ENSLAVED - Frost

90%

Když přemýšlím, která původní „true norwegian“ kapela to dotáhla úplně nejdále, vycházejí mi jako vítězové jednoznačně ENSLAVED. V letošním roce zveřejnili své patnácté studiové album, platí za jedno z nejuznávanějších progresivně-metalových seskupení na scéně a pokud bych měl vybrat jejich nejlepší desku, měl bych velký problém – téměř všechny vykazují nejvyšší možnou kvalitu. Z původního norského undergroundu samozřejmě vylezla celá řada vynikajících seskupení a třeba takoví EMPEROR by se o korunu vítězství mohli také ucházet zcela bez uzardění. Jenže ti to už před dvaceti lety albově zabalili a jejich soupiska čítá pouhé čtyři studiovky. Takže kdo další? MAYHEM, SATYRICON, IMMORTAL? Každému podle jeho chuti – za mě ale to nejlákavější severské zboží nabízejí opravdu ENSLAVED !!! 

Když jsem se rozhodoval, které jejich album zařadit do našeho miniseriálu, bylo mi od první vteřiny jasné, že to bude druhá řadovka „Frost“. Dobrým kandidátem by byl i následující opus „Eld“, kde ENSLAVED ukázali, jak monumentální kapelou jednou budou, a zásah do černého by byl i čtvrtý „Blodhemn“, kde skupina začala výrazněji definovat svoji progresivní tvář. Jenže na „Frost“ už je tohle všechno obsaženo taky a přitom z muziky dýchá původní mrazivý „true norwegian black metal“, o který nám v téhle rubrice jde především.

Dvě hlavní persony a zakladatelé ENSLAVED – vokalista / baskytarista Grutle Kjelsson a kytarista / klávesista Ivar Bjørnson – se spolu setkali už někdy na konci osmdesátých let v deathmetalovém seskupení PHOBIA. Jako většina metalistů v Norsku ale byli na počátku devadesátek silně ovlivněni podzemním hnutím, které kolem sebe rozpoutával lídr kultovních MAYHEM, blackmetalový guru Euronymous. Grutle s Ivarem propadli novému pojetí extrémní hudby, které vstoupilo do dějin pod zmiňovaným označením „true norwegian black metal“, a díky skladatelské invenci se jejich nová kapela ENSLAVED stala dokonce jedním ze základních kamenů celého stylu. Čiší to prakticky z celé její rané diskografie – s výjimkou první nahrávky „Nema“, která je takový začátečnický bordel, všechny tehdejší výtvory ENSLAVED svým způsobem psaly historii. Platí to už o druhém demu „Yggdrasill“, především ale o vynikajícím EP „Hordanes Land“, které nadchlo underground třemi rozsáhlými hymnami na ploše více než 30 minut.

Kapela, kterou spolu s Ivarem a Grutlem tvořil bubeník Trym Torson, byla dobře rozjetá a zanedlouho dala dohromady debutní album „Vikingligr Veldi“. Vydání bylo domluveno u norského labelu Deathlike Silence, jenže když byl jeho šéf Euronymous v srpnu 1993 zavražděn, věci se pochopitelně velice zkomplikovaly. Deska se nakonec na veřejnosti objevila v únoru 1994 a je věnována právě mrtvému blackmetalovému hybateli. Pánové však už v té době makali na novém materiálu a ještě ve stejném roce byl nahrán a vydán na druhé studiovce ENSLAVED, která měla být pro kariéru skupiny možná vůbec nejdůležitější!

Album „Frost“, které vyšlo u francouzského labelu Osmose, je skutečně památnou záležitostí. Ivaru Bjørnsonovi, který pro desku napsal hudbu (mimochodem, bylo mu tehdy 16 let !!!), se podařilo dát dohromady skutečně vynikající materiál, který už ve své době vystupoval vysoko nad průměr severské scény. Kromě „true norwegian“ základu se v muzice objevuje už i progresivní budoucnost ENSLAVED, dřívější gigantické stopáže jsou trochu zmírněny a skladby tak člověka snadněji vtáhnou a udrží pozornost. Prostě povedené po všech stránkách! Zdařil se totiž i zvuk – „Frost“ zní jednoznačně skandinávsky a sound plně koresponduje s mrazivým názvem, na druhou stranu ale třeba akustické nebo klávesové motivy ze skladeb vylézají jakoby v druhém plánu a dávají nahrávce další rozměr. Sami muzikanti po letech popsali, že kytarám na „Frost“ dali „švédský deathmetalový zvuk“, což je poměrně zajímavé vzhledem k faktu, že nedlouho předtím se v Norsku právě na švédský sound sborově plivalo. Na to ale ENSLAVED zřejmě zvysoka kašlali, dělali si vše podle sebe a aby zdůraznili jedinečnost vesmíru, který právě zhmotňovali, označili svou hudbu i v bookletu jako „viking metal“. Což koneckonců dost napomohlo i ukotvení stejnojmenného hudebního subžánru, jehož základy pár let předtím položil Quorthon se svými BATHORY.

Samostatnou kapitolou v příběhu alba „Frost“ je jeho obal. Fanoušek by možná čekal, že onen ikonický snímek severského jezera v mlžném oparu pochází od nějakého metalového specialisty, který prochodil desítky kilometrů pustinou, než pořídil dostatečně „zlý“ obrázek do bookletu. Skutečnost je ale úplně jiná – kluci z ENSLAVED jednoho dne zašli v Bergenu do knihkupectví a tam jej objevili v jakémsi turistickém průvodci. Hlavu si nelámali ani s kapelní fotkou – Grutle si nasadil na hlavu středověkou (zřejmě vikingskou) helmu, Trym drží v pařátech meč (který není vikingský, protože takový nesehnal), no a Ivar pořídil kdesi na trhu koženou kuklu na hlavu, která mu připomínala mistra popravčího z prvního EP-čka SODOM. Následně se takhle vyzbrojení ENSLAVED nechali vyfotit kdesi v kapradí a kult byl na světě. Takhle jednoduché to někdy bývá.

Booklet jsme popsali trochu s nadsázkou, hudbu na albu ale berme velmi vážně. Nahrávka z bergenského studia Grieghallen patří mezi naprosté základy severského extrémního metalu a jasně to dává najevo už mystické intro „Frost“ – Ivar Bjørnson tady doslova zhmotnil ledovou mlhu, která se válí nad fjordy a skrývá cosi nebezpečného, ale nesmírně lákavého. Přesněji řečeno prvotní útok „Loke“, který nabízí převážně tradiční „true norwegian black metal“ ne nepodobný krutým vichřicím, které ve stejné době produkovali kolegové z IMMORTAL. Hned v dalším tracku „Fenris“ se ale objevuje progrese – skladba začíná tajemnou recitací a prvním kolečkem riffů, které následuje skvostná vyhrávka na čisté struny s podprahovou elektrickou linkou. Po ní přichází výstavní progresivní riff v rytmu cválajícího koně (nepochybně Ódinova hřebce Sleipnira), zefektovaný black metalový vokál ... no co si budeme povídat, prostě pecka! Na tuhle skladbu musí přísahat každý vyznavač severského kovu, málokdo ale ví, k čemu se nedávno Grutle s Ivarem přiznali – k jedné pasáži v hymně „Fenris“ je prý inspirovali rokenroloví KISS a jejich kousek „Escape From The Island“ z alba „Music From The Elder“. Překvapení, co?

ENSLAVED měli při tvorbě „Frost“ spousty nápadů a otevřené hledí, takže neměli problém na albu střídat různé nálady i styly. Pátá položka „Yggdrasil“ je třeba vysloveně experimentální – Ivar a spol. tady vytvořili regulérní severský folklór s heroickými vokály a středověkými harmoniemi, decentně podpořenými boostrovanou kytarou. Skvělé a inspirativní – dovedu si představit, kolik pozdějších viking-metalových kapel tady někde chytalo první vjemy. Mimochodem, v „Yggdrasil“ je ke slyšení i bezpražcová baskytara, kterou nahrál producent z Grieghallenu Pytten – člověk, který byl pro ranou norskou scénou naprosto klíčovou osobností a který studiově stojí za téměř všemi důležitými „true norwegian“ nahrávkami.

Většina hracího času „Frost“ ubíhá samozřejmě v tradiční blackové náladě – nezapomeňme, že jsme pořád v první půlce devadesátých let. V nekompromisních nářezech však o to více vyznívají progresivní momenty, jako například akustické pasáže v závěrečné „Isöders Dronning“ nebo synťák v šílené podzemní řežbě „Jotunblod“. Na dalších albech počínaje „Eld“ (1997) ENSLAVED všechny tyhle svoje artefakty postupně zdokonalovali, jak už jsme si ale řekli, na „Frost“ to všechno pořádně začalo. Kapele se začalo výrazněji dařit, odehrála první evropské a americké turné a Grutle s Ivarem sami začali ENSLAVED vnímat jako kapelu s velkou budoucností. Škoda jen, že už je do dalšího boje nedoprovázel bubeník Trym, který po jakýchsi vnitrokapelních hádkách přešel ke kolegům EMPEROR. No a právě na ty se zaměříme příště ...!!!

24.12.2020	Diskuse (11)	DarthArt lubor.lacina@centrum.cz