DARK GAMBALLE - Romance panenky a kladiva

70%

Nebudu si hrát na dlouholetého fanouška vyškovských DARK GAMBALLE. Jejich hudba mě prozatím tak nějak zvláštně míjela. Narážel jsem na ní většinou jen v povedených klipech při brouzdání internetem nebo jsem tu a tam zaslechnul slibnou ochutnávku z nezávislého rádia. Zařadil jsem si je do nekončící fronty zajímavých formací, ke kterým bych se někdy rád vrátil. V této vesměs dobré společnosti vydrželi až do letošního jara, kdy mi přistála v přehrávači jejich nová placka „Romance panenky a kladiva“. Čtrnáctá řadovka, to už je pořádné číslo; pokud tedy počítáme také kousky vydané ještě pod zkráceným názvem DARK. Sympatické je, že i když se v průběhu hudební evoluce vydala kapela různými směry, stále se ke svým kořenům hlásí.

Při bližším seznamování s „romancí“ mi překvapila vysoká úroveň sebeprezentace v podobě hudebních videí, webových stránek nebo komunikace na sociálních sítích. K těmto přidaným hodnotám počítám v neposlední řadě grafickou stylizaci samotného alba s mnohoznačnou postmoderní perokresbou na obálce bookletu. Při současném přesycení hudebního trhu a převahou kvantity nad kvalitou vítám každý takový doprovodný atribut, který mi dokáže skupinu ještě víc přiblížit a specifikovat. Uvedené skutečnosti navíc naznačují přístup muzikantů k vlastní tvorbě a u DARK GAMBALLE hovoří jednoznačně o vysoké profesionalitě a práci s detaily. Velká poklona míří ještě k ambicióznímu vydavatelství MAGICK DISK MUSICK, které má vydání aktuální desky na svědomí. To všechno by ale bylo jen hezké pozlátko, nebýt toho nejdůležitějšího elementu, hudby.

První, co mi vyvstalo na mysli při poslechu deseti česky otextovaných skladeb, byla dovedná hra s kontrasty a protiklady. Nikoliv střety a konflikty, ale nezvyklá symbióza polarit přecházející ve svůj opak tak přirozeně, jako se vlní sféry v jing jangovém symbolu „taijitu“. DARK GAMBALLE dokážou zklidnit nu-metalové běsnění v téměř progresivní vábivé plochy a ty pak nechat vystupňovat nablýskaným pop-rockovým refrénem s podkresem klavíru. Vokál zpěváka Deseda klouže sebejistě po křivkách hudebního kardiogramu, který načrtly jednotlivé nástroje. Básnické deklamace, kollerovsky důrazné frázování, srozumitelný a melodický řev nebo takřka hip-hopový houpavý projev; kompletní pěvecké portfolio frontmana je zkrátka hodně široké a výkonnostně posouvá kapelu zas o něco výš. Elektronika a samply se jen místy a decentně přidávají k bicím a kytarám a měkce dokreslují atmosféru. Škoda jen, že se naznačené kompoziční schéma příliš brzy odkope a stane předvídatelným. Nálady se očekávaně přelévají a gradace nebo ztišení už tolik nepřekvapují.

Album má mocný nástup, bez intra se rozezní coreový nářez otvíráku „Až na konec“, který dá vzpomenout na crossoverovou horečku z přelomu tisíciletí. Nu- metalová dynamika melodicky úřaduje v „Srdečním atentátu“ podobně jako v písni „Nenapravitelný“, kde se úderné groovy mísí s akustickými rovinami typickými pro pop-rockové hity LUCIE. Styčné body se jmenovanou českou legendou se objevují i v titulní „Romanci panenky a kladiva“ nebo v „Soukromém andělovi“, aby byly obratně konfrontovány s tvrdou rytmickou živelností známou třeba z podání libereckých buřičů KRUCIPÜSK. Vynikající instrumentální výkony v čele s ostrými riffy a vokálními ozvěnami pak nabízí mysteriózní „Legenda o uamh-binn“, kterou považuji za vůbec nejsilnější věc. Příjemné výjimky z daných osnov tvoří rozvážnější skladby „Píseň“ a „Vezme si tě voda“. Zde sice zůstává princip protikladů zachovaný, ale v jemnější, možná až indie nebo artové rovině. Desku nakonec uzavírá kytarovou alternativou načichlá biblická hříčka „Zánik armády ticha“.

Psát o DARK GAMBALLE a nezmínit se o textech by byla veliká chyba. Předně, každého autora, který jde s textařskou kůží na trh tím, že se pustí do českých veršů, si nesmírně vážím. To platí i u Deseda, který stojí prakticky za veškerou lyrikou na novince. Citově silně zabarvené řádky se inspirují v baladických příbězích plných symboliky, jinotajů a odkazů. Vzdáleně se přibližují poetice Karla Kryla, nedosahují však stejně dokonalého rytmu a bryskních rýmů. Občas vítězí forma nad obsahem, což mi připomíná jinak zcela odlišný textařský styl Petra Štěpána. Přesto mají Desedovi básnické obraty osobitý ráz a kouzlo a je příjemné moci se zase do českého zpěvu bez obav zaposlouchat a nechat plynout vlastní fantazii a představivost. Tedy až na klišé ve čtvrté písni „Protipóly“, z takové laciné romantiky ve stylu Petra Koláře se mi kroutí prsty u nohou.

Bohužel jak ve slovech, tak i v muzice DARK GAMBALLE postrádám občasné odlehčení, nadsázku, pohyb směrem k většímu uvolnění. Ačkoliv byla striktní vážnost a naléhavost pravděpodobně záměrná, tak částečně kalí efekt z jinak pozoruhodného díla a po poslechu zůstává lehká pachuť zbytečného patosu. Ve finále jsem ale každopádně rád, že jsem se k bližšímu setkání s nevšední tvorbou DARK GAMBALLE konečně dostal a jsem si jistý, že vzájemný kontakt rozhodně nebyl poslední. „Romance panenky a kladiva“ má totiž slušný potenciál k trvalému poslechu a k poctivé přípravě na určitě zajímavé koncertní provedení.

10.06.2021	Diskuse (2)	Hivris riha.kamil@gmail.com