ESAZLESA, DROM - Praha, Bike Jesus, 19.září 2024

Ve čtvrtek 19. září jsem zažil večer plný „tenkrát poprvé“. Poprvé jsem navštívil pražský klub Bike Jesus, a poprvé taky viděl naživo dvě kapely ze žánru „Post“, doplněného o další stylové přísady jako hard-core, emocore, screamo, metal, alternativní rock. Byl to klasický dvojkoncert, se slušnou návštěvností, s celkem dobrý zvukem, plný emocí a náporu na uši (už si vážně musím koupit ty špunty).

Bike Jesus je relativně nový klub na ostrově Štvanice, s kapacitou dle jejich webovek zhruba 300 duší. Zvenčí to teda nevypadá vůbec vábně, spíš jako squat, posprejované a oloupané stěny, člověk by se až bál vejít, jestli se mu ta barabizna, stojící jen silou vůle, nestane hrobem. Naštěstí vevnitř to vypadá o několik tříd lépe, na pípě mají můj oblíbený Radegast desítku, ceny slušné. Venkovní posezení pak dává možnost si mezi koncerty zaskočit na čerstvý vzduch a případně si dát pivko i z okýnka. Snad jediné negativum bych viděl ve vnitřním osvětlení, kde mají i stroboskopy a v průběhu koncertů se je nebáli i několikrát použít. Asi takhle, na diskošku, proč ne, ale na koncert bych to raději nepoužíval. Nás starší a citlivější lidi z toho pak bolí oči a točí se nám hlava.

Liberečtí DROM otevřeli večer svým temným a i hodně tvrdým setem. Sami sebe definují jako post hard-core, za mě to spíše směřovalo už do post metalu, s prvky hardcore. Každopádně to bylo hodně temné, bezútěšné, někdy až brutální. Zpěv, nebo spíše hlučná recitace ve stylu lehce podobném THE.SWITCH, byla hojně doprovázena hrdelním řevem. Česky zpívané texty, alespoň co jsem pochytil, se samozřejmě točili kolem vážných, a ne úplně pozitivních témat. Kapela využívala ve svých písních několik osvědčených mustrů z výše zmíněných žánrů. Střídání klidných, téměř až lyrických poloh, s nenadálým a někdy až nečekaným přechodem do hlukových explozí. Dlouhé instrumentální pasáže, budující krok po kroku atmosféru a rozvíjející základní téma. V jedné písni se ale kapela posunula do úplně jiné struktury. Klasický zpěv, velice zajímavá a netradiční melodie, ústup z metalu do rockové struktury. Za mě asi nejlepší věc, a ne jen kvůli tomu, že zbytek setu už byl krok za mojí hranicí tvrdosti kterou snesu. Zpěvák měl vážně moc dobrý hlas, a i samotná píseň ukazovala velkou skladatelskou zdatnost. Jinak kapela zaslouží uznání za nasazení a i zvuk samotný byl v rámci klubových možností slušný. Ve vypjatých pasážích, když kytary řežou naplno, bicí duní a řev zpěváka byl úplně na full, se čistota zvuku přece jen dostávala na svoje limity a vznikala hluková koule s lehkými rezonancemi.

Chebští ESAZLESA vytvořili svým setem v mnoha ohledech zajímavých protiklad DROMU. Ačkoliv zde opět byly patrné prvky „post“ struktur, celkové vyznění atmosféry bylo výrazně pozitivnější, více melodické a písničkové, ne tak tvrdé (rozhodně ale žádné cajdáčky). V rámci koncertu stihli pokřtít svoje nové album „Dokud vím, co mám“, se kterým se po sedmi letech vrací na scénu. Na něm právě stála i větší část dramaturgie setu. Zvukově bych měl menší výhrady k bicím, kde se lehce ztrácely přechody a možná bych o fous stáhnul basu v mixu. Na druhou stranu, takhle byla krásně čitelná a stálo za to jí sledovat. Bubeník zároveň ještě stíhal na úvod písniček ovládat krabičku s elektronickými podmazy a zvuky, které vytvářeli atmosférické intro pro nastupující songy. Skvělý zvuk měli obě kytary, lehce připomínající v klidných pasážích třeba POVODÍ OHŘE. Aby taky ne, když jsou tam i nějaká personální propojení mezi kapelami.

Oba sety měly rozumnou délku a představily vyzrálé kapely, které vědí co chtějí, mají svojí tvář a zároveň je z nich cítit radost ze hraní. Klub byl slušně zaplněný a i publikum reagovalo velice bezprostředně. Velice pozitivně jsem byl překvapen profi úrovní stánku s merchem. Obě kapely měly připraven kompletní sortiment nosičů plus nějaká trika. Férové ceny, speciální balíčky (CD/LP + triko), možnost platit QR kódem. Výborně.

Foto

Drom – FB kapely, @ Josíf Gegfruit

Esazlesa – FB kapely, @ Josíf Gegfruit

24.09.2024	Diskuse (4)	Tomáš