DIVADLO POD LAMPOU - Letmé reporty z prosincových vystoupení

V průběhu prosince jsem zašel do Divadla Pod Lampou na několik koncertních akcí. Mé letmé názory na zde vystupující soubory, konkrétně na ona shlédnutá vystoupení, si tak můžete přečíst v tomto souhrném článku, který tak zahajuje dvanáctou sezónu fungování webu. Všech šest zmíněných kapel mělo něco do sebe, žádná rozhodně nebyla průserová, byť některé mne stylově z podstaty sedly více, jiné méně, ale to je vlastně normální...

JAMARON - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 14.prosince 2023

Kapelu jsem letmo znal již zhruba rok a půl, a sice jen z několikanásobného poslechu jejich třetího alba „Generace“ během jízdy v autě. Kamarádka za volantem čekala, že jí to zkritizuju, tak jako posledně DYMYTRY, ale překvapil jsem a řekl, že je to docela dobrý a že se mi to „svým způsobem líbí“. Takže se vezu jako medvěd a nejsem ani moc protivnej. Úspěch! 

Od té doby utekla sezóna a zjistil jsem o pražské kapele vedené sourozeneckou trojicí – Jakub, Marie, Ondřej Dostálovi zas o něco víc, třeba i to, kolik toho maj po hudební stránce za sebou, jak její členové vypadaj a že maj poměrně dost klipů na kanálu youtube. Návštěva prosincového koncertu pak byla jasnou věcí. Vzhledem k nedávné tragické smrti baskytaristy Filipa Karlíka, jsem si vlastně nedokázal představit, jak se JAMARON celé akce zhostí. Svého někdejšího parťáka zatím nikým nenahradili a namísto baskytary si prostě jeden z bratrské dvojice kytaristů o něco podladil svůj nástroj. I tak koncert dobře šlapal a byl odehrán s veškerým entuziamem a povedeným čistým zvukem. Příjemně poslouchatelné a chytlavé rockové fláky s českými texty, které jsou převážně zaměřené na otázky vztahů, jsou v dobrém provedení vlastně nedostatkovým zbožím. Tahle disciplína velmi často dokáže sklouznout do oblasti kýče, ale JAMARON se mu dokáží v rámci možností vyhýbat. Rozhodně maj potenciál stát se novou senzací celorepublikového významu, zvlášť pak když zpěvačka vládne čím dál specifičtějším a pevnějším vokálním projevem, nechybí jí přirozenost a celkově má prostě charisma. 

I když si posluchač projede po časové ose jejich prozatimní tvorbu, zjišťuje pouze to, že se kapela stále zlepšuje, postupně vyztužuje svůj projev a je dokonce údernější než v počátcích. Za mne rozhodně dobrý band, který v Plzni odehrál pro slušně zaplněný klub (něco přes dvě stovky příchozích) velmi sympatický set plný energie a pozitivní nálady. Hrozbou se může stát pouze to, že se kapela nápadově brzy vyčerpá a začne se opakovat, přeci jen jistá podobnost postupů je vydedukovatelná v jejich písních již nyní.

ILL FISH – Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 28.prosince 2023

Instrumentálně velmi zručná hardrocková parta z Plzně, která si zde v klídku funguje již přes dvě dekády, ale svůj posun jakýmkoliv směrem prostě nehrotí. Jakoby jim stačilo hrát pro pár holek, co občas na ně zajdou a dobře se pobaví. Z mého pohledu maj ILL FISH prostě na víc než zůstat jen provinční rockovou grupou, ze které je poznat nejen obliba LED ZEPPELIN, AEROSMITH, THE CULT, GUNS N´ROSES či Jimiho Hendrixe, ale také slušná muzikantská vybavenost. Chtějte však po čtyřicetiletém hudebníkovi opustit komfortní zónu? Slušných vlastních skladeb maj ILL FISH dostatek a jejich podání působí až slashovsky ležérním dojmem, takže v nich prakticky není místo pro nepatřičnosti. Zašel jsem asi po patnácti letech na jejich koncert a zjistil, že se rozšířili na sixtet a přibrali tak třetího kytaristu, a že stále dokáží odehrát vystoupení, jež má náboj a patřičný hardrockový či bluesový feeling. Kapela se za celou dobu působení v našem regionu nikdy neměla potřebu vzdát anglických textů, což v tomto stylovém ranku nevadí, protože u hard rocku hrála vždy spjatost s anglo-americkou scénou zásadní roli. V rámci koncertu jsem zaznamenal několik skutečně libových kytarových či groovových momentů a užil si je se vším všudy, byť padesát minut hraní se ukázalo tak akorát. Přestože je i zpěvák hlasově poměrně solidní, může to být právě jeho verbální projev, co celou grupu tak nějak drží v mantinelech plzeňáckého hraní bigbeatových koncertů, ale to je něco, čemu se tu prostě předejít nedá, zvlášť pak, když kapela jakoby hrála s cedulí s nápisem - Jsme v pohodě, o nic nám nejde! V sále bych odhadoval maximálně čtyřicet lidí.

