale rovnoměrně střídalo skladby z bestselleru se starší produkcí. Oproti nim zkrátka následující PARADISE LOST působili jako totálně nezajímavá a vyšumělá věc, jejíž čas vypršel už kdysi dávno v minulosti. Až mě to překvapilo, jak se tito Britové stále více propadají do šedi a koncertního zmaru, což snad ještě více umocňují posledními velmi špatnými alby a svým  proklamovaným návratem k doom-metalovým kořenům.

Jedno výrazně kritické sdělení musím ohledně vystoupení na Brutale však také zmínit, nesnáším stanovou Metalgate Stage, prostě ať už je to přeřvanou zvukovou stránkou, ze které mnohdy vyčuhoval pouze zpěvák a bicí, nebo to bylo díky tmě a dusnu pod plachtou evokující prostředí ponurého klubu, nikdy na žádnou kapelu jsem tam nevydržel déle než čtyři skladby. A vlastně mě ono ochuzení a brzký odchod ani nikdy nebyl líto, spíš jsem to vždy bral jako vysvobození, protože ať už v úterý Broderickovi ACT OF DEFIANCE, vykazující se sice dobrou instrumentální výbavou, ale i absencí nějaké originality a skladatelskou neschopností, nebo o něco později třeskutě thrashový TOXIC HOLOCAUST, nikdo z pěti kapel, které jsem zde během festu navštívil, mne nedokázal přesvědčit o své zajímavosti, takže ani afektovaně dramatičtí Středočeši PRVNÍ HOŘE, zastaralí avšak životaplní Američané HIRAX s šíleným černým old-school burcířem Katonem de Peňou za mikrofonem nebo prostě jen metalově urputní a hlasití Němci PROTECTOR, kterým metalový svět za těch pětadvacet let nečinnosti utekl o několik rovinek. Mám za to, že nominace kapely na tuhle stage se pomalu rovná i jejímu odsouzení k nevýraznému koncertu. A nebo že by byla chyba na mém přijímači? Je pravda, že nechápu, proč bych měl na podobném neakustickém a dusném místě stát.

Ze zapomenutých legend thrashe, i díky jejich umístění na hlavní pódium, to jasně vyhráli nekompromisní Američané EXHORDER, kapela z generace raných devadesátek, která patřila k tvůrcům scény okolo veličin jako PANTERA, SEPULTURA a SACRED REICH. Jejich koncert měl neuvěřitelný odpich a svými riffy vyloženě vyorával brázdy do historických cihlových zdí areálu. O pár hodin později mne zpočátku svou energií, zápalem, ale i plachtou s komiksovou kresbou Donalda Trumpa, právě si pistolí vystřelujícího vlastní mozek, nadchli i levicově orientovaní nespokojenci MUNICIPAL WASTE. Nebýt pozdějšího spílání fanatika za mikrofonem na úkor všech bohatých bílých mužů, hovořil bych o nejlepším thrashovém vystoupení celého festu, jenže podobné agitační kecy mezi skladbami se mi prostě nechtělo dál poslouchat a odešel jsem na nějaký čas zase trochu jinam. Jakkoliv se francouzská GOJIRA stala patrně nejzářivější akvizicí letošního ročníku, ve třetím a posledním díle si rozebereme pouze největší perly ze dní následujících.

15.08.2018	Diskuse (13)	Stray janpibal@crazydiamond.cz