CHAT PILE - Cool World

70%

Jednou z hodně očekávaných nahrávek letošního podzimu byla pro mne v pořadí druhá řadovka odrostlých oklahomských nerdů CHAT PILE, stylově nazvaná „Cool World“. Po velmi dobře přijaté debutové erupci „God´s Country“, která před dvěma lety vyvrhla na svět proudy žhavého noise rockového magmatu a post-hardcoreové nervnosti, čímž tnula do živého, jsem byl rozhodně zvědav na pokračování jejich tvorby, i kdyby se mělo jednat o studijní poslechový experiment. CHAT PILE řadím mezi ty americké formace dneška, které mají šanci získat si na svou stranu zástup příznivců nejen neotřelé rockové hudby, té, odlišující se od běžného průměru nápaditostí vlastní formy provedení a s tím související uměleckou nadstavbou, ale zároveň také prostřednictvím ní kapela posouvá hranice snesitelného v rámci post-metalu a sludge. Zkrátka není noise jako NOISE! Jednou ze základních ingrediencí projevu CHAT PILE je podprahová nervnost, která je vkusně namíchána s neotřelými groovy a kytarovým předivem, tak trochu provedeným ve stylu SONIC YOUTH, a ta začíná v jejich podání působit vrcholně zajímavě.

Vlastně se mi líbí i poměrně civilní stylizace doprovázející vizuál děl CHAT PILE. Fotografie bez postav jakoby vyobrazovaly běžné a zdánlivě klidné exteriéry. Ať už se jedná o krajiny, silnice, obytné městské čtvrti, továrny a elektrárny, či odloučené památníky. Sama kapela tvrdí, že touto všední stylizací dociluje u pozorovatele zájmu. Dotyčný si klade otázky, proč CHAT PILE uchopili svůj vizuál právě tímto způsobem. Ten možná jakoby tušil za vším schovaný neklid. Dle hudebníků může dojít k efektu, kdy ona místa, jež jsou esencí normality, můžou čelit proměnám a blížícím se katastrofám. Dost možná někoho napadne i kontrast mezi onou hibernací, charakterizující samozřejmý pohodlný život západního světa, a tragédiemi veškerého okolí, které se nejeví od nás až tak vzdálené. Vzdálené tak, jako tomu bylo kdysi v minulosti, v éře před sociálními sítěmi. Vlastně téma možné dystopie je jednou z náplní, která z úvah tvorby CHAT PILE tak nějak samovolně vyplývá.

S albem „Cool World“ se CHAT PILE možná podařilo rozšířit i záběr myšlenkové náplně, mnohdy nastiňující především existenciální témata současného života ve všedních, turismem nezprofanovaných částech USA. Ovšem to není vše, album dorovnává svého předchůdce i po stránce dobrodružnosti, stylové různorodosti a celkové formy skladeb. Do nahuštěných valů se tak občasně propisují i ozvěny funku a hip-hopu, takže neutěšené groovy plynou k posluchači přes zvláštní opar abstrakce a roztřesenosti, jakoby se zde střetla psychedelie s nervností post-mileniálního hardcoru a buranského vnitrozemského industrialu. Od úvodní „I Am Dog Now“ je tak posluchač vržen do víru neklidu a zápasí o holé přežití. Alespoň v souvislosti s abstraktním poslechovým světem. Atmosféra nabývá až klaustrofobního tónu, ze kterého ne a ne vyplavat se špetkou pozitivního vnímání okolí. „Shame“ je výtečný noise rockový flák stavící na cinkavém zvuku kytar a ospalé melodii. Ve výsledku jde možná o největší hitovku, každopádně jednoznačný flagboat ve stylu alternativy raných devadesátek. 

Podstatou zvuku CHAT PILE je neupřednostňovaná role frontmana a vokalisty. Hlas je v jejich případě jen dalším z nástrojů, nikoliv majákem skladeb. Asi nejzdařilejší skladbou je ovšem „Masc“, to je alternativní kytarový rock, jak se sluší a patří, plný vnitřního kouzla, neotřelé melodiky, ale také napětí z plynoucího. Z toho hymnu zkrátka prýští zoufalství a hrůza, až se to zdá být osobní věcí každého, kdo se k této vztahové písni byť jen na chvíli přiblíží. „Funny Man“ má v sobě naopak hodně nervního běsnění a patří jednoznačně k divočejším skladbám kolekce. Zkráceně, výsledek je znovu hodně zajímavý, a to tvrdím navzdory faktu, že nejsem bůhvíjakým příznivcem hardcore, alternativy či progrese v rámci rockové hudby.

CHAT PILE rozhodně s novinkou nešli širším posluchačským vrstvám naproti a zůstali věrni alternativě a opozici. Naopak, neutěšenost vlastního soundu a neprvoplánovou formu ještě prohloubili. V rámci vývoje se nic nezjednodušovalo a posluchači neulehčovalo. Ten je nucen objevovat a pracovat na zdolání bariér. Pozitivní skutečností je, že si kapela stále udržuje niterné kouzlo a potřebnou kvalitu, razí cestu moderního zvuku a provedení. CHAT PILE jsou ve svém projevu stále neučesaní, nervní a plní emocionality. Forma uměleckého vyjádření je pro ně prvořadá a tak kapela úmyslně vyzývá fajnšmekry k zdolání hory deprese, vkusně fúzované mezi rozličné prvky rocku, metalu a post-hardcore... to vše se děje uprostřed dvacátých let 21.století.

08.11.2024	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz