EVIL INVADERS - Pulses Of Pleasure

90%

Následkem mého současného nadšení z právě vydané třetí řadovky „Shattering Reflection“ od těchto belgických rychlíků, jsem si musel opatřit i dvě předchozí alba. Ty mne rovněž učarovaly. Kapelu EVIL INVADERS jsem tak shledal být tou nejdokonalejší reminiscencí na zlatý metalový věk druhé poloviny osmdesátých let, alespoň tedy z řad současné generace kapel tvořených třicetiletými muzikanty. „Pulses Of Pleasure“ je i po sedmi letech od vydání debutem jako řemen a to musím ještě dodat, že se čtveřice postupem doby určitě zlepšovala. U firmy Napalm Records v roce 2015 vydaný materiál mohu nazvat dokonalým kusem rychlého heavy metalu s tušenými inspiracemi, jak u slavných bandů jako HELLOWEEN, IRON MAIDEN nebo JUDAS PRIEST, tak u neméně pozoruhodných, ale o něco méně známých perel speed a power metalu osmdesátých let.

Už na této první desce z roku 2015, jež byla předznamenána o dva roky dříve šestipísňovým bezejmenným EP, vlámskou kapelu zdobilo precizní muzikantské řemeslo, ale rovněž schopná skladatelská stránka, aby také ne, když se kapela založená v roce 2007 dočkala své prvotiny až o osm let později. Jejich songy z velkého debutu mají správně metalový odpich, nechybí jim však ani potřebná virtuozita a hlavně hromada pozitivní energie a zaujetí do heroického metalu. Stylová příslušnost se odráží i do lehce afektovaného ječáku od úžasně vřeštícího frontmana Johannese Van Audenhoveho, který je i kytaristou, skladatelem a celý projekt táhne. Jeho zpěv se v konečném důsledku ukazuje být výrazným poznávacím znamením zvuku EVIL INVADERS, neb má v sobě veškerou emocionalitu a životaschopnost old-schoolových bandů ze zlatého heavymetalové věku. EVIL INVADERS se totiž příliš nezdržují ústupky k módnější metalcoreové či melody-deathové formě a jsou ryzím vzorkem melodického metalu hraného postaru a s prvotřídním čistým zpěvem. Zkrátka agresivní, nápaditý a úsečný metal.

Frontman hned v první skladbě sice ve dvou okamžicích naťukne i polohu chrapláku, ale naštěstí tyhle výkřiky do tmy s časomírou ze zvuku EVIL INVADERS zcela vymizí. Nikdo přeci nestojí o padesátésedmé pokračování směru CHILDREN OF BODOM, že? Díky skvělé instrumentaci a výtečnému hlasovému rozsahu, jež nepostrádá pulzující živelnost, nezní EVIL INVADERS jako desítky jiných, kteří, přestože ukazují přízeň k staré heavymetalové škole, alibisticky si nedokáží odpustit metalcore manýru se šablonovitými postupy a harsh vokálem. Belgičanů se něco podobného netýká a na kompromisy naštěstí nehrají, osmdesátky prostě milují.

Debutová deska je zřejmě jejich nejpřímočařejším a nejrychlejším albem, které bych sice nazval parádním speedmetalovým dílem, ale dle mého na dalších dvou počinech kapela ještě dozrává a nabídne pestřejší škálu skladeb. EVIL INVADERS se zde asi nejvíc kloní na stranu legendárních heavymetalových klasik, ať už je to znát ve strhujících skladbách jako „Fast, Loud N´Rude“ či titulní „Pulses Of Pleasure“, u kterých vám možná naskočí choutky na poslech mocné helloweenské klasiky „Walls Of Jericho“, nebo u skladby „Siren“, kde repetetivní vyhrávka z úvodu možná navede vaši mysl směrem k „Left Hand Path“ z díly ENTOMBED, ale i tak máte s proudem agrese a melodií na paměti znovu spíše staré HELLOWEEN nebo ještě spíše první alba METAL CHURCH či dokonce OVERKILL.

EVIL INVADERS rovněž nabídnou majestátní heavymetalové výrazivo, což se týká skladby „Eclipse Of The Mind“, hozené tak trochu dle vzoru JUDAS PRIEST, kde se dostane nejen na vypjaté vokální party, fantastická kytarová sóla, ale i na atmosférické intermezzo v pomalejším tempu, operující s tóny tak moc navozujícími autenticitu osmdesátých let, až člověku naskakuje husí kůže. No a konečně Belgičané rovněž vzkazují, že mají ve svém srdci i tvorbu IRON MAIDEN a to dokonalou dvojicí skladeb, jimi naprosto zjevně inspirovaných, což se týká maidenovsky zdobné vypalovačky „Stairway To Heaven“, nebo také závěrečné epopeje „Master Of Illusion“, která s množstvím kytarových vyšívánek funguje jako dokonalé vyvrcholení kolekce. Song navíc rozvíjí ponuré instrumentální intro „Blinded“, které zde platí po šlehách „Shot To Paradise“ a „Venom“ za dramaturgické zklidnění.

Na „Pulses Of Pleasure“ prakticky není slabší skladby a i výše uvedené inspirace slavnějšími tito Belgičané vystřihují s naprostou lehkostí a z úcty k obdivovaným legendám. Správné se mě jeví, že svým motivům dodávají i dost vlastního feelingu a zanícení, a tak rozhodně nejde o nějaké bezduché kopírky. Na dalších albech jejich výraz ještě získává na jistotě a do centra dění se tak dostávají i proměnlivější, vrstevnaté, či vyloženě pozvolné songy.

Po nahrávání debutu došlo v sestavě EVIL INVADERS ke dvěma personálním změnám. Frontmana Johannese Van Audenhoveho na druhé desce doprovázel už jen totožný bubeník, výtečný Senne Jacobs, kdežto původního kytaristu Sama Lemmense nahradil v roce 2016 nový strunotepec Max Mayhem ze sousedního Německa, a basáka Nico Beekwildera pro změnu vystřídal Joeri Van De Schoot. A podle toho jak se nakonec povedla i druhá deska a že oba nováčkové jsou součástí kapely ještě dnes, usuzuji, že tyto změny byly oprávněné, neboť EVIL INVADERS prohloubili svůj projev do dimenzi rