DIRTY BLONDES - Pečlivě hýčkaná svoboda (rozhovor)

Pražská rock´n´rollová čtveřice DIRTY BLONDES se obešla šest let bez řadové desky, na místo toho neúnavně koncertovala nejen v tuzemsku, ale i za hranicemi. Materiál dlouhodobě shromažďovaný vychází právě v těchto dnech pod názvem „Freedom“ a jde o třetí řadovku. O okolnostech jejího vzniku a všemožném dalším jsem si povídal s kytaristou Tomem a vyšel z toho, myslím, pohodový rozhovor.

Máte na světě třetí řadovou desku a první od roku 2014, navíc první s Dančou u mikrofonu. Albu předcházely v průběhu posledních let nějaké samostatně zveřejněné klipy, kdy jste pozvolna dávkovali nové skladby, ale posluchače rozhodně nepřesycovali. Zpěvačka je u vás již pět let, první otázka tedy zní, proč to s řadovou deskou tak dlouho trvalo?

Těch prvních pět let (2010-2014) jsme se vlastně vůbec nezastavili, byli jsme nonstop na tour, hráli jsme pořád, jezdili jsme okolo 70ti koncertů za rok. V té době jsme také stihli napsat a vydat ještě dvě desky, takže to všechno bylo opravdu velice časově náročné. Při té celkem krátké pauze na začátku roku 2015, než se k nám Danča přidala, jsme měli konečně delší volno. Řekli jsme si, že už nepojedeme takovou nálož a že se konečně budeme věnovat i jiným věcem, trávit více času s dětmi, cestovat atd. Hodně jsme zvolnili a trvalo nám všechno déle, to byl ten důvod. Je ale pravda, že jsme chtěli celou desku natočit a vydat už v roce 2018. Čas na ni uzrál ale až později.

Novinka dostala název „Freedom“ a jak jsem se již dočetl v jiném rozhovoru, odráží filozofickou podstatu života vaší kapely. Co můžeš bližšího o vzniku alba říct? Jak dlouho se natáčelo, splnily výsledné písničky vaše představy, co hodnotíte jako nejpřínosnější z období jejího vzniku?

Deska začala vznikat v roce 2018. Skoro půlku věcí na desku jsme přivezli ze soustředění z Německa hned v lednu 2018. První song, který tady vzešel, zatím jen hudebně, byla právě budoucí titulní skladba Freedom. Během února jsem k ní napsal text o svobodě a už v té době jsem si pohrával s myšlenkou, že by se nové album mohlo jmenovat právě Freedom, v té době velice aktuální téma. V březnu jsme Freedom společně s Take it nahráli jako dva singly v Liberci ve studiu Althan s Honzou Stehlíkem. Take it šla ven jako první singl v červnu a Freedom jsme vypustili 18.11., na 29ti leté výročí pádu komunismu, jak tématické. Zjistili jsme, že pojem svoboda je vlastně stále aktuální a začali jsme desku takto koncepčně a tématicky dělat. Od obalu, bookletu, po další songy, v kterých se toto téma odráží. Oba dva singly doprovodily klipy od Radima Kallera. Zbytek desky se točil ve studiích Svárov s Lukášem Martínkem a Golden Hive s Ondřejem Lukešem a Amákem. Měli jsme více materiálu, řekli jsme si, že toho nahrajeme víc a ve studiu uvidíme, jak to vyleze a případně to použijeme nebo vyhodíme. Ondra Lukeš nám pomohl s produkcí a všechny songy nakonec vylezly skvěle. Deska se s přestávkama točila půl roku a máme na ní dvanáct věcí.

Danča je již s vámi pět let. Zdá se, že jste si ve všech směrech sedli. Osobně si také myslím, že jste učinili dobrou volbu. Zajímalo by mne, byly i jiné verze příběhu nebo šlo o jednoznačně nejvhodnější adeptku na post vaší zpěvačky a příliš jste s volbou neotáleli? Co bys uvedl na její obranu při srovnání s její předchůdkyní?

Udělali jsme regulérní konkurz na zpěvačku a že se jich přihlásilo celkem dost. S Dančou jsme se potkali v Lucerna Music Baru na akci Megaton Fashion Show, hned v lednu 2015. Byla úplně první, kdo věděl, že hledáme zpěvačku. Pozvali jsme ji na zkoušku a hned od začátku byla můj favorit. Chtěli jsme ale vyzkoušet i další zpěvačky co se nám hlásily. Bylo pro nás důležité, najít někoho, kdo bude na stejné vlně, jak hudebně, tak hlavně i lidsky. To všechno Danča splňovala nejvíc a hlavně, je to skvělá zpěvačka. Tady vůbec není potřeba Danču bránit při srovnávání, je to úplně zřejmé, jak to je. Nikdo nikoho už nesrovnává a když už se někdo ještě teď zmíní, tak jedině pozitivně. Pro nás je to obrovský posun dál. Danča je osobnost, nemá komu co dokazovat nebo něco předstírat a hrát si na někoho, kdo není, tak jak to bylo s minulou zpěvačkou. Danča je jedna z nejlepších a nejtalentovanějších mladých zpěvaček u nás.

Připouštím, že s tou obranou to byla nešikovně zvolená otázka, přejděme dál. Měli jste určité problémy i stran bubeníků. Ten aktuální je již minimálně třetím, jestli se nepletu? Jak tuhle stránku vašeho zvuku a vaší sestavy vidíte dnes?

Ten aktuální, Aleš, je úplně původní bubeník, se kterým jsme kapelu zakládali. Nahrál s námi první desku a teď i tu novou. Na začátku roku 2012 odešel a vrátil se k nám během roku 2016, kdy nejprve alternoval za Domka, který byl u zrodu druhé etapy kapely, za což jsem mu vděčný. Aleš se pak v druhé polovině toho roku usadil na stálo. V letech 2012 až 2014 s námi bubnoval Ben Daniels, který se hodně podílel na tvorbě druhé desky. Momentálně hraje v kapele ARROGANT TWINS. Kluci mají podobný styl hraní, který ke kapele prostě sedí. Takže poslední čtyři roky vlastně hrajeme v původní sestavě.

Jste s basákem jediní členové, kteří byli u všech etap DIRTY BLONDES. Byli jste u každé nahrávky, každého singlu, alba, videoklipu, nikdy jste neměli touhu hodit flintu do žita? Co vás v posledních letech pohánělo pořád dál?

To víš, někdy jsou momenty, kdy si říkáš, že už toho máš plný zuby, kort když si všechno děláš sám, tak jako my. Nebo když tě třeba štve prostředí, který tady klubový kapely maj. Věříme tomu, že to, co děláme, má smysl a to nás stále popohání dál, protože si myslíme, že je to dobrý! Určitě nás nakopnul příchod Danči a taky návrat Aleše na post bubeníka. A navíc jsme prostě v téhle sestavě konečně chtěli vydat tu desku.

Když poslouchám novinku, jeví se mě méně spontánní a překvapivá než ty předchozí. Možná se tomu dá říkat dospělejší. Vše působí jakoby pečlivě promyšlené, odstředěné od spontánního proudu. Vzhledem k okolnostem, že materiál vznikal delší dobu a že je vám zas o pár let víc a víte zřejmě líp, co chcete, je to tak asi normální. Můžeš vypíchnout nějaké přednosti nových skladeb oproti těm starším?

Ta deska vznikala dva roky. Občas jsme se trochu prali s tím, jak by ty songy měly vypadat a padlo hodně kompromisu. Některé songy jsme nechali být a vrátili se k nim až později, až trošku uzrály. Některé skladby zase krásně vyrostly až ve studiu. Ale výsledek je super. Určitě můžu vypíchnout vokální projev Danči, to je hlavní přednost, ale i aranžmá, celistvost a dotaženost písniček. Mě právě deska přijde překvapivá v tom, že je zase trochu jiná než ty dvě předešlé, je to posun zase o kus dál.

