Boomer Space

DARK TRANQUILLITY - Endtime Signals

Po dalších personálních změnách, kdy předchozí rytmickou dvojici Anders Iwers a Anders Jivarp aktuálně nahradilo duo Christian Jansson a Joakim Strandberg Nilsson, mohl leckdo předpokládat další posun k fádnosti, přeci jen toho překvapivého z tábora švédské stálice v posledních letech moc nevzešlo. Neděje se však tak jednoznačně a fanoušek novější tvorby DARK TRANQUILLITY si i na „Endtime Signals“ bez problému najde svá favorizovaná místa. Kapelu totiž znovu táhne nezaměnitelný Mikael Stanne, jehož hlas svým charismatem nedovoluje hazard se jménem, nepatřičné manévry a vdechuje materiálu slušnou dávku živelnosti a temnoty.


Nová deska sice převážně staví na melodickém základu pozdní fáze jejich kariéry a podstatným článkem se na ní ukazuje i osoba dlouholetého klávesáka Martina Brandströma, zastávajícího v rámci tvůrčího procesu i producentský post, ale personálně proměněná kapela bez tak dokazuje, že stále umí razantně tnout. Dlouholetá stáj Century Media tak vrhá do placu zcela typickou sadu skladeb, kterou můžeme nazvat pojítkem mnoha výrazových poloh švédského kvintetu. Z mého pohledu dostáváme o něco zdařilejší album, než před čtyřmi lety představovalo „Moment“, a je to právě díky lepší skladatelské formě.



Pozitivem „Endtime Signals“ jsou některé jednotlivé skladby, o kterých můžeme říct, že jde o trefy do černého (hlavně uhrančivá „Not Nothing“), negativem naopak fakt, že sbírka drží pohromadě jen s velkým vypětím sil a po dramaturgické stránce posluchač čelí tu a tam určitým výpadkům koncentrace. Tvrdší kusy se střídají s odlehčenějšími a stejně tak dobré nápady občasně přepouští prostor patetickým jalovým místům, nelze však bezpečně říct, že se hranice - tvrdé/měkké vs. výživné/fádní překrývají. Jedno takové slabší místo se dle mého nachází zhruba uprostřed materiálu a jde o pozvolnou skladbu „One Of Us Is Gone“, která na mne dělá dojem až moc velké prvoplánovosti. Podobný kousek se nachází i na konci materiálu v podobě „False Reflection“, ale ten mne na rozdíl od první zmíněné baví, protože představuje spíše závěrečné uvolnění, ve kterém je i nějaká ta abstrakce a hra s atmosférou.


Od úvodní grooveové „Shivers And Voids“ čelíme zkrátka typickému materiálu DARK TRANQUILLITY, který v dobrém i zlém pojí to základní, co si tak můžete představit pod současným výrazem kapely. Na tvrdší strunu zahrají melo-deathové výpady ve svižnějším tempu „Unforgivable“, „The Last Imagination“ nebo „Enforced Perspective“ a ve všech případech jde o dynamické a moderně ošetřené skladby. Naopak melodičtější stránku charakterizuje „Wayward Eyes“, tedy skladba, která je jakýmsi reprezentativním vzorkem Stanneho schopnosti přejít z mocné temné hlasové polohy k čistému zpěvu a oblažit leckoho rozepjatým refrénem.


Ve výsledku je „Endtime Signals“ poměrně vyrovnanou deskou, kde se hraje daleko spíše na jistotu a své zbraně kapela stále dokáže náležitě prodat. Sbírka se rozhodně nezařadí k lepším a přelomovým v rámci celé jejich diskografie, přesto však v ní posluchač vystopuje energií nabitá místa a jistou dávku naděje do budoucna. Za mne určitě lepší než nedomrlý projekt THE HALO EFFECT.


26.08.2024Diskuse (38)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Stray
03.11.2024 08:50

Louža: Znamenitý sloupek, dobře uvažuješ.

Chystanou novinku ARCH ENEMY koupím vinyl, podle mne je Alissa z ženských vokalistek dalece nejvýš, hlasově i vizuálně, jsem jejím velkým příznivcem! ARCH ENEMY hodnotím výš než ty další kapely, přestože jsou stále nazýváni generickým kýčem pro vše-metalisty, z jednoho prostého důvodu. vysvětlím. Zatímco IN FLAMES hodně inklinujou k takovému tomu nu-metalově metalcoreovému zjednodušení, samplům apod., tak ARCH ENEMY, jejich kytarový zvuk, jasně nápadná klasická Hard N´Heavy sóla a celkově kytary v pojetí zlatého věku, tu kapelu drží v roli nástupců THIN LIZZY, UFO, SCORPIONS a JUDAS PRIEST, pro to u mne ARCH ENEMY, skvělé kytary, skvělé!:-)) Tohle není pro lidi, co chápou metal až od roku 1994.

 

Louža
02.11.2024 17:42

Na těch IF a AE jsem byl. Soilwork hodně dobří, ale trpěli na předkapelní zvuk a krátký set. Tam dominovaly v odezvě spíš novější skladby což není vzhledem k posledním dvěma ultra kvalitním albům žádný div. Dostat víc prostoru a lepší produkci, tak si s tou halou hravě poradí.

In Flames velká prohra. Z tý kapely zbylo bezduchý torzo. Anders je debil co fanoušky buzeruje za mobilování při koncertě. Kapela úplně ztratila na rozdíl od DT svůj charakteristický zvuk, je to sice energický, ale sterilní a nezábavný. Jedině na skladby z Claymana lidi trochu reagovali. Zpívat mezi Stridem a tou modrovlasou buchoutou je pro průměrnýho vokalistu fakt těžký a tam to bylo pro takovýho zoufalce jako je on jak pěst na oko. Přeřvanej od holky co má metr šede a přezpívanej i přeřvanej od Strida. Ten arogantní chlapec dostal pěkně na prdel. Prostě druhá liga se vším všudy co nezachrání ani skvělá Bjornova kytara. Fakt nudnej koncert. Nejhorší IF co jsem viděl. Jestli chcete In Flames, běžte na The Halo Effect. Jsou mnohem víc IF než tenhle kastrační spolek.

V případě AE to vypadalo, že jsou promovaní na stejném levelu jako IF ale v reálu na něm vůbec nejsou. Jsou o dost výš. Bezpochyby headliner večera. Po všech stránkách profi výkon. Perfektní zvuk i nasvětlení. Ta holka není tak dobrá jako Strid, ale je DOST dobrá frontmanka. Rozhodně lepší než Angela. Šlapalo to fakt totálně. Vůbec jsem netušil, že AE jsou dneska takhle hvězdní. Jenže já je viděl po Burning Bridges ještě s Johnem Livou a Chrisem...a to je prostě v srdci víc. Jinak ale bez námitek. Na tohle choďte, protože to je špička.

Na zvážení je, jak je možný, že haly, kam jsme chodili před dvaceti lety na Maideny dnes naplní melodický, ale stále více méně death metalový a vcelku extrémní kapely. Čekal bych spíš malou sportovku, ale ne. Fortuna byla fakt plná. Opět milé překvapení. Kdybych si měl ale vybrat, tak bych stejně šel znovu na ty DT.

 

Stray
02.11.2024 11:49

Mě to nepřekvapuje. DARK TRANQUILLITY byli naživo vždy dobří. Jak když jsem je viděl v Plzni v Šeříkovce v době Atomy, tak poté dvakrát na Brutalu a před rokem na Basinfirefestu, vždy strhující set se slušným zvukem a nasazením. Hodně dělá post výrazného frontmana. Tohle IN FLAMES nemají! nebýt ten nudnej dekl IN FLAMES uprostřed, šel bych před týdnem na ten trojkoncert ARCH ENEMY, ..., SOILWORK. takhle ne, a ani prodírat se narvaným Meet Factory zrovna nelákalo. Jasně, DARK TRANQUILLITY pro mne tolik neznamenají, co OVERKILL, ale to je jen otázka generační příslušnosti. Věřím, že to bylo skvělé.

 

Pekárek
02.11.2024 11:23

Tady je vidět, jak už jsem mimo.:-) Takovou účast bych rozhodně nepředpokládal. Resp. měl jsem za to, že natáčí už x let nevzrušivá popová alba, že už jen dožívají...

 

Martin
02.11.2024 11:19

Já byl na DT jednou v Brně na Flédě tak před 15 lety a byl překvapen, kolik tam bylo mladých a to mi bylo jen ale 25 let...:-). A koncert skvělej.

Jinak Endtime signals po opakovaných posleších stále jen lepší než Moment, nic víc...Možná vydat to po We are the void, neměl bych výhrady, ale kolovrátek se mnou teď už prostě nic moc nedělá. Ale co musím uznat, nevědět že je sestava skoro komplet jiná, tak bych to nepoznal - noví členové zapadli hodně dobře, stále ta stejná kapela...

 

Louža
02.11.2024 08:27

Tak včerejší koncert TD v Meet Factory byl naprostý šok. Můžeme tady dišputovat nad klinickou smrtí kapely, nad diskutabilní kvalitou materiálu, i nad vykuchaným torzem line up, kde toho z originálního složení moc nezbylo. Můžem jim dávat 70 i 60 procent a kapelu odmávnout skrz opakující se kolovrátek, ale publikum má zdá se DOST jasno.

Kdyby mi v roce 2000, když jsem stál v Akropoli na schůdcích pod balkonem a blaženě poslouchal úvodní tóny horké novinky The Wonders at Your Feet v doprovodu asi tak tří zvednutých rukou, někdo řekl, že o pětadvacet let později a deset kilometrů dál budu stát při téhle skladbě uprostřed natřískané vroucí haly, tak bych ho s chutí nakop do koulí, za to že tak bezostyšně lže. Neuvěřitelný. Vedle mě stála holka, která v době Akropole byla tak možná v plenkách a pořvával texty, za mnou tatínek s brutálně pařící holčičkou co pamatuje tak sotva Atmou. Hala vyprodaná, vevnitř totální inferno. Pařící a hrozící lidi do půlky sálu. Jako tohle je ta kapela B? Ta vždy ve stínu In Flames?(kteří jí mimochodem svým soudobým kastrátským koncertním projevem nesahali o týden dřív ani po kotníky) Ta okrajovka, jak jí zná jen pár fanšmejkrů?

Koncert jinak normál DT kvalita. Noví kluci dobře zapadli a mělo to švih. Ale oni takhle dobře hráli vždycky. Jen ta reakce publika opravdu strašně mile překvapila. Myslel jsem, co to poslouchám za obskuritu pro dědky a teď čumim, že o tři dekády později ten formát hudby zažívá úplnou renesanci a Michael Stanne je v pravdě Andrejem Babišem melodického death metalu. Je tu pro všechny. Ještě kdyby tak aspoň tak půlka těch lidí přišla na Countless Skies, kteří pár týdnů před tím na předskakovali ehm...Bukovině :-) Tak třeba za další dvě dekády až to trochu doteče zapaříme na patnáctou minutu Glow a třeba nejen s jednou cellistkou jako loni, ale hned celým orchestrem.

 

gin
26.10.2024 20:11

Tohle album se mi každým dalším poslechem neuvěřitelně dostalo pod kůži. Určitě nejlepší počin za posledních 15 let. Hodně mě odrovnává použití synťáků ala 80 léta v průběhu celého alba. Skladby tak dostaly ten správný šmrnc. Celkově se po dlouhé době povedl i zvuk. Možná jsem ovlivněn mou oblibou této kapely, ale dávám 90%. Pozn. Minulé Moment se mi nelíbilo skoro vůbec.

 

Gazďa
09.09.2024 23:55

Nedavno jsem cer vyjadreni Marthyho Friedmanna k albu Megadeth Risk. Rikal neco ve smyslu (parafrazuju), ze vzdycky delal(i) to nejlepsi album, ktereho byl(i) v te dobe schopni. Nekdy to dopadlo lepe, jindy o neco hur. Ale tak to proste je. A to plati i pro redaktorskou praci. Snazime se to delat poctive, nemusi to byt vzdycky genialni, jen se snazime proste tu praci vzdycky v ramci moznost odvest co nejlip. Ale kritiku beru 🙂

 

Stray
02.09.2024 10:04

MERCYFUL FATE a KING DIAMOND budou vděčné téma, tyhle věci píšu rád, ale člověk se na to musí zároveň víc soustředit, odpojit se a věnovat se jenom danému počinu. A to sežere víc času než běžná recenze. Rád bych tu měl někdy komplet tyhle dvě věci, dál pak třeba NEVERMORE, nebo zásadnější část diskografie od TYPE O NEGATIVE, DREAM THEATER, DEFTONES, SYSTEM OF A DOWN, ...

 

Kol
02.09.2024 09:16

Rozhodně je fajn, že tu nějaká želízka v ohni stále máš v těch zbylých 10%. Třeba na pokračování Mercyful Fate se moc těším!