DEAD CROSS - Dead Cross

70%

Dave Lombardo a Mike Patton se dali znovu dohromady a znovu se jedná o vcelku solidní úlet. Pravda, DEAD CROSS není až zas taková extravagance, jakou byl před lety FANTOMAS, nicméně k tradiční podobě metalové hudby má stále hodně daleko. Pro upřesnění, pánové tentokrát své snažení nasměrovali hodně do punku, resp. old-school hácéčka a celý koncept pojali jako 30 minut intenzivního nářezu. Nečekejte tedy nějaké alternativní hrátky ve stylu FAITH NO MORE, MR.BUNGLE anebo PEEPING TOM, ale ani ne seriózní thrash á la SLAYER. Důležitým vodítkem by v této souvislosti mohla být informace, že na kytaru a basu hrají pánové z RETOX, jejichž zběsilému hc-punku se ve finále (ze všech souvisejících projektů) DEAD CROSS blíží asi nejvíc.

První polovině alba dominuje opravdu vražedné tempo, vypalovačky nepřesahující tři minuty. Mike Patton k tomu nakonec poznamenal: „z mého pohledu jde o čisté HC, nářez bez studiových úprav, hudbu, kterou jsem poslouchal jako teenager“. Nelze než souhlasit, dle mého ovšem album není jen o té tryskající energii. Skladby totiž obsahují i celkem zajímavé hudební finesy a jsou velmi dobře zahrané a zprodukované (nedělal to nikdo menší, než Ross Robinson), a už jen to je posouvá nad rámec daného žánru. Celou nahrávku tlačí vpřed (asi ne překvapivě) především bicí. Dave Lombardo se na tomto albu opravdu vyřádil. Žene jej kupředu jako šílenec, jakoby chtěl všem ukázat, že při své bohaté hře plné přechodů a parádiček neztrácí drive, stále má rychlost a pořád patří mezi světovou extra třídu.

Zde si dovolím malou odbočku : Nedávno jsem s ním slyšel rozhovor, když hrál se SUICIDAL TENDENCIES ve Finsku, a zaujalo mě, s jakým nadšením mluvil o spolupráci nejen s nimi, ale i s Mikem Pattonem, GRIP INC., ale i o tom, jak ho baví experimentovat, jamovat s různými muzikanty, vymýšlet. A v tu chvíli jsem si říkal, jaká je on co se týče metalu otevřená hlava, nadšenec, a jak mu asi muselo být mezi konzervami Kingem a Arayou občas těžko. To Mike Patton se zde stylizoval do role klasického hardcore-punkového řvouna, což není jeho obvyklá poloha, ale zhostil se ji náramně. V jeho podání je zpěv vždy nadstandard, v hc-punku je to pak ovšem skutečný luxus a ve finále fakt, že na tento projekt kývnul (..btw, přišel už k hotovému, desku přezpíval po jiném zpěvákovi) je důvod, proč je deska tak zajímavá. Kytary se proti hlavním personám drží trochu zpět a jednotlivé songy spíš jakoby jen podkreslují, než rozvíjejí, což je možná trochu škoda, ale asi to byl záměr.

Plusem desky určitě je, že se nesnaží být seriózní. Umělecké ambice, jsou to poslední, co v DEAD CROSS slyším. Spíš v tom vidím poťouchlou rošťárnu, kterou pánové dali dohromady jen tak pro relax (viz. vtipný cover BAUHAUS) To ale taky není špatný přístup a možná i proto, že se s tím hoši tolik nemazali, mají DEAD CROSS takový drive. Ano, nejedná se o žádné hluboké hudební veledílo, přesto mám ale pocit, že tentokrát se pánové trefili a toto album se stane kultovním.

05.09.2017	Diskuse (1)	Sicky