Máš nějaké speciálně oblíbené songy nebo celek vnímáš spíše jako vyrovnaný? Kdo se na něm autorsky nejvíce podílel? Skládáte spíše každý zvlášť a nebo většinou dohromady? Jaký je váš způsob práce?

Mám na té desce své favority, ale baví mě ta deska jako celek. Rychlejší songy, střídají pomalejší, má super flow. Mám blíže k těm písničkám, které jsem otextoval, jsou pro mě hodně osobní. Autorsky jsem se na desce nejvíce podílel já a Danča. Píšu písničky a riffy doma na kytaru a pak je nosím na zkoušky, kde přidáváme další nástroje a dohromady je pak dál rozpracováváme a aranžujeme. Danča si do všech songů pak vymýšlí zpěvové linky a melodie. Dvě písničky na desku jsme udělali dohromady, bez předchozích nápadů, a poslední akustickou píseň napsal basák Pája. Texty jsme si s Dančou rozhodili napůl, každý z nás otextoval 6 písní.

Na desce se nachází několik výrazných chytlavých hymen, Take it a Freedom byly zveřejněny s velkým předstihem, v případě Can´t Stop bude co nevidět zveřejněn videoklip, jakou z těchto skladeb máš vlastně nejradši a proč? Máš ty nějakého osobního favorita na novince?

Osobně mám radši Freedom a Can´t Stop, protože jsem je psal i otextoval. Text k Freedom je navíc dvojsmyslný, pro mě hodně osobní. Můj největší favorit na desce je song I´m Sorry, také moje hodně osobní zpověď.

Album obsahuje i několik pomalejších skladeb, třeba The Crown nebo Deep Down, druhá zmíněná mě hodně zaujala, kdo je jejím autorem? Jak song vznikl a co pro tebe znamená?

Deep Down měla být původně rychlá punková pecka. Ukázal jsem kapele na soustředění riff, se kterým jsem měl takový záměr. Nikdo se na to ale nechytal. Aleš pak najednou zpomalil bicí, tak jak slyšíš ve slokách. Já jsem pak ty akordy rozložil do vybrnkávání a tím to dostalo jiný rozměr a začala se rýsovat pomalá věc. Text k ní napsala Danča a pojednává o zamyšlení. Dodnes mě trochu štve, že z toho nevznikla rychlá věc podle mého původního záměru, ale na druhou stranu na song máme překvapivě kladné ohlasy z více stran. Paradoxně to je ale věc, která byla ve skupině “b” skladeb a pohrávali jsme si i s myšlenkou, do alba ji nezařadit. Na vinyl se nám nevešla, ale na cd nakonec našla svoje místo.

Co tě v případě novinky asi nejpříjemněji překvapilo? Pokud tedy k něčemu podobnému docházelo.

Jak už jsem se zmínil, měl jsem radost, že některé songy vyrostly až ve studiu a my je tak všechny mohli použít. Taky velkou radost mám z toho, že se deska zatím hodně prodává především do zahraničí. Jsem také rád za všechny ty dosavadní pozitivní reakce a těším se, kam až se s novou deskou dostaneme.

Patříte k poměrně často koncertujícím kapelám, neomezujete se však pouze na koncerty v tuzemsku, ale jezdíte i do zahraničí. Máte ambice v tomhle pokračovat, jak hodnotíte přístup k vaší hudbě od posluchačů v cizině? Jsou nějaké rozdíly?

Nemyslím si, že by tam byly nějaké velké rozdíly. Funguje to v podstatě stejně. V cizině mi posluchači přijdou ale víc otevření, umějí si hudbu více užít a potom kapelu podpoří koupí merche. Asi je to možná i tím, že jsme u některých lidí u nás asi už moc zaškatulkovaný. Soustředíme se hodně na zahraničí a daří se nám to. Baví nás objevovat nová prostředí, nové kluby, místa a hlavně lidi. Velký rozdíl už je ale na straně promotérů, organizátorů a klubů. Nechci hanit ty u nás, ale v zahraničí se prostě o kapelu postarají lépe. Alespoň takové zkušenosti s tím máme my.

