ELBE, KÁVA - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 29.března 2025

Sobotní vystoupení kapely ELBE v plzeňském Divadle Pod Lampou na mne působilo ve všech směrech komorně, nejenom kvůli tomu, že si hlavní band večera přizval do role předskokanek domácí dívčí duo KÁVA (Eva Samková/Karolína Korecká), které v kombinaci kytara/viola prezentovalo svůj uhrančivý písničkářský set, nesoucí se na vlně všeobjímající poklidnosti a nenucené krásy, ale také díky tomu, že do známého klubu dorazilo docela málo lidí, ale fakt jakože hodně málo. A je to velká škoda.

Když jsem se chvíli bavil se Spacoshem, nadhodil, že bych v článku asi neměl uvádět počet dorazivších posluchačů, na což jsem mu odvětit – vidíš, zrovna jsem s touhle informací počítal jako s úplně první větou reportu, ale zároveň jsem mu slíbil, že si ten počet nechám pro sebe. Jen tedy uvedu, že na podobně kvalitní projekty prostě mělo přijít návštěvníků o dost víc, vždyť ELBE předvedli velmi reprezentativní a charismatický průřez svou dosavadní tvorbou a i v Plzni kvintet působil jako velmi zkušené a instrumentálně zručné těleso, z jehož songů prýští na všechny strany silná atmosféra a skvělé muzikantství.

Předchozího frontmana Insomnica, který nazpíval druhou desku ELBE „Eschatology“, za mikrofonem již před časem nahradil zpěvák od SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY Pavel Hrnčíř a prokázal, že i s ním materiál kapely obstojí. Kdysi jsem výše zmíněné album zrovna nepochválil, a to ačkoliv jde vlastně o povedené post-metalové dílko. Bylo to z toho důvodu, že jsem zkrátka po debutu „Sudety“, který byl ryze instrumentální a alternativně rockový, prostě čekal něco jiného, rozhodně ne příklon k osudovému metalovému prostředí. To, že se kapela nakonec nevydala cestou kytarovek a rockové alternativy, ale, podobně jako tomu bylo kdysi dávno zvykem u DYING PASSION, šla spíše hutnějším metalovým směrem, jsem ve své době nepobral. Dnes, když už tak nějak vím, kam ELBE směřují, uznávám, že jak „Eschatology“, tak nové věci připravované pro třetí album, svou kvalitu rozhodně mají. V Plzni se hrál desetiskladbový průřez všemi třemi kapitolami, přičemž z připravované třetí desky zazněly písně čtyři, stejný počet pak i z alba „Eschatology“ a z debutu „Sudety“ pak pouze dvě.

Zvuk koncertu byl velmi dobrý, rytmika šlapala utěšeně a skladbám dodávala potřebný pulz, zatímco kytaristé v osudových tempech vymalovávali prostor, ať už šlo o zádumčivé riffy Standy Jelínka, ten večer vystupujícího v triku jeho oblíbené italské supernovy MESSA, křehčí pasáže hrající na nálady, tak i kvílivé meluzínky, jež ze šestistrunky vypouštěl Spacosh. Vlastně šlo o čistě kytarový koncert a samplů či klávesových podkresů bylo využito jen velmi velmi střídmě na dolazení určitých pasáží. Hlas Pavla Hrnčíře má klasický old-school doom-metalový styl, tolik typický pro metalové produkce devadesátých let. Teď když již vím, kam se ELBE se svou tvorbou postuně vydávají (či spíše obracejí), musím říct, že jde vlastně o dobrou volbu. Čeho jsem si všiml, z téhle kapely jde z pódia zvláštně klidná vnitřní síla a nadhled, rozhodně nejde o žádnou divočinu, ale i tak je poznat, že si společné hraní pětice muzikantů velmi užívá. Celkově povedený koncert, držím tedy palce do budoucna.

05.04.2025	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz