DEF LEPPARD - Praha, O2 Aréna, 23.května 2015

Britští hardrockeři z DEF LEPPARD vlastně nepatří mezi časté koncertní návštěvníky naší země, takže přestože jsem je měl možnost vidět v Praze již v roce 1996, na turné k tehdejší novince „Slang“, neváhal jsem ani chvíli i tentokrát a koncert ve vysočanské O2 aréně s chutí navštívil. Oba dva, devatenáct let od sebe vzdálené koncerty, měly vlastně mnoho podobného, protože už tenkrát parta okolo Joe Elliota čerpala většinově z období svých nejslavnějších nahrávek z osmdesátých let. Změny na setlistu by se daly tedy spočítat na prstech jedné ruky. Celkově jsme byli svědky vitálního výkonu zkušené a velmi úspěšné kapely, tvořené samými padesátníky, která navíc ve svém živém provedení působí mnohem energičtěji a tvrději než na svých albech. Příznivci stadiónového rocku nebo původního britského heavy metalu se tak mohli radovat ze záplavy chytlavých vypalovaček napumpovaných energií a vitalitou.

Obdivuju Vivian Campbella jakým způsobem dokáže během svého boje s rakovinou tu koncertní dvouhodinovku na pódiu prožít a zvládat. Je jasný, že jeho výkon nebyl tak dravý a běhavý jako před dvaceti lety, ale to jakým způsobem tento severoirský muzikant po celou dobu setu vysílal do diváků úsměvy a pozitivní vibrace, to opravdu bralo dech. Náročnější party a sóla tak převzal většinově Phil Collen, dnes již definitivně hlavní kytarový tahoun DEF LEPPARD, který se velmi rád chlubí svou v posilovně vypracovanou hrudí. Ze zadní části pódia vše jistil od baskytary, soudě dle jeho vizáže přítel plastických operací a dlouhodobě také jeden z hlavních skladatelů DEF LEPPARD, Rick Savage, a také bubeník Rick Allen, který si během jedné z pauz vysloužil dlouhý potlesk osmitisícové pražské audience. Celkově DEF LEPPARD působili stejně semknutě jako v dávných dobách, což dokazovali jak souhrou na pódiu, tak občasnými obrázky promítanými na velké obrazovce za pódiem, kde se střídaly záběry z aktuálního dění na pódiu s momenty minulosti nebo motivy mající u té které skladby navodit určitou náladu.

Velmi dobrý výkon podal i nepsaný šéf Joe Elliot, kterému to stále výtečně zpívá a na jeho hlasu není příliš znát únava ani roky strávené na dlouhých koncertních štacích. Velmi často ve sborech podporován ostatními členy byl to právě on, kdo všechny hitovky kapely posouval ke kýženému výsledku. Osobně si myslím, že se všichni v hale velmi dobře bavili a na konci kapelu odměnili nadšeným potleskem. Joe je pravý frontman, který byl výrazným spojovacím článkem mezi muzikanty a diváky.

A co se tedy v největší pražské aréně ten sobotní květnový večer roku 2015 hrálo? Začalo se zostra, tedy „Rock Rock (Till You Drop)“ z alba „Pyromania“, posléze bez větších prodlev následovaly songy jako „Animal“, „Armageddon It“ z alba „Hysteria“, „Let It Go“ z „High N´Dry“, nebo dokonce přišel čas na zástupce z alba „Euphoria“, které zde představily songy „Promises“ a „Paper Sun“. Neodmyslitelnou součástí koncertu DEF LEPPARD jsou samozřejmě balady, ty zde zazněly dvě, jednak akustická „Two Steps Behind“ v podání osamoceného Joe Elliota, který v ní obstaral i kytaru a krátce před tím ještě vynikající „Love Bites“ z roku 1987. Dál se hrálo jen z nejslavnější éry, takže songy jako „Rocket“, „Hysteria“, „Foolin´“, velkolepá „Bringin´On The Heartbreak“ s navazující instrumentálkou „Switch 625“, „Pour Some Sugar On Me“ a „Let´s Get Rocked“ byly jistotou. V přídavku poté zazněly naprosté koncertní tutovky „Rock Of Ages“ a „Photograph“, které dotáhly koncert do řádně vygradovaného finále. Z mého pohledu tedy vynikající hudební večer, který byl nabušený po okraj energickými rockovými hitovkami, mající schopnost vybudit atmosféru na pódiu i v hledišti. Spokojenost, protože na DEF LEPPARD se chodí výhradně kvůli minulosti, kterou nám kapela vždy ráda zopakuje a připomene.

26.05.2015	Diskuse (3)	Stray janpibal@crazydiamond.cz