DARK TRANQUILLITY - Endtime Signals
Po dalších personálních změnách, kdy předchozí rytmickou dvojici Anders Iwers a Anders Jivarp aktuálně nahradilo duo Christian Jansson a Joakim Strandberg Nilsson, mohl leckdo předpokládat další posun k fádnosti, přeci jen toho překvapivého z tábora švédské stálice v posledních letech moc nevzešlo. Neděje se však tak jednoznačně a fanoušek novější tvorby DARK TRANQUILLITY si i na „Endtime Signals“ bez problému najde svá favorizovaná místa. Kapelu totiž znovu táhne nezaměnitelný Mikael Stanne, jehož hlas svým charismatem nedovoluje hazard se jménem, nepatřičné manévry a vdechuje materiálu slušnou dávku živelnosti a temnoty.
Nová deska sice převážně staví na melodickém základu pozdní fáze jejich kariéry a podstatným článkem se na ní ukazuje i osoba dlouholetého klávesáka Martina Brandströma, zastávajícího v rámci tvůrčího procesu i producentský post, ale personálně proměněná kapela bez tak dokazuje, že stále umí razantně tnout. Dlouholetá stáj Century Media tak vrhá do placu zcela typickou sadu skladeb, kterou můžeme nazvat pojítkem mnoha výrazových poloh švédského kvintetu. Z mého pohledu dostáváme o něco zdařilejší album, než před čtyřmi lety představovalo „Moment“, a je to právě díky lepší skladatelské formě.
Pozitivem „Endtime Signals“ jsou některé jednotlivé skladby, o kterých můžeme říct, že jde o trefy do černého (hlavně uhrančivá „Not Nothing“), negativem naopak fakt, že sbírka drží pohromadě jen s velkým vypětím sil a po dramaturgické stránce posluchač čelí tu a tam určitým výpadkům koncentrace. Tvrdší kusy se střídají s odlehčenějšími a stejně tak dobré nápady občasně přepouští prostor patetickým jalovým místům, nelze však bezpečně říct, že se hranice - tvrdé/měkké vs. výživné/fádní překrývají. Jedno takové slabší místo se dle mého nachází zhruba uprostřed materiálu a jde o pozvolnou skladbu „One Of Us Is Gone“, která na mne dělá dojem až moc velké prvoplánovosti. Podobný kousek se nachází i na konci materiálu v podobě „False Reflection“, ale ten mne na rozdíl od první zmíněné baví, protože představuje spíše závěrečné uvolnění, ve kterém je i nějaká ta abstrakce a hra s atmosférou.
Od úvodní grooveové „Shivers And Voids“ čelíme zkrátka typickému materiálu DARK TRANQUILLITY, který v dobrém i zlém pojí to základní, co si tak můžete představit pod současným výrazem kapely. Na tvrdší strunu zahrají melo-deathové výpady ve svižnějším tempu „Unforgivable“, „The Last Imagination“ nebo „Enforced Perspective“ a ve všech případech jde o dynamické a moderně ošetřené skladby. Naopak melodičtější stránku charakterizuje „Wayward Eyes“, tedy skladba, která je jakýmsi reprezentativním vzorkem Stanneho schopnosti přejít z mocné temné hlasové polohy k čistému zpěvu a oblažit leckoho rozepjatým refrénem.
Ve výsledku je „Endtime Signals“ poměrně vyrovnanou deskou, kde se hraje daleko spíše na jistotu a své zbraně kapela stále dokáže náležitě prodat. Sbírka se rozhodně nezařadí k lepším a přelomovým v rámci celé jejich diskografie, přesto však v ní posluchač vystopuje energií nabitá místa a jistou dávku naděje do budoucna. Za mne určitě lepší než nedomrlý projekt THE HALO EFFECT.
26.08.2024 | Diskuse (38) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
Stray | 03.11.2024 08:50 |
Louža: Znamenitý sloupek, dobře uvažuješ.
|
Louža | 02.11.2024 17:42 |
Na těch IF a AE jsem byl. Soilwork hodně dobří, ale trpěli na předkapelní zvuk a krátký set. Tam dominovaly v odezvě spíš novější skladby což není vzhledem k posledním dvěma ultra kvalitním albům žádný div. Dostat víc prostoru a lepší produkci, tak si s tou halou hravě poradí. |
Stray | 02.11.2024 11:49 |
Mě to nepřekvapuje. DARK TRANQUILLITY byli naživo vždy dobří. Jak když jsem je viděl v Plzni v Šeříkovce v době Atomy, tak poté dvakrát na Brutalu a před rokem na Basinfirefestu, vždy strhující set se slušným zvukem a nasazením. Hodně dělá post výrazného frontmana. Tohle IN FLAMES nemají! nebýt ten nudnej dekl IN FLAMES uprostřed, šel bych před týdnem na ten trojkoncert ARCH ENEMY, ..., SOILWORK. takhle ne, a ani prodírat se narvaným Meet Factory zrovna nelákalo. Jasně, DARK TRANQUILLITY pro mne tolik neznamenají, co OVERKILL, ale to je jen otázka generační příslušnosti. Věřím, že to bylo skvělé. |
Pekárek | 02.11.2024 11:23 |
Tady je vidět, jak už jsem mimo.:-) Takovou účast bych rozhodně nepředpokládal. Resp. měl jsem za to, že natáčí už x let nevzrušivá popová alba, že už jen dožívají... |
Martin | 02.11.2024 11:19 |
Já byl na DT jednou v Brně na Flédě tak před 15 lety a byl překvapen, kolik tam bylo mladých a to mi bylo jen ale 25 let...:-). A koncert skvělej. |
Louža | 02.11.2024 08:27 |
Tak včerejší koncert TD v Meet Factory byl naprostý šok. Můžeme tady dišputovat nad klinickou smrtí kapely, nad diskutabilní kvalitou materiálu, i nad vykuchaným torzem line up, kde toho z originálního složení moc nezbylo. Můžem jim dávat 70 i 60 procent a kapelu odmávnout skrz opakující se kolovrátek, ale publikum má zdá se DOST jasno. |
gin | 26.10.2024 20:11 |
Tohle album se mi každým dalším poslechem neuvěřitelně dostalo pod kůži. Určitě nejlepší počin za posledních 15 let. Hodně mě odrovnává použití synťáků ala 80 léta v průběhu celého alba. Skladby tak dostaly ten správný šmrnc. Celkově se po dlouhé době povedl i zvuk. Možná jsem ovlivněn mou oblibou této kapely, ale dávám 90%. Pozn. Minulé Moment se mi nelíbilo skoro vůbec. |
Gazďa | 09.09.2024 23:55 |
Nedavno jsem cer vyjadreni Marthyho Friedmanna k albu Megadeth Risk. Rikal neco ve smyslu (parafrazuju), ze vzdycky delal(i) to nejlepsi album, ktereho byl(i) v te dobe schopni. Nekdy to dopadlo lepe, jindy o neco hur. Ale tak to proste je. A to plati i pro redaktorskou praci. Snazime se to delat poctive, nemusi to byt vzdycky genialni, jen se snazime proste tu praci vzdycky v ramci moznost odvest co nejlip. Ale kritiku beru 🙂 |
Stray | 02.09.2024 10:04 |
MERCYFUL FATE a KING DIAMOND budou vděčné téma, tyhle věci píšu rád, ale člověk se na to musí zároveň víc soustředit, odpojit se a věnovat se jenom danému počinu. A to sežere víc času než běžná recenze. Rád bych tu měl někdy komplet tyhle dvě věci, dál pak třeba NEVERMORE, nebo zásadnější část diskografie od TYPE O NEGATIVE, DREAM THEATER, DEFTONES, SYSTEM OF A DOWN, ... |
Kol | 02.09.2024 09:16 |
Rozhodně je fajn, že tu nějaká želízka v ohni stále máš v těch zbylých 10%. Třeba na pokračování Mercyful Fate se moc těším! |