ENSLAVED - Praha, Nová Chmelnice, 3.prosince 2017
Při vstupu do Nové Chmelnice se sedmou večerní to nejdřív vypadalo na koncert, jehož
svědky bude poloprázdný sál, což se pak nakonec nenaplnilo a na norské ENSLAVED později dorazilo něco přes dvě stovky lidí. Koncert hlavní kapely bych označil jako
velmi dobrý, a i zde musím předem napsat, že to v průběhu první skladby rozhodně
nevypadalo. Epicky rozmáchlá suita „Storm Son“ vlastně odnesla celé to
desetiminutové ustalování zvuku a kapela se sama v průběhu ní teprve
hledala. Jenže tihle Norové jsou natolik zkušeným a sehraným tělesem, že od druhé skladby už bylo všechno v pořádku a kdo přišel, nemusel nakonec
vůbec litovat, ENSLAVED se totiž vzepjali k strhujícímu výkonu a na více než
sedmdesátiminutové ploše svého hracího času vykreslili drásavý obraz celé jedné
hudební odnože, jenž se v posledních třech dekádách stala na severu Evropy
kultem.
ENSLAVED rozhodně nejsou klasickými představiteli severského
black metalu, na to tvoří své zdlouhavé kompozice neprvoplánově a vždy
s nějakou potřebnou uměleckou nadstavbou. I to se na koncertě ukázalo
v pozitivním světle, byť ve srovnání se studiovými nahrávkami naživo přeci
jen vyznívají dravější momenty zajímavěji než ty atmosférické. Po dvou
předkapelách, jmenovitě švýcarských ZATOKREV hrajících sludge (ty jsem
mimochodem nestihl) a Italech ADIMIRON, kteří pro změnu míchají prvky djentu
s postupy vyvěrajícími z oblasti progresivnější metalové hudby, se ukázali v celé své vikingské kráse.
Druhým výše jmenovaným předskokanům šlo vystoupení docela dobře, jakkoliv úvodní tři skladby jejich
setu mě do sytosti stačily, neboť pak už to bylo dokola stále to samé, splácané s prvků deathu, thrashe, hejvíku i komplikovanějších postupů hozených ve stylu rytmizovanější moderny. Podobné kapely mne vlastně dost splývaj, což se děje ruku v ruce s jejich snahou namíchat do skladeb prvky čehokoliv. ENSLAVED však měli po nich ideální pozici k tomu, celý večer výstavně vygradovat,
nezačali však nejlépe...
U první skladby se totiž trápili, zpěvy byly upozaděné a
i kytarový zvuk moc nenakopával, což bylo způsobenu hledáním ideálního nastavení zvuku v sále, ale v dobré se nakonec všechno obrátilo a
už od druhé položky to byli ti mrazem ošlehaní pohanští válečníci jdoucí se svými
rvavými hymnami na dřeň. Z nového alba „E“ zazněla trojice skladeb, kromě
výše zmíněné „Storm Son“ ještě rockovější dusárna „The River´s Mouth“ postavená
na repetitivním ledabyle uplácaném riffu a tajemná suita „Sacred Horse“. Vrchol
však pro mne znamenala především skladba „One Thousand Years Of Rain“ z velmi
povedeného, vrstevnatého alba „In Times“, ale také „Roots Of The Mountain“ z
„RIITIIR“, u těchto písní vynikla jak divokost norského kvintetu, tak
neskutečně precizní sehranost a dobrá hráčská vybavenost. Norům to zkrátka
znamenitě šlapalo a jejich set měl potřebný tlak i progresivní ráz, všechny
skladby působily zároveň divoce a na druhou stranu vcelku barvitě, ostatně ona
kombinace novější tvorby s několika staršími songy rovněž večeru
posloužila a udělala jej zajímavějším, ten byl zhruba po pětasedmdesáti
minutách zakončen hymnou „Isa“ ze stejnojmenné desky.
Všichni členové ENSLAVED se ukázali ve výborném světle,
včetně nového, čistým hlasem zpívajícího klávesáka Hakona Vinjeho, jenž se
v průběhu první skladby zastřeloval, aby posléze už jenom potvrzoval
oprávněnost svého členství v momentálně nejzajímavější norské metalové
kapele. Na výbornou tedy byli i oba šéfové – krákoravě zpívající basák a hlavní
tvář souboru Grutle Kjellson a duchovní otec smečky, skladatel a kytarista Ivar
Bjornson, a pak samozřejmě také druhý kytarista Arve Isdal dodávající koncertu prvek
většího riffového tlaku a rocknrollovosti nebo zkušený bubeník Cato Bekkevold.
Bouřlivý koncert pro dvě stovky věrných měl v neděli večer zkrátka vše potřebné.
Set list ENSLAVED:
Storm Son
Roots Of The Mountain
The River´s Mouth
Convoys To Nothingness
Vertranótt
One Thousand Years Of Rain
Sacred Horse
Isa
06.12.2017 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |