DEBUSTROL - Válka

70%

Někdy je potřeba chytnout všechny korektní zmrdy pod krkem a zařvat jim pořádně do ksichtu. Vždyť o čem jiném vždy metalová hudba byla, že jo? Rozhodně ne o nějakém plynulém proplouvání smířlivými náladami. A zrovna DEBUSTROL vždy byli o hněvu a agresi. Ne jinak tomu je nyní, na jejich aktuální krví prosáklé fošně nazvané „Válka“. Přiznám se, že vlajková kapela agresivního tuzemského thrash metalu mne už od mládí na počátku devadesátek přišla jako spolek oslovující zejména nezvladatelné sígry, co se ve škole poněkud hůře učili. Tuhle informaci bych ovšem záhy trochu popřel, protože navzdory dobrému prospěchu jsem si ve svých patnácti jejich debutovou LP desku „Neuropatolog“ s Freddy Kruegerem na obalu také pořídil a do dnes ji považuji za jedno ze zhruba dvaceti nejzásadnějších metalových alb, jaká u nás kdy vyšla. Můj zájem pak šel trochu jiným směrem, ale kapelu oblibující brutální slovní výrazivo jsem tak nějak po očku sledoval stále. Netvrdím, že jsem slyšel většinu alb, ale tak nějak jsem občas něco ochutnal. Inspirace americkými SLAYER u nich byla ostatně vždy, což určitě nebylo na škodu, pokud tedy byly na skladě nápady a riffy, ze kterých se pak dají poskládat výživné přímočaré skladby a letos to vypadá, že DEBUSTROL chytil (druhý/třetí?) dech.

Třeskutě nářezová novinka se může určitě pochlubit několika skvělými vlastnostmi. První co vás bouchne do očí je parádní obal z dílny Jiřího Šujanského, na kterém je, na pozadí nehostinné metropole plné mrakodrapů skrápěných hustým deštěm, k vidění ďábelské kvarteto ohánějící se motorovou pilou a zlými pohledy. Druhou pozitivní zprávou je plný a průrazný zvuk a celkové studiové ošetření alba, které značí neuspěchanost a pečlivou přípravu. Desku si kapela produkovala sama a vznikala ve studiu Loco za asistence koproducenta Reného Pavezy a zvukaře Petra Jesenského a dále pak byla masterována Tue Madsenem v Dánsku. Všechny tyto okolnosti se vlastně promítly do podoby a formy tohoto poctivého thrashového nářezu, který reprezentuje spíš onu modernější (ne úplně osmdesátkovou) odnož žánru, kde se mezi nezkrotnou řežbou vyskytnou i prvky příznačné pro hardcoreově laděné náklepy a houpavější tempa. Nicméně to všechno je dávkováno v únosné míře, hlavní proud se nese v podobě ryzího thrash metalu stojícího na riffech dvojice Trifid/ Kolinss, zhutňováno baskytarou (Zed) a poháněno salvami bicích, za kterými sedí Herr Miler.

Album „Válka“ je agresivní, anti-korektní a nesmlouvavá jízda plná neslušných výrazů a témat majících schopnost leckoho citlivějšího popíchnout. Neříkám, že mne vše úplně oslovuje, ale je poznat, že na albu bylo koncentrováno přesně to, co měl Kolinss a spol. na srdci a co jej vlastně od počátku hudební dráhy reprezentuje. Když se DEBUSTROL kdysi rozhodli experimentovat, nikdy to moc nedopadlo, zde je však znát nad jejich přímočarou, klasicky thrashovou podobou i ona nadstavba v podobě modernější stylizace. Trochu škoda, že právě Kolinss už hlasově nedostane do songů tu nespoutanou sílu co kdysi. Je to však jen nepatrná vada, se kterou se už musí po třiceti letech řvaní počítat. Naopak velmi se mi líbí vřeštivá kytarová sóla, jejich drive a zvuk či schopnost skladbu obohatit, no a pak samozřejmě parádní bicí, díky kterým ty skladby dostávají patřičný impuls.

Úsečné tříminutové fláky nejsou žádným archaickým výletem do osmdesátých let. Když už se stylově inspirují u zmiňovaných thrashových titánů SLAYER, cítím za nimi spíše stíny alb jako jsou „God Hates Us All“ nebo „Undisputted Attitude“, které se projevují poněkud zběsilejším chrlením všech těch drsných slovních spojení než nějakou výpravně úhlednou klasickou stavbou s plynulejší gradací, vybrnkávačkami a vrstevnatější strukturou songů po vzoru „Seasons In The Abyss“. Tahle deska je fakt hnusná a v tomto se jí patrně hodně daří, neboť čtveřice ukazuje, že prvořadé bylo jít od začátku k jádru věci, takže se zde nevyhneme celé řadě krátkých sloganů umístěných do názvů skladeb: „Zakuklenci“, „Primitivně“, „Genocida“, „Válka“ nebo „Apokalypsa II“. Vše je uzpůsobeno co nejvíc negativisticky, stručně a jasně, tak aby se fanoušci thrashových žánrovek chytli okamžitě, což by mohlo leckoho přemýšlivějšího odradit, na druhou stranu o tomhle DEBUSTROL většinou byli. Zhudebnit to, co je pro muzikanty úplně nejtypičtější, také není někdy na škodu. V jejich případě je to vlastně jediná možná cesta k úspěchu.

05.12.2016	Diskuse (17)	Stray janpibal@crazydiamond.cz