Přestože stále ještě nejste kapelou, kterou by zde běžně znala spousta do hudby ne až tolik zainteresovaných lidí, přijde mě (a bylo tomu tak už před těma šesti lety), že na stále relativně neznámou kapelu (já vás znám, ale to jen díky tomu, že se zajímám a všímám si :-)) máte pro své vystupování nadstandardně dobré podmínky. Mluvím o pozicích v předprogramech velkých zahraničních kapel, dobré hrací časy na festivalech atd. Přijde mě, že ti lidi co za vámi stojí, makají hodně dobře, zkušeně a efektivně. Tím v žádném případě nechci říct, že by jste si tohle nezasloužili, ale řekněme, že ne každá rovněž slušná a rovněž nadějná kapela tohle má. Tohle docilování věcí bez větších problémů, jestli mi rozumíte? Kdo stojí v zákulisí vaší kapely a jak dlouho tam je, pakliže tam někdo je?

To jsem rád a potěšilo mě, že to tak vidíš. Všechno si totiž celou tu dobu děláme sami. Je to opravdu velká spousta práce a času. Stanovíme si cíl a jdeme si za tím! Trávím kapelou několik hodin denně každý den, aby to fungovalo a věci byly v pohybu. Od psaní riffů, nápadů až po marketing, management, booking, plánování atd. Už od začátku nám s tím vším také pomáhá a stará se o nás náš „pátý člen kapely“ Jirka Kraft, který nás na tyto akce bookuje a domlouvá pro kapelu další velice důležité věci. Během té doby si založil Dirty Dancing booking agency a má pod sebou mimo nás i další skvělé české klubové kapely, ale nejen české, můžu zmíňit například švédské THE BABOON SHOW nebo švýcarské BITCH QUEENS nebo DELILAHS. Jirkovi jsme hodně vděční za jeho práci. Danča se také do kapelních věcí aktivně zapojuje. Od roku 2016 také spolupracujeme s německým kolegou Mariem, který nám pomáhá s propagací kapely a koncerty v Německu. Je to takovej DIY style, ale funguje to. Myslím, že stejně to má řada dalších kapel.

Máte nějaké cíle do budoucna? Co je pro vás nyní prioritou? Vím, že se dnes nedá nic dopředu plánovat, ale čemu se budou věnovat DIRTY BLONDES v nejbližším roce?

Letos slavíme deset let, měl to být pro nás velký rok. Naplánovali jsme spoustu koncertů, měli domluvených hodně festivalů u nás i v zahraničí na léto, ale všechno padlo. Uvidíme jak se situace bude vyvíjet dál. Jedno je už teď ale jisté. 29.5., tedy měsíc po plánovaném křtu desky, který se neuskutečnil, děláme na letní scéně Gauče ve Stromovce “Stay FREE Release party, kde oslavíme vydání desky a deset let kapely. Přehrajeme naživo celou desku a přidáme pár starších fláků navíc. Tour jak po Čechách, i s křestem desky, tak i v zahraničí plánujeme na podzim, snad už to půjde bez těch všech omezení. Doufáme, že deska díky této situaci nezapadne. Až si trochu odpočineme od těch všech prací spojených s vydáním desky, tak určitě začneme psát materiál na desku další.

A jedna odlehčená otázka na závěr. Z čeho jste vycházeli při výběru fotografie na obal desky? Jste s ním spokojení? To si fakt myslíte, že někoho bude bavit koukat se na vaše nahý zadky? :-)

Hodně jsme si lámali hlavu s tím, co použijeme na obal desky. Danča přišla s tím, že by to mohla být její fotografie, kde nás zachytila nad ránem, jak nazí po koncertě v Mlékojedech skáčeme do jezera. Zachycuje právě tu svobodu a nespoutanost, o které je ta naše deska, takže to zapadlo do celého konceptu. Popravdě, já jako jediný jsem si obal představoval jinak. Zbytek kapely je s ním ale spokojený a jsou na něj také kladné ohlasy, takže je to v pořádku a hlavně do toho všeho zapadá koncepčně a ještě k tomu vychází přímo z nás.

14.05.2020	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz