ELBE - Když hory promlouvají ... (rozhovor)

Proměna někdejšího projektu ELBE na regulérní pětičlennou kapelu byla završena vydáním druhé řadové desky „Eschatology“ u Epidemie Records. Atmosférické skladby kvintetu již dnes nemusí být vztahovány přímo k domovským Jeseníkům, neboť hory, kterými vede jejich současná hudební pouť, jsou o poznání vyšší, mohutnější, a naopak panoramata na první pohled nebezpečnější, ale dost možná také krásnější. O řadě skutečností, které na aktuálním období kapelu provázely, jsem si povídal s kytaristou Standou Jelínkem, jinak také kytaristou od DYING PASSION.

Po třech letech od debutu jste se na druhé desce „Eschatology“ rozhodli pro změnu. ELBE již dnes nejsou pouze projektem dvou hudebníků, tedy Standy Jelínka a Martina Spacoshe Peřiny, ale regulérní pětičlennou kapelou. Navíc nové skladby vlastní nazpívané či odeřvané pasáže a v popředí se tedy nachází nový frontman. Co se stalo, že jste postupem doby zjišťovali, že bude lepší pokračovat jako regulérní kapela s materiálem vlastnícím i vokální linky?

S Insomnicem jsme spolupracovali už na albu „Sudety“, kde nazpíval píseň „I vítr je tu jiný“. A napsal i text, který se mi moc líbil. Bylo znát, že má k těmto místům, o kterém byla celá tato deska, nějaký vztah a něco si tam i prožil. Proto jsme měli v tomhle směru podobné cítění. Osobně jsme se poznali už při společném turné „Svlékni tmu!“, kde jsme hráli v sestavě DYING PASSION, HEIDEN a SOMNUS AETERNUS, kde Insomnic zpíval. Byl jsem z jejich koncertů vždy unešený a jeho uhrančivý výraz mě vždy dokázal uzemnit. Po koncertech byly samozřejmě krásné alkoholové večírky a myslím, že jsme si celá ta parta hodně rozuměli. A mezi tím vším jsem si stačil všimnout, že Insomnic má moc pěknou a charismatickou barvu hlasu, i když třeba jen mluví. Proto jsem ho časem oslovil, právě na natočení jednoho songu našeho debutu. Časem jsme si začali i víc psát o muzice a jeli jsme společně i na skvělý festival Dark Bombastic Evening v Rumunsku. A tak samozřejmě došlo i na řeč, jestli by nechtěl nazpívat i další songy. Ve mně se už rodili nápady a já ten Insomnicův zpěv tam slyšel. Takže když jsem mu poslal první nápad a on mi poslal zpátky zpěv i se skvělým textem, bylo vymalováno.

Připadá mi, že zpěvák vnesl do vaší, dříve post-rockové hudby více metalového cítění a znatelně ovlivnit vyznění alba.

To metalové vyznění alba si nemyslím, že je jen příchodem Insomnica. Song „I vítr je tu jiný“ nezní metalově a taky tam zpívá. Myslím, že za tohle vyznění můžu hodně i já, najednou ze mě lezly tvrdší kytarové motivy. Insomnic se do growlu nějak netlačil, chtěl to spíš postavit na melodických zpěvech. Zároveň to byla pro něj i výzva, protože s čistými vokály neměl moc zkušeností a hledal si ze začátku tu svoji polohu, kterou si myslím našel především v „Looking Back“ a v písni „Jizvy“. Tady dokonce někdo pronesl, že má výraz jak J. Švejdík a že ten song je takový tvrdší PRIESSNITZ, čemuž se nebráníme, protože je máme rádi. Za těmi growly stojím dost i já, protože jsem je tam chtěl a do hudby mi naprosto sedly, já si za nimi stojím, protože kdybych je tam nechtěl, tak je to, jak kdybys jezdil s Porsche za Trabantem. Proč prostě nevyužít potenciálu, který se nabízí.

Co bys o Insomnicovi řekl, jak bys jej posluchačům představil? Předpokládám, že přichází z metalového prostředí (odhaduji na doom metal, death metal, možná nějakej epičtější progres a podobné subžánry) a měl i znatelný vliv na ovlivnění vyznění skladeb a je tak i autorem textů? Jaké jsou jeho devízy?

Insomnica znám především z jeho kapely SOMNUS AETERNUS, která je teď řekněme ve vegetativním stavu, ale doufám, že se kluci zase dají dohromady a společně něco opět natočí. Jejich poslední album „Exulansis“, stojí rozhodně za pozornost. Zpěvu se věnuje zhruba 13 let, první album vydal s melodic-deathovými INSCELLET a pak dvě alba se zmíněnými SOMNUS AETERNUS. Momentálně ještě zpívá s německými DOOMED a vedle čtyř nahraných desek ještě hostoval na pěti dalších (MORGUE SON, PAINTING MEMORIES, PERENNIAL ISOLATION, první ELBE, KANDAR).

Lišila se práce na novince v něčem oproti debutu? Byly skladby již dopředu a postupně připravované nebo šlo spíše o spontánní proces, který vykrystalizoval z výše zmíněných personálních proměn?

Postup práce byl vlastně docela podobný s tím rozdílem, že se zapojilo více lidí. Samotnému nahrávání předchází vytvoření dema na daný song, který složím já nebo Spacosh. Skládáme tak, že v podstatě složíme každý celý song, ale zároveň se ovlivňujeme, příp. si vzájemně doplníme nějaký motivy třeba na kytaru, žestě a jiné zvuky. Jakmile máme pocit, že to nějak funguje, pošleme demo ostatním členům, Insomnic připraví text a zpěvové linky. Rytmická sekce Jan&Jan pak doladí rytmiku, alespoň u mých songů, Spacosh si basu nahrává sám a bicí chce taky přesně dle jeho midi stop. Já zastávám spíš teorii, aby si každý své party přizpůsobil a cítil se v nich pohodlně.

Následuje nahrávání bubnů ve studiu Svárov, kde jsme točili i „Sudety“. Dále se pracuje ve Spacosh studiu, kde se k nahraným bicím vloží demonahrávky a posuzuje se, co je použitelné a co je třeba přehrát. Něco jsem pak přetáčel i v šumperském Black Chambers studiu. Pak se u Spacoshe natáčí zpěvy, u kterých chci být po většinu i já, abych si ohlídal, jestli tam není málo growlů.:-) Basák Honza natáčel basu ve svém domácím studiu a zvukově se pak už jen dolaďovala u Spacoshe.

Následuje míchání skladeb, postprodukce a celková finalize skladeb. Takže spoustu feebacků a ladění ke vší spokojenosti, někdy dojede i na kompromisy. Ale především to stojí vše na Spacoshovi, má naši důvěru. Umí z nahrávky vytáhnout opravdu hodně a jeho práce si moc vážím.

Následuje mastering, o který se tentokrát postaral Amak Golden ze studia Golden Hive.

Deska vyznívá po stránce studiové, skladatelské a aranžerské hodně propracovaně, jako že se na ní dost přemýšlelo i o sebemenších detailech. Zaujaly mne třeba zvuky pozounů nebo nějakých podobných dechových nástrojů ve vygradovanější části úvodní skladby „The Terminal Summit“, stejně jako poté ve skladbě „The Emperor Of Storms“, co k tomu můžeš říct?

Úvodní song napsal Spacosh, ale já jsem mu přispěl v prostřední části skladby s melodií na dechy a podkresem psychedelicky působícím kvílením na kytaru. Na závěr se dechy opakují ovšem ve vetší míře a rozsahu žesťů a myslím, že to hezky vygraduje. V „Emperor of Storms“ je to jinak stavěné, ale objeví se tam žestě taky. Tento song jsem skládal mezi prvními a ty žestě mě tam prostě nějak sedly, dosazují songu jistý respekt a stejně jako by mohla i ona bouře, o které je řeč. Dozvěděli jsme se totiž o vzácném fenoménu, kdy se blýská během sněhové bouře. Insomnic tady napsal text o divokosti hor a o chvílích, kdy v životě nezbývá než pokleknout před mocností daleko větší síly, než je člověk a pokorně doufat v milosrdenství.

Právě tyto tvrdší a děsivější skladby odhalily i oblibu Insomnica v deathovém způsobu zpěvu, čímž se songy ubraly směrem, který jsem od projektu vůbec nečekal a který mne vlastně zaskočil. Bylo ono nové stylové zaměření ELBE okamžitě všemi přijato?

No je to poznat, že tě to zaskočilo, nemluvíš o ničem jiným :-D Jak jsem už říkal, Insomnic je dle mě jeden z nejlepších growl-mans u nás. Ony to nejsou jen jak říkáš „odeřvané pasáže“,  vyžaduje to jistou techniku a spoustu času než se k tomu dopracuješ, pak samozřejmě i přirozený dar. Zkusil jsi to někdy? Je to podobné jak když cvičíš třeba na kytaru. Je to v podstatě další nástroj a způsob vyjádření.

S tím, že jsem přicházel s těmito řekněme tvrdšími pasážemi ze začátku Spacosh trochu bojoval, přeci jenom k tomu post-rocku má mnohem blíže a do jisté míry by s tebou mohl i souhlasit. Spacosh už měl i nějaké motivy, které tak nějak navazovaly na předchozí album, ale já jsem prostě nechtěl točit další „Sudety“ a hlavně jsem se nechtěl bránit spontánnosti a stylově se někam tlačit. Ani jsem si nemyslel, že by to mohl někdo zcela škatulkovat pod doom metal. Myslím, že těch poloh je tam mnohem více. Někde album „Eschatology“ označili jako „Doom Gaze“, což jsem slyšel poprvé a docela se mi to líbilo. Vždycky jsem tíhl spíše k temnějším, smutným, melancholickým kapelám a interpretům a nemusí to být jen metal nebo rock. Poslouchám docela širokou škálu stylů a hudebních odnoží. Jedním takovým velkým pilířem jsou pro mě dlouhá léta třeba DEAD CAN DANCE, ač se to třeba nezdá, tak si myslím, že na moji tvorbu měli obrovský vliv. A kolem toho pilíře se nachází spoustu dalších větví, které vytváří košatý strom jakéhosi melancholicky voňavého ovoce. Z domácí produkce teď docela dost ujíždím na kapele ZVÍŘE JMÉNEM PODZIM Jakuba Königa a taky mám moc rád Sáru z NEVER SOL, FLOEX atd. Ale to už jsem odbočil trochu od otázky, ale chtěl jsem tím říct, že nejsem vázaný ničím a stejně tak to je u skládání. Takže je i dost možné, že třetí deska, tě překvapí ještě víc. :-D

Deska „Eschatology“ působí více mohutně a metalově oproti přeci jen o dost komornějšímu albu „Sudety“, stejně tak na mne působí jako oslava hor všeobecně, která není vázaná jen na domovské Jeseníky. Bylo cílem se vyvinout právě post-metalovým směrem a zdolávat na první poslech mohutnější masívy?

Cílem to určitě nebylo, ale stalo se tak. Nemůžu se prostě bránit svému pnutí a pocitům, které ze mě vychází. Už jsem o tom někde povídal, ale možná jeden s prvních impulsů ke skládání nového materiálu bylo i zdolávání jiných hor než Jeseníků. S kamarádem jsme jeli do Černé Hory a chtěli jsme zdolat Zlou Kolatu v pohoří Prokletie na hranicí s Albánií. Byl to pro mě docela zážitek a taky jsem si tam sáhl na práh svých sil a odvahy a cítil jsem obrovský respekt. Hory nejsou jen krásné scenérie a výhledy, ale dokáží ti říct, že jsi také jen malé smítko. A tak jak ke mně hory promlouvaly, tak jsem je zaznamenal do spousty kytarových riffů na této desce. 

Asi nejvýraznější a zřejmě i posluchačsky nejvstřícnější skladbou je „Looking Back“, ke které byl nahrán videoklip. Skladba jako reprezentant desky funguje a je o dost zapamatovatelnější než zbytek materiálu, co o této písni můžeš říct? Svým způsobem mne song dost evokuje scénu devadesátek všeobecně – trochu grunge nádech ve zpěvu, od poloviny ony tribální rytmy apod. Jak to slyšíte?

„Looking Back“ byl tuším poslední song, co jsem na desku napsal a možná tady ze mě už vychladla ta vysokohorská nálada a vrátili jsme se zpět k nám do Jeseníků.:-) Původně jsem vlastně ani neměl v úmyslu psát song, ale tyhle motivy vznikly při testování mého nového kytarového efektu. Nahrál jsem si několik stop, abych věděl při poslechu jak krabička funguje. Pak se mě to nějak zalíbilo a začal jsem k tomu dělat rytmiku a dohrál zbytek songu. Poslal jsem to Insomnicovi, ten hned pohotově na to poslal zpěv i s textem a song byl na světě.

Když jsme pak s klukama řešili, který song použijeme na klip, tak se „Looking Back“ nabízel. Jsou v něm tak nějak všechny naše polohy a můžeme se takhle nějakým způsobem představit.

O klipu jsem měl jasnou představu, že budeme točit přímo v osadě Elbe, kde máme maringotku a jezdíme tam odpočívat. A tady na tom místě vlastně vznikla i celá ta myšlenka tohohle projektu. S kapelou jsme strávili moc příjemný víkend a bavili jsme se natáčením, chozením po horách a užívali jsme si vstřícné atmosféry v osadě Elbe. Na závěr nám pak spadl na maringotku strom, abychom si uvědomili, že tu nejsme sami a s pokorou jsme vše uklidili. A odjeli z dobrými pocity, že se nám to vše podařilo. Kameru celý víkend držel Tomáš Nechanický, s kterým jsme už něco málo před tím natočili. Střih a postprodukci jsem vzal na svá bedra. Podařilo se mi to poměrně rychle, protože tou dobou jsem byl doma a neměl co na práci, takže jsem se tomu mohl v klidu věnovat.

