BRUTALLY DECEASED - Chasms

80%

Bylo velkou chybou domnívat se, že domácí all star team BRUTALLY DECEASED předvedou jen další vynikající retro ve stylu raných desek ENTOMBED a spol. Ano, uznávám přesah zde byl vždy a z kvality provedení někdy až mrazilo. Od vydání posledního řadového počinu přitom uplynulo už osm let, proměnila se sestava, mění se samotní lidé i jejich pohled na hudbu. Kapela jako by usoudila, že po takové době by měl následovat nějaký posun. Nelze však vyloučit ani variantu spočívající ve spontánnějším odhlédnutí od prvotních vzorů a využití poněkud rozostřenější metalové šablony. Ostatně, odlišně vyznívá už trio skladeb z poslední nahrávky – vynikajícího splitu s Poláky EMBRIONAL z roku 2019. Jinak řečeno, po fyzické i osobnostní stránce tu máme jiné lidi, kteří hrají jinak, k čemuž se přidal odchod jednoho z kreativních pilířů. Uvedené pak plně respektoval i „pan Davos“ Otyn, jenž novou desku míchal a masteroval. Proměnil se tudíž i samotný sound.

Budu-li pak ještě konkrétnější, sestavu, která natočila novinku BRUTALLY DECEASED, tvoří ze tří pětin hudebníci stojící za poslední nahrávkou SOMNIATE, přičemž temné vize kytaristy Marka Štembery již nebyly konfrontovány s hudebním světem kytaristy Tomáše Halamy (HEAVING EARTH), jenž se po natočení shora uvedeného splitu odporoučel. Pokud by teď někoho napadlo, že jsem si připravil půdu pro výrok typu – nové album BRUTALLY DECEASED = fakticky další album ve stylu SOMNIATE, tak se mýlí. Přestože bubeník Tomáš Mařík (MALLEPHYR) spustil svůj typický šicí stroj plný nuancí a Štembera vpustil do hry celou řadu odstínů temnoty, všichni bezesporu dokáží a také chtěli zahrát jako tradicionalisté. Po boku jim navíc stál zakládající člen a jeden z našich nejlepších deathmetalových vokalistů Michal Štěpánek, jehož výkon mě s dalšími poslechy znovu dostal.

Byl to právě on, kdo se musel s popsanou změnou vypořádat, tedy organicky začlenit svůj silný hlas do částečně odlišného výrazu, případně podat výkon fungující jako určitý protipól ke kytarovému běsnění. Dotyčnému se podařilo vlastně obojí. Vokál má jednu z dominantních rolí, zároveň působí přirozeně, ať už se snoubí s občasnými disonantními momenty či komorním kytarovým symphem ve stylu MORBID ANGEL nebo americko-göteborgskou melodikou. Nejlahůdkovější, jako třeba v „Thy Benefactor“, jsou ovšem pasáže, kdy hlasově zabere i Štembera. Vše pak dostává pořádně jedovatý a nenávistný nádech. Podobných chvilek bych snesl ještě více. Ve výsledku – svébytnou prezentací starého či osvědčeného a dokonalou formou – má tudíž „Chasms“ nejblíže k další domácí all star mašině ALTARS ABLAZE a jejich zničujícímu debutu „Life Desecration“. Mezi námi, opravdu nevím, čí album je lepší, na mučidlech bych jen něco plácnul, aby se neřeklo.:-) Podstatné je, že obě desky, ač na první poslech odlišné, nabízejí dokonalý metal bez kompromisů, na kterém by si měli smlsnout i náročnější.

Necelá půlhodinka nového materiálu kolem posluchače doslova proletí, přičemž kratší hrací doba s tím nemá co dělat. Jde především o důsledek nápaditosti v kombinaci s intenzitou popsanou výše. Každá ze skladeb má něco, hlavně se však liší nejen od té předchozí, ale i od všech ostatních. Každá přináší jinou metalovou miniaturu, jiný příběh. Riff střídá riff, některé blackové či melodické postupy až překvapují. Kytary dua Štembera/Kulich se sbíhají, proplétají nebo vrství. Baskytara Petra Kleňhy je od nich pěkně oddělena. Působí tlumeněji, ale lze ji stále slyšet a občas z celku pěkně vyjíždí. Takhle bych si ji přál mít zakomponovanou i živě. Zvuk hráčsky dost krutých Maříkových bicích i jeho styl mi jako vždy sedí. Razantně a přírodněji znějící virbl znamená další energii, která se nevytrácí ani ve vyšších tempech, protože Mařík je mistr.:-) Pěkně znějí i mlaskavě-dusavé kopáky. Právě díky povedené zvukové stránce se zmíněná intenzita neslévá v cosi beztvarého, co bolí, po čase otravuje a v čem je nutné pracně hledat. Tlak čerpá především z bohaté instrumentace, nikoli ze zvukových kejklí zakrývajících prázdnotu. Zmelodizovaného HM-2 chrastění ubylo. Nahradila ho zmelodizovaná HM-2 ostrost, k níž byla připuštěna opravdu hodně potentní temnota. Zdařilá obálka každopádně napoví.

Vzhledem k tomu, že uvedená temnota není uniformní, ale vrstevnatá a plná světlejších či ještě temnějších zákoutí a odstínů, doporučuji k „Chasms“ přistoupit s hlavou otevřenou. Samozřejmě, BRUTALLY DECEASED své vzory nezapřou a ani nezapírají, nicméně jim neotročí. V tom, co dělají, v onom relativně malém prostoru zahuštěném x klišé, jsou nejen svobodní, oni mu osvíceně vládnou a zároveň přispívají něčím svým. Proto se jejich nové album po prvotním překvapení tak dobře poslouchá a proto ho už teď řadím do zlatého fondu CZ (death) metalu. Co se týče zeměkoule, jde o jeden z letošních žánrových topů; bez diskuse. Boduji možná až zbytečně přísně. Klidně si deset až dvacet procent přidejte. Perfektní album!

P.S. Marek Štembera už není na Metallum uveden jako člen kapely. Tak uvidíme, třeba se otevřel kreativní prostor zas pro někoho dalšího.

13.09.2024	Diskuse (3)	Pekárek hackl@volny.cz