DARK FUNERAL - The Secrets Of The Black Arts

90%

Když se řekne DARK FUNERAL, vybaví se asi leckomu jména Ahriman nebo Caligula, mně však vždycky napadne především David Parland alias Blackmoon. Švédský kytarista, který nejen že stál u zrodu téhle kapely, ale o pár let dříve sehrál i poměrně důležitou úlohu při formování skandinávské metalové scény. Už od sklonku osmdesátých let se pohyboval ve stockholmském undergroundu, kde po jistou dobu komunikoval s death/blackovými MORBID a zkoušel dělat muziku s Johanem Edlundem, především si ale postavil vlastní kapelu NECROPHOBIC. Té vtiskl specifický hudební ksicht – mix death a thrash metalu, silně protkaný působivými a doslova všudypřítomnými melodiemi. Blackmoon pro NECROPHOBIC složil dvě alba – kultovní debut „The Nocturnal Silence“ a druhou řadovku „Darkside“, na které už ale figuruje jen jako autor a ve studiu se objevil pouze symbolicky.

Duchovně to totiž Blackmoona táhlo k jeho druhé skupině - DARK FUNERAL. Ta využívala v podstatě stejné hudební ingredience jako NECROPHOBIC, byla ale nasměrována daleko více do black metalu. Kapelu spolu s Parlandem založil kytarista Mikael Svanberg, který byl pro temnou hudbu rovněž hluboce zapálený a s černým kovem to myslel až tak vážně, že si svou přezdívku Lord Ahriman hodlal zapsat i do občanky místo civilního jména. To mu sice švédské úřady neumožnily, jinak ale nic nebránilo tomu, aby s Blackmoonem postupně vybudoval jeden z nejlepších blackmetalových spolků všech dob!

Po doplnění sestavy kapela nazkoušela první repertoár, z něhož sestavila playlist pro čtyřskladbové EP „Dark Funeral“, které vyšlo v roce 1994 u Blackmoonova vlastního labelu Hellspawn Records. Zvukově to ještě není úplně ten zabijácký black metal, kterým skupina později proslula, přesto nahrávka nezní špatně a poměrně zdařile referuje o vysokém potenciálu kapely. K zásadním věcem ale mělo dojít hned v následujícím roce, kdy DARK FUNERAL v sestavě Themgoroth (řev, basa), Blackmoon (kytara), Lord Ahriman (kytara) a Equimanthorn (bubny) nastoupili do švédského studia Unisound s cílem stvořit ten nejlepší černý kov, jaký kdy svět poznal!

Zpočátku se věci hodně komplikovaly. Nahrávka z Unisoundu se moc nepovedla a ve studiu panovala podivná nálada – kapela prý byla vystresovaná a producent Dan Swanö přepracovaný, takže ve výsledku nedokázali albu věnovat potřebnou péči. Blackmoon proto původní nahrávku nekompromisně zamítl s tím, že se musí točit znovu a někde jinde. Naštěstí se našla kvalitní náhrada – proslulé studio Abyss, které tehdy bylo poměrně nové a slibovalo tak čerstvý vítr a hlavně originální zvuk. Za debutem DARK FUNERAL ve finále stojí slavný Peter Tägtgren, pro kterého bylo „The Secrets Of The Black Arts“ vlastně jednou z prvních produkčních prací. Navíc měl k černému kovu hodně blízko a dokonce se o něco později setkal i přímo s Blackmoonem v sestavě dočasného projektu WAR.

Opravná nahrávka „The Secrets Of The Black Arts“ se každopádně neuvěřitelně povedla a v podstatě v sobě zhmotnila typické vyznění DARK FUNERAL – jenž v jistém smyslu vycizelovali to nejlepší z Blackmoonových NECROPHOBIC, ovšem intenzivnější a zasazené do výsostně blackmetalových výrazových propriet. Triumfem jsou ale především výborné nápady - díky oněm vůdčím melodiím je každá skladba na albu osobitou jednotkou, kterou si člověk lehce zapamatuje a oblíbí, a mohl by si ji taktéž zahrát snad i na španělku u ohníčku. Přehnaně řečeno. Na druhé straně má deska naprosto pekelný sound, vokalista Themgoroth drásá své hlasivky jak tucet ďáblů dohromady a skvěle sejmuté bubny pod ostatními zvuky působí jako regulérní zemětřesení. Už úvodní věc je nesmírně působivá – hluboký zvuk na hranici slyšitelnosti efektně uvádí titulní kus „The Secrets Of The Black Arts“ plný skvostných melodií a zcela drtivého soundu. Themgorothův temný řev se dokonale slévá s hradbami kytar a vytváří černou, nebezpečnou masu, která bere naprosto vše, co je v cestě.

Téměř každou skladba na „The Secrets Of The Black Arts“ lze označit za jakýsi undergroundový hit. Rozhodně to platí třeba pro „My Dark Desires“, která se objevila už na minialbu a DARK FUNERAL v podstatě proslavila – i ona žene blackmetalovou vichřici na zteč. Uprostřed všech válečných běsů její neurvale působící, zdobná korouhev rovněž disponuje nosným refrénem, který skáče okamžitě do hlavy. Stejně dobrá je i skličující trojka „The Dawn No More Rises“ nebo až zákeřně návyková jízda „Shadows Over Transylvania“, jedna z nejsilnějších skladeb celého blackmetalového hnutí! DARK FUNERAL se na debutové album podařilo dostat opravdu nadprůměrný materiál, i tak si ale vyšetřili místo pro jednu coververzi - předposlední skladbu „Satanic Blood“ od amerických VON. Rozeznáte ji podle jednodušší struktury a absence typických harmonií, do sevřeného celku alba ale zapadá, jelikož i závěrečná „Dark Are The Paths To Eternity“ na ni v pohodě navazuje.

K „The Secrets Of The Black Arts“ byl pořízen i památný videoklip. Je samozřejmě plný typického klišé, jenže k raným DARK FUNERAL, stejně jako všechny ty halapartny, katakomby a hořící pentagramy, prostě patří a video je navíc zpracováno na slušné úrovni, což v black metalu není úplně zvykem. Natáčení v lednu 1996 se už ale neúčastnil vokalista Themgoroth – o půl roku dříve byl nahrazen ostříleným Masse Brobergem z deathových HYPOCRISY, který ovšem ve svém novém působišti začal používat bojové jméno Emperor Magus Caligula. To ale nebyla jediná personální změna. Výměna stráží v DARK FUNERAL stála místo i bubeníka Equimanthorna a čára osudu nedopřála pobyt v kapele ani samotnému Blackmoonovi – někdy po natočení dvou coverů BATHORY na tribute album „In Conspiracy With Satan“ sestavu totiž opustil. Okolnosti jeho odchodu nejsou úplně jasné, šlo ale patrně o osobní konflikt mezi ním a Ahrimanem a také o neshody ve směřování kapely. Blackmoon prý chtěl hrát víc melodicky, naopak Ahriman rychleji a brutálněji, což by koneckonců potvrzoval i sound druhého alba „Vobiscum Satanas“. I to je velmi nadprůměrný počin, stejně jako třetí „Diabolis Interium“, debut ale DARK FUNERAL podle mě nikdy nepřekonali. „The Secrets Of The Black Arts“ je totiž krystalický severský black metal a výkladní skříň stylu, jaká se zrodí opravdu jen párkrát v historii!

26.11.2020	Diskuse (27)	DarthArt lubor.lacina@centrum.cz