DONNIE DARKO – Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 28.prosince 2023

Poměrně slušně etablovaný plzeňský kvartet DONNIE DARKO na sebe studiově naposled upozornil zdařilým albem „Yesterdays“ z roku 2020. Nahrávku lze považovat za prozatimní vrchol kapely, jinak aktivně fungující již přes dekádu a hojně koncertující po republice a vlastně i mimo ni. Byť zjevně nejsem cílovka jejich alternativního rocku, který bych umístil někam mezi FOO FIGHTERS, INCUBUS a řadu amerických emo či soft-coreových bandů z prvních dvou post-mileniálních dekád, musím uznat, že kapela vládne slušnou vyhraností a i ne úplně snadné postupy dokáže prezentovat s lehkostí sobě vlastní. Kytarové předivo se prolíná skrz nepoklidný groove a nad vším ční lehce plačtivý vokál frontmana. Jejich songy stojí na kytarových vyhrávkách tesknějšího charakteru a emotivní proměnlivosti. Kromě slušné úrovně prezentace vlastní tvorby a v mých uších jisté jednotvárnosti jejich stylového zaměření, kterou příslušník mé generace slyší jako „hudbu z Prciček (tím myslím komedii Prci, prci, prcičky)“ jsem si během koncertu vlastně uvědomil, že i mileniálové jsou už dneska vlastně chlápci ve středních letech, kteří hrají s nadhledem a bez mladické upocenosti. Takže deska povedená, koncert zkušeně a s čistým zvukem odehranný, ale ta hudba je na mne stylově „moc nová a manýristická“.:-) Stejně jako u ten večer s nimi hrajících ILL FISH bylo v publiku cca do čtyřiceti lidí. Film Donnie Darko, podle kterého se band patrně jmenuje, jsem dosud neměl odvahu si pustit.

THE ATAVISTS – Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 30.prosince 2023

Tenhle hrošík, co si libuje v kytarových zvucích amerického venkova, má skutečně potenciál. Jakkoliv i ostatní spoluhráči přidávají svou trochu do zvukového paklíku, především zvuk kytar Adama Krofiana tvoří gro výrazu Královohradeckých THE ATAVISTS. Ti na sebe upozornili již trojicí alb, z nichž některá byla i anketově oceněna. Jejich garážový rock v sobě nese prvky blues, stoner-rocku, ale dokonce i country. Zhutnělý kytarový sound kapely navíc tu a tam zdobí lehké závoje kláves. Během koncertu jsem našel jistou spřízněnost Východočechů s oblíbenou americkou lo-fi rock´n rollovou dvojicí THE BLACK KEYS, ale také jsem si uvědomil, že pokud mají THE ATAVISTS den a vše si sedne, ať už náladou či zvukovou stránkou, tak dokáží odehrát skutečně mimořádný koncert. Na rozdíl od únorového vystoupení v klubu Anděl v centru města, to v Lampě dopadlo výtečně a dostal jsem poctivou dávku chytlavých válů, které byly charakterizovány americkým feelingem. 

Kapelu jsem si oblíbil na základě jejich videoklipu „It´s All Over“, který považuji za jeden z vůbec nejlepších z posledních mnoha let, ale rovněž mne učarovala retro fotografie s v posteli ležící německou dvojicí z obalu poslední řadovky „Prettier Than You“, a to až tak, že jsem na místě dokonce uvažoval o koupi trika s tímto obrázkem. Odvahu jsem nakonec nenalezl, takže snad příště! Koncert shlédla zhruba stovka přihlížejících.

WHAT´S IN THE BOX - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 30.prosince 2023

Plzeňskou grupu WHAT´S IN THE BOX jsem až do akce neznal. Protože v rámci večera křtila i své nové album „S(t)imulations“, měl jsem během jejich poměrně dlouhého setu možnost jí tak trochu občíhnout. Jejich zhutnělý, leckdy valivý a emotivně vygradovaný post-grunge nabízel určitá povedená místa, nicméně zatím jde pro mne o uskupení, na které se hodinu nevydržím se zájmem koukat, vlastně i půlhodina mě činila potíže. Je tam sice určitý potenciál k rozvoji, ale do rozmanitosti a tónové vrstevnatosti THE ATAVISTS téhle domácí kapele, která staví spíše na riffových stěnách a celkové hlučnosti, docela dost scházelo. Rytmika vše hrne mohutně, kytary mají schopnost zavalit prostor a hlas frontmana působí leckdy až bolestně rozervaným způsobem. Člověk se však nezbaví pocitu určité strohosti, či omezených výrazových prostředků, což je možná pro band vycházející z grunge normální. Co vadí více, že v jejich tvorbě, aby člověk pohledal nějaký originální nápad, skladbový úsek či hit, který by se nějakým způsobem z té masy povědomých a vzájemně si podobných motivů vymykal. Nebylo to špatné, ale na mne spíše monotónní vystoupení, u kterého se sešlo především domácí publikum z řad fanoušků, přátel a známých. Stejně jako u THE ATAVISTS okolo stovky přihlížejících.

ACID ROW - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 30.prosince 2023

S původně tachovskými ACID ROW, jež momentálně dost pravděpodobně sídlí v Praze, jsem měl již několik koncertních zkušeností. Protože jsem fanouškem starých BLACK SABBATH, jejich koncert mne nikdy neurazí a vždy jej rád občíhnu. Vlastně mne zajímalo, co je u nich nového. Zde musím říct, že se toho za uplynulé dva roky příliš nezměnilo a trojice to stále valí od podlahy na vlně hutných ponurých riffů prototypového metalu. Byť mne stylově ACID ROW sednou, bohužel musím dodat, že delší vystoupení než půlhodinové je u nich oříšek dokoukat. Snad se kapela s novým materiálem, který momentálně připravuje, dokáže dále posouvat, protože tři slušné skladby padesátiminutový set prostě neutáhnou. ACID ROW ten večer hráli jako poslední a protože lidi už sál pomalu opouštěli, jejich set se mnou shlédlo zhruba jen třicet posluchačů.

01.01.2024	Diskuse (5)	Stray janpibal@crazydiamond.cz