EDGUY - Theatre Of Salvation

90%

Pouhý rok po návštěvě fantastické „Opery“ nás němečtí EDGUY čekají s další porcí nespoutané energie a jedinečných melodií přede dveřmi „Theatre Of Salvation“, a přestože z nich mládí stříká na sto kroků, jsou zas o něco zkušenější. Zatímco před vydáním „Vain Glory Opera“ měli chlapci za sebou jen hrstku koncertů, a to pouze v rodném Německu – po odpálení operní nálože se počet jejich vystoupení téměř zdesetinásobil, a především se ukázali naživo i zvyšujícímu se počtu fanoušků ve Švédsku, Francii či Itálii.

Jednoduchý, ale velkými ambicemi dýchající obal, který zlatou barvou rozhodně nešetří, dává tušit něco velkého. Opona se zvedá, divadlo začíná…

A začíná se odvážně – stavbou „Babylónské věže“. Sebejistí EDGUY v životní formě si to však mohou dovolit spíše než kdokoliv jiný, a jazyky, ba ani ruce držící kytary, se jim při tom nezamotají. Učebnicová speedová jízda, která se k epickému refrénu dostává přes neuvěřitelně sexy zpomalení, a která obsahuje opravdu vše potřebné k prvotřídnímu hitu, včetně finálního „Óóó, óó, óóó“. Kdo neslyšel, neuvěří. První vrchol desky a excelentní otvírák je následně rozbořen jak prstem božím v následující „The Headless Game“. Hutná a neskutečně nabušená jízda, pochopitelně rovněž se skvělou melodií, která vás okamžitě vytrhne ze snění a vrátí zpět na zem.

Stejně jako minule, i dnes si pro nás chlapci připravili dva pomalé kusy, a zatímco v „Opeře“ byla jedna balada vynikající a druhá prachmizerná, v „Divadle“ je jedna dobrá a druhá slabší. Podobné ostudě, jakou si udělala loňská „Tomorrow“, se však „Land Of Miracle“ i nevýrazná „Another Time“ dokázaly vyhnout. Myslím, že každá kapela má svaté právo se jednou v kariéře pokusit nahrát svou vizi speedařské modly „I Want Out“ od HELLOWEEN, a rockově hravá „Falling Down“ budiž toho důkazem. Nesklouzává naštěstí k laciné kopírce – a Tobias se k inspiraci neváhal přiznat na koncertech, takže za mě v pořádku. To průměrná „Holy Shadows“ naživo nezní a není se čemu divit. Rockový dinosaurus, opepřený humpoláckým refrénem. Pokud se vám však líbí, je to jedině dobře.

Na můj vkus až příliš řinčivá a břinkavá „Wake Up The Kings“ s bezkulkovým refrénem, ve kterém Tobi roztomile nestíhá, i poměrně zajímavý „The Unbeliver“, jsou povedení zástupci klasické speedařské školy a své místo na disku si obhájí. Ve srovnání s druhým vrcholem představení, mocnou „Arrows Fly!“, však blednou závistí a krčí se v koutě. Zdivočelá jízda se světovým refrénem na třech tónech (pro muzikanty amatéry: F-C-G) ve třech slabikách, vám nedá vydechnout. Má nejoblíbenější skladba od mladých melodiků, která zároveň nejvíce vystihuje podstatu Sammetova skladatelského šarmu a kouzla. Jednoduchost, obrovskou lehkost a upřímnost, díky kterým se zdá být všechno naprosto samozřejmé, a především odvaha, se kterou se nebojí předstoupit před posluchače s až archetypální melodií, kterou „jste už přece museli slyšet nejméně stokrát“. Nu, nemusíte se bát, neslyšeli.

Závěrečná „Theatre Of Salvation“, jejíž stopáž přes čtrnáct minut mluví sama za sebe, je Sammetův opus magnum, který se kromě nezpochybnitelné kolosálnosti může pochlubit i typickou „made in Fulda“ melodií na první dobrou, kterou nikdy nezapomenete. Opravdu nikdy, takže pokud jste toto monstrum náhodou neslyšeli a nechcete si do konce života pamatovat další geniálně jednoduchou (tá da tá da, tá da tá – jen si to zkuste zabroukat!) melodii, neposlouchejte to – jen to proboha neposlouchejte!

Závěrem zmíním bohatý a plný zvuk, bez kterého si lze jen těžko představit úspěch nahrávky. Ten je od minula ještě čistší, včetně zlepšených bicích. Kytary jsou zřetelné a řežou jako pily, a jejich skvělé melodie rozcupované mocným riffobitím, bleskové vyhrávky a ultrarychlá sóla, mohu jedině pochválit. Tohle všechno se povedlo, stejně jako nedocenitelná práce všudypřítomných kláves. Vše, co se událo na „Vain Glory Opera“ a „Theatre Of Salvation“ (a později na prvních dvou dílech metalové opery AVANTASIA), nemá ve světě melodického speed metalu obdoby a jde naprosto bezprecedentní a bohužel neopakovatelnou erupci tvůrčí energie jednoho člověka – Tobiase Sammeta. Ten se nesmazatelně a zlatým písmem zapsal do dějin rockové hudby a po opeře dokázal napsat i skvostný divadelní kus. V pouhých jedenadvaceti letech! Koncertní turné společně s tehdy hvězdnými HAMMERFALL nejen opět zvedlo počet vystoupení, ale především definitivně potvrdilo EDGUY na špici evropského metalu.

09.11.2023	Diskuse (3)	posejdon