ENTOMBED A.D. - Bowels Of Earth
Jakmile došlo před šesti lety k rozklížení sestavy deathmetalových ENTOMBED, jedné z nejdůležitějších kapel extrémního metalu na severu Evropy první poloviny let devadesátých, vyslechl jsem si na adresu jejich tehdejšího a dlouholetého growlera Larse-Görana Petrova mnoho hanlivých slov. Obecně se mělo, že hlavními tahouny (za post-mileniálních dob fungování těchto švédských klasiků) byli především kytaristé Alex Hellid a Uffe Cederlund. Druhý zmíněný strunotepec ostatně z kapely odešel už v roce 2005, právě kvůli neshodám s Petrovem, tedy ještě pár let před onou kolizí/rozdělením kapely na dva nesmiřitelné tábory. Petrov byl navíc řadou zaručených znalců zasypán přívlastky jako buran, alkoholik, hovado a podobně. Vůbec nechci sahat nikomu do jeho názorů, ale v posledních šesti letech se právě Hellidova parta vůbec k ničemu nerozhoupala, zatímco uřvanej neotesanec už má na svém kontě tři docela obstojné řadovky se svým projektem ENTOMBED A.D., a tak se chci zeptat, není to trochu zvláštní?
Když jsem před rokem v Plzni navštívil koncert právě ENTOMBED A.D., kde Švédi pod vedením právě Larse Görana Petrova předskakovali polským VADER, nejenom že se kapela ukázala skvěle sehraná, působící v plné síle a nasazení, ale samotný frontman chodil po koncertě mezi fanoušky, s úsměvem s nimi hovořil a celkově vypadal, že si večer užívá. Takže si opravdu nejsem jistý, zdali všechny ty odsudky mají skutečně nějaký oprávněný základ. Podstatné je, že to jsou právě ENTOMBED A.D., kdo prostřednictvím Century Media dnes vrhá na trh svůj třetí smrtonosný kotouč za posledních šest let.
Deska „Bowels Of Earth“ navíc nevyznívá vůbec špatně a je v ní zachycena spousta chuti po nářezu a živelnosti. Těmhle chlapcům ze Skandinávie jakoby byla ona neotesanost souzená. Co mě však vyrazilo dech už na začátku poslechu, byl vpád do alba v podobě úvodního songu „Torment Remains“, během kterého jsem si připadal, že poslouchám bájný deathmetalový debut původních ENTOMBED „Left Hand Path“ z roku 1990. Zde se kapela opravdu vyšvihla a nabušila do posluchačů song, který jakoby vyvstal z nejdůležitějšího období žánru. Velmi podobné pocity jsem cítil i v případě několika dalších skladeb - třeba „Through The Eyes Of The Gods“. Nescházela hororová atmosféra, sevřený sršní zvuk a houpavé kytarové vyhrávky stahující uhranuté metalové posluchače do mrtvolného maelstromu. Neříkám, že celé album je vedeno přesně takto, ale určité momenty rozhodně ano.
Když po strhujícím úvodu kapela famózně pokračovala ve flákotě „Elimination“, vystavěné na bázi řezavých riffů, odkazující na památný sound studia Sunlight, měl jsem pocit, jako bych poslouchal nějakou zapadlou verzi desky „Clandestine“, na které by právě L.G.Petrov za mikrofonem nescházel. Od třetí skladby „Hell Is My Home“ však musím přiznat, že se kapela trochu vrátila do bezzázračné reality a během pár vteřin začala působit spíš jako deathmetalový rock´n´roll pozdnějších fází ENTOMBED. Struktura skladeb se posléze, ku škodě věci, trochu pročistila a vše dostalo přímočařejší ráz, nicméně kytarový zvuk a vřeštivá sóla zůstala intenzivní a precizní.
Ona typická špinavost, vtěsnaná do všech partů téhle skandinávské grupy, měla ostatně vždy své kouzlo, ale řekněme si to na rovinu, čím méně punku a více gore bylo v hudbě ENTOMBED, tím bylo v jejich případě lépe. Největšími vzory však pro Švédy asi navždy zůstanou kapely jako MOTÖRHEAD, CELTIC FROST nebo špinavé punkové smečky z osmdesátých let. Asi nejtypičtější chlastací oddrhovačkou je zde „Bourboun Nightmare“, skladba, která je určitou poctou koncertním štacím a životu na nich, zde konkrétně zobrazuje vzpomínky na nějaký horký mexický večer. Deska, která je kombinací old-school deathmetalového zvuku ranných ENTOMBED a civilnějšího death n´rollového pojetí jejich pozdních etap, končí doomovým umrlčím pochodem „To Eternal Night“. Celkově desku chápu jako velmi obstojný konglomerát několika poloh Petrovovi tvorby, byť se nakonec jedná o ne zcela překvapující matro, nicméně ta kvalita tam prostě určitě stále je.
10.09.2019 | Diskuse (3) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
Sahula | 14.09.2019 21:36 |
Entombed jsem viděl asi 5krát pokaždé to bylo super a Petrov jsi to vždycky užíval.Na mně působí jak ohromnej borec a sympaták. On metal ne jenom hraje ale metal žije. Tahle deska je výborná dal byl 100% a proto 21.10 na ně jedu zas. |
Pekárek | 11.09.2019 21:26 |
Recka se dobře čte. Zůstávám u prvních dvou alb, aniž bych zpochybňoval kvalitu dalších, tj. i posledního A.D. :) |
Alda | 11.09.2019 21:07 |
Zhruba po deseti posleších, které jsem mimo jiné prokládal "Wolverine Blues" se nebojím dát celých 80%, neb to krásně hraje, odsýpá a nenudí = pořád se ve skladbách něco děje. Souhlas s recenzí, ozvěny starých dobrých Entombed jsou jasně slyšitelné a rozpoznatelné. Má osobní zkušenost s A.D. je cca 5 roků stará, kdy hráli v Ostravě spolu s GRAVE, a i tehdy se Goran Petrov choval absolutně v pohodě, fotku s ním sice nemám, ale ruku jsme si podali :-) |