CRADLE OF FILTH, MOONSPELL - Praha, Roxy, 18.ledna 2018

Spojení dvou dlouhověkých legend temné metalové hudby CRADLE OF FILTH a MOONSPELL nalákalo do pražského Roxy početný zástup fanoušků, což potvrdilo mojí tezi, že se toho v oblasti tvrdé hudby za posledních dvacet let mnoho nezměnilo. Obě kapely si stále, už od devadesátých let, drží dobré výchozí pozice a budou mít pravděpodobně v tuzemských sálech vyprodáno ještě za dalších deset let, obě však také spojuje realizace nového alba, ke které u obou došlo v podzimních měsících roku 2017 a konečně obě grupy se pravděpodobně velmi dlouho a velmi dobře znají, a tak je společné turné těchto strašidel rovněž logickou volbou. MOONSPELL dnes mají za sebou koncepční album „1755“ vypovídající příběh portugalského hlavního města Lisabonu, které zachvátila v tom roce katastrofa v podobě zemětřesení, záplav a požárů, zatímco CRADLE OF FILTH vybrousili desku „Cryptoriana – Seductiveness Of Decay“ atakující vůbec to nejlepší z jejich historie, která posluchače zavede až kamsi do temných uliček Londýna a mlhavých zákoutí viktoriánské Anglie.

Pamatuji si, že je to skoro přesně dvacet let, co jsem poprvé navštívil koncert MOONSPELL konající se tehdy rovněž v pražském Roxy, tehdy v roce 1998 propagovali album „Sin/Pecado“ a jejich společná zastávka s THERION („Vovin“) byla jejich druhou návštěvou našeho hlavního města, stejně tak si pamatuji, že na jaře roku 1998 vystoupili v Roxy i CRADLE OF FILTH se svým programem k desce „Cruelty And The Beast“. V jejich případě jsem sice nebyl přítomen, protože jsem na tom samém místě v dubnu 1998 dal přednost koncertu MORBID ANGEL, který se konal jen o pár týdnů dříve, ale plakáty krvelačné britské grupy tenkrát nebylo možné nikde přehlédnout. I tohle všechno svědčí o faktu, že se toho mnoho za těch dvacet let nezměnilo, tedy rozhodně ne vkus tuzemského metalového publika živeného ubíjející, dogmaticky neměnnou a mozky vymílající politikou Sparku, protože to totiž 18.ledna 2018 Roxy vyprodalo a zaplnilo až po strop.

MOONSPELL nastoupili na pódium okolo půl osmé a předvedli zvukově i co se týče nasazení povedený set. Fernando Ribeiro, oděn do koženého pláště a stylového klobouku, v ruce nejprve třímal kahan se světlem, aby jej později vystřídal i za jiné propriety – např. kříž, s maratónem skladeb z nového alba nenechal nikoho na pochybách, že kapele půjde zejména o hudební představení oné ďábelské scenérie, která je obsahem posledního alba MOONSPELL. K letitým šlágrům se ostatně odbíhalo až v druhé polovině jejich vystoupení, takže fanoušek o „Opium“, „Alma Mater“ nebo „Full Moon Madness“ nepřišel, byť hlavní část velmi živelného a velmi dobře zvukově zvládnutého setu Portugalců tvořily zejména skladby z novinky „1755“. Z mého pohledu to byla vlastně jediná slabina koncertu, protože zmíněné portugalsky nazpívané album „1755“ nepovažuji zrovna za chloubu diskografie, ale budiž, jede se k nahrávce turné, musí zaznít skladby k ní příslušící.

Set list MOONSPELL z Roxy.

Britští CRADLE OF FILTH předvedli dlouhý, bez mála dvě hodiny trvající set proměnlivějšího ražení. Začátek byl zvukově doslova katastrofický, kdy nástroje tvořily neproniknutelnou hlukovou masu, ze které nebylo možné identifikovat takřka žádný detail a skřehot Daniho Filtha se taktéž po většinu doby prvních skladeb v tom bordelu ztratil. Počínaje skladbou „Heartbreak And Seance“ se však zvuk definitivně ustálil, a nakonec šlo také o solidně provedený koncert. Nevýhodou CRADLE OF FILTH je na koncertech samotný jejich projev, protože ona zběsilá tempa a Daniho vřískot velmi snadno upadají do nepřehledné monotónnosti, z tohoto pohledu jsem si vlastně užil jenom ty songy, které se nějakým způsobem z té vánice vyjímaly nebo je mám prostě naposlouchané více než ostatní, tak třeba letitá „Bathory Aria“, jako vzpomínka na dvacet let starý věk, a nebo tutovka z posledního alba „You Will Know The Lion By This Claw“, která je opatřená velkolepější melodikou, epickou nadýchaností, ale i thrashovodem dobře rozpoznatelných riffů. 

Celý ansámbl šlapal jako dobře namazaný stroj, takže mne brzy napadalo, jak to ten Dani má ve své kapele skvěle zorganizované, protože je vlastně, krom toho že platí za poznávací znamení, také pravděpodobně nejslabším článkem celku, ale o tom se asi nesmí mluvit nahlas, takže uvedu jen, že mě zkrátka a dobře čím dál víc se svým opotřebovaným hlasem (s.re), ehm štve, protože ty směšný pazvuky, co mu dnes lezou z hrdla, už se fakt dají tolerovat jen se značně zvednutým obočím. Zde se naplno ukazuje, že co se na albu dá nějakým způsobem doštelovat, to naživo prostě nikdo neošálí. Ale zbavte slavnou kapelu jejich poznávacího znamení? Osobně vnímám na současné hudbě CRADLE OF FILTH jako dobré právě to, co nesouvisí s jejich původním zvukem (navýšená melodika, více sól, vrstevnatější kytarové tahy, inklinace k metalu z 80´s), ale nechme už Daniho. Naproti tomu oba Češi potvrdili dobrou připravenost a vydatně přispěli zvuku souboru. Martin Škaroupka už roky CRADLE OF FILTH po instrumentální stránce táhne a jeho bicí, tentokrát umístěné za skleněnou zábranou, dodaly songům patřičný tlak a nadupanost, zatímco Ashok zastával vedle Rica Shawa roli spíše rytmického kytaristy, i když, po pravdě, nějaké to sólo jej rovněž také čekalo. Sál jsem opustil v průběhu zdlouhavých přídavků ve snaze trochu ulevit sluchu, neboť celá show byla po stránce hlasitosti výrazně naddimenzována a její přítomnost pociťuji ještě v době, kdy píšu řádky tohoto reportu.

Set list CRADLE OF FILTH z Roxy.

21.01.2018	Diskuse (13)	Stray janpibal@crazydiamond.cz