Ve třetí písni „Follow The North Star“ jsem si neustále uvědomoval vliv TYPE O NEGATIVE, dokonce mě skladba připomíná něco z jejich alba „October Rust“, vzhledem k tomu, že jde o jednu z mých velmi oblíbených nahrávek devadesátých let, tak mi to nebylo nepříjemné. Jak tahle skladba vznikala a co byste o ní řekli?

Tuhle skladbu napsal Spacosh a sám přiznává, že ho jeho a musím teda říct i moji oblíbení TYPE O NEGATIVE inspirovali. Můžeme to třeba i vnímat jako takovou poctu této kapele. Spacosh dokonce někde nastudoval nastavení kytarového zvuku od Kennyho Hickeye. Mimochodem na „October Rust“ jsem hodně ulítával, pak samozřejmě i na „Bloody Kisses“. Jsem rád, že jsem TON stihl ještě vidět živě, a dokonce nám přistála od Petera v ruce i jeho basová struna.:-) Vidíš, mohli jsme ji použít při natáčení tohohle songu, sakra. :-)

Posluchači hodně zmiňovaná je i „To The Mountains“, po které následuje další atmosféricky štědrá mohutnost „Valleys Full Of Milk“, jaký máte náhled na tyto písně držící onen táhlý a neprostupný střed nahrávky?

Honzo, když zpíváš o horách a jejich zdolávání, o kterém jsem už mluvil, tak ani nijak nejde, aby tyhle písně zněly. Alespoň já to tak cítím, písně nejsou o procházce lučním kvítím anebo brouzdáním podzimním listím. Je to o zdolávání horského masívu za nepříznivých podmínek a leckdy „neprostupných“ míst. Valleys má už pak poněkud příznivější charakter, kdy sedíš na vrcholu hory a pozoruješ údolí plné mléka.

Pak se dostáváme k mé docela oblíbené „The Emperor Of Storms“, kde mě upoutal groove vedený poměrně zajímavou bojovnou rytmikou a pohybující se ráz skladby, v druhé polovině zas dochází na dechové nástroje a drsnější hlas. Za mne tenhle song trochu oblažil po těch mohutných dvou deklech umístěných před ním, jak to slyšíte vy?

Tenhle song je asi nejvíc metal, je nejtvrdší a pro méně vnímavé posluchače asi nejvstřebatelnější. Bojová rytmika určitě nebyl záměr, ale zajímavý postřeh, to by mě nenapadlo. Insomnic říkal, že mu některé motivy připomínali Ihsahna, tak proto i ten název. O konceptu skladby jsem ti povídal v některé z předešlých otázek.

Co můžete říct o jediné české písni „Jizvy“? Čí byl nápad umístit česky nazpívanou skladbu na jinak anglicky nazpívanou desku? Má její text nějaký osobnější charakter?

Nápad vložit jednu česky zpívanou píseň byl od Insomnica. Za texty stojí pochopitelně jeho osobní zkušenosti, ale song je především o tom, co si z nich odnesl, stejně podobně jako spousta dalších lidí. Ta čeština mi tady opravdu evokuje toho Švejdíka.:-) Písničku napsal Spacosh a v druhé polovině je tu vlastně stejné nastavení jako u jeho předchozí „Follow The North Star“ a i ona přiznaná inspirace TYPE O NEGATIVE.

Máte momentálně s projektem nějaké další plány, coby jste rádi realizovali? Jak tedy momentálně vidíte budoucnost ELBE?

Ted si ještě stále užíváme „Eschatology“ a zatím se na nové songy ještě osobně necítím, ale určitě to brzy přijde, toho se nebojím. Všichni členové mají i své další hudební aktivity na kterých je třeba taky pracovat. Ale určitě jak to půjde bychom se chtěli připravit na koncertování. Zatím máme domluvený Czech Death Fest, ale rád bych uskutečnil i nějakou menší šnůru na podporu „Eschatology“.

Honzo, já ti moc děkuji za rozhovor a prostor, který jsi nám umožnil. Přeji tobě a čtenářům Crazy Diamond hodně skvělé muziky a hlavně pozitivních dní, v tomhle nečase se to určitě bude hodit. Měj se krásně.

23.11.2020	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz