BULLETBOYS - V odkazu diamantového klauna (profil)

Další ze zajímavých glam-metalových kapel založených v roce 1986 v Kalifornii nese název BULLETBOYS a ačkoliv čtyřčlenná parta své největší úspěchy žala hned ze začátku své kariéry (pozlacená debutová deska), je nutné dodat, že funguje s občasnými a vlastně docela malými přestávkami až do dnes. Své nejdůležitější období však BULLETBOYS prožívali mezi roky 1988-1991, tedy v dobách svých prvních dvou řadovek. Tehdy šlo (v průběhu těch sedmi úvodních let) o band, kde se vlastně až do roku 1994 prakticky neměnila sestava, zatímco později se u nich s neustálými personálními rošádami a zmatky roztrhl pytel, aby jediným stálým členem zůstal už jen frontman Marq Torien. Takřka třicítka muzikantů má ve svém portfoliu záznam, že alespoň na určité krátké období byla od roku 1995 do současnosti členy BULLETBOYS.

Na scénu vlítli silou hurikánu a v sestavě Marq Torien (zpěv), Mick Sweda (kytara), Lonnie Vencent (baskytara), Jimmy D´Anda (bicí) a dokonale zapadli do dobové módy rozmáchlých kouzelníků s herní ekvilibristikou, kytarovým sólo kvílením a uječenou hlasovou akrobacií. I přes vesměs glam-metalovou krustu, platili vždy za příznivce řízného boogie, amerického hard rocku a rock´n´rollu, známého tou dobou především od velkých stadiónových hvězd osmdesátých let - pasadenských VAN HALEN. Rozcáplý ječák Marqa Toriena dokonce v mnohém budil nápadnou podobnost s někdejším frontmanem od jejich vzývaných vzorů, s Davidem Lee Rothem, lépe řečeno, Marq se do role nového diamantového klauna situoval, i když bylo zjevné, že tlačil na pilu více než bylo zdrávo a působil ve všech směrech více hystericky a metalově než stárnoucí eklektik Dave Lee Roth. Každopádně šlo rovněž o unikátního frontmana, který nepopřel své hispánské kořeny a potvrzoval dobový trend nápadných osobností za mikrofonem, jež jsou schopné přitáhnout během koncertů na sebe pozornost a ještě se hlasově vydat z nejlepšího (rovněž blonďáci Sebastian Bach, Brett Michaels, Jani Lane).

Kytarista Mick Sweda, velký obdivovatel hry Eddieho Van Halena, se ke kapele připojil po odchodu od KING KOBRA a svou hrou rané songy BULLETBOYS vyšperkoval. Kapela se brzy upsala vydavatelství Warner Bros. a svůj bezejmenný debut „Bulletboys“ (1988) nahrála za asistence Teda Templemana, rovněž producenta proslulého spoluprací s VAN HALEN. Všechno budilo dojem, jakoby se vydavatelství snažilo nalézt mladší obdobu stárnoucí velkolepé kapely, přesně takovou, jaká by mohla rozvíjet a pokračovat, co nejvěrohodněji, v odkazu leerothovského originálu, neboť u frajerské části posluchačstva VAN HALEN nebyl s příchodem Sammyho Hagara zažehnán hlad po stoprocentní show.

Debutové album „Bulletboys“ je možné ještě dnes považovat za vrcholné album kapely, firma totiž na ničem nešetřila a i producentsky se nahrávce dostalo výtečného vkladu, není divu, že se z kapely stala za krátko prosazovaná akvizice, o které se tvrdilo, že naváže na odkaz starších nahrávek VAN HALEN. Debut měl patřičný švih a hymnické songy jako „Hard As a Rock“, „Smooth Up It Ya“ , nebo rozmáchle působící předělávka „For The Money Of Love“ od O´Jaye platily za skvělé záležitosti. Do toho Torien každou chvíli potvrzoval sílu i rozsah svého uječeného hlasu, až to mnohým nepřipraveným jedincům muselo lézt na nervy. Každopádně se v řadách této kapely sešla dobrá sestava hudebníků, které se podařilo aspoň trochu zažehnat stesk po Rothovských VAN HALEN, což potvrzovalo i klasické boogie „Shoot the Preacher Down“ nebo další rozjuchanost „Kissin´Kitty“. Škoda jen, že se kapele na úspěch své debutové desky už nikdy nepodařilo navázat.

Dvojka „Freakshow“ (1991) nebyla sice vůbec špatnou deskou, ale trpěla jednou zásadní vadou, jakou trpělo mnoho dalších nahrávek této epochy, a sice dokumentovala neschopnost jakéhokoliv posunu z vytýčené šablony a pouze opisovala od tři roky staré prvotiny, což byla chyba především v éře nástupu alternativního rocku, kdy se absence tzv. novátorství neodpouštěla. Nové publikum už mělo dost stále stejných rock´n´rollových postupů, a vše pohlcující Torienův hlas, hravá kytara Micka Swedy a dobře šlapající rytmika Vencent/ D´Anda zkrátka nestačily. Na desce rovněž produkované Tedem Templemanem se dle mého vyjímala zejména skladba „Goodgirl“ s trochu agresivnějším kytarovým riffem a energičtějším podložím, schopným rozvířit adrenalin. Povedla se groovy halekačka „THC Groove“ vítající devadesátá léta, ale i předělávka Toma Waitse „Hang On St.Christopher“ umístěná do pozice pilotního singlu. Jinak album dojelo právě na svou neschopnost se vymanit z té záplavy vzájemně si podobné hudby, které už byla, právě tou dobou, hodně svižně vypisována pionýry grunge pohřební listina.

Do třetice všeho dobrého to kapela ještě jednou zkoušela o dva roky později v roce 1993, v nezměněné sestavě a znovu s Tedem Templemanem, výsledkem bylo sporadicky přijaté album „ZaZa“, které definitivně odhalilo skladatelské možnosti souboru. Já desku sice nepovažuji za vyloženě slabou, ovšem mám radši její důraznější místa. Takže když zní vypalovačky s hutnějším kytarovým zvukem devadesátých let (jako třeba hned úvodní „When Pigs Fly“), je všechno v pořádku, zatímco když dojde na akustické cajdáky typu „Mine“ nebo pospolitostní zpívánku „Sing a Song“, je deska k nevydržení. Vcelku zaujala ještě energická „Crosstop“ umístěná v samotném závěru nebo jiskrný akustický zvuk kytary v kovbojské „For The Damned“, celkově šlo o komerční propadák, který však neplatí za zcela špatnou desku, ale je definitivně poslední vydanou nahrávkou BULLETBOYS u majoritní stáje Warner Bros, poslední deskou nahranou v nezměněné sestavě a za asistence Teda Templemana. Od té doby sice BULLETBOYS stále fungují, ale jejich nahrávky se dostávají na svět velmi sporadicky (do dnes mají za třicet let existence pouhých sedm řadovek, včetně tří zde představených) a jejich distribuce velmi vázne, nemluvě o producentských a celkově finančních podmínkách, v jakých jsou tyto desky pořízené. Úvodní sedmileté období se silným vydavatelem v zádech zkrátka nikdy nebylo zopakováno.

Doporučené album:

Bullet Boys (1988) 80%

09.01.2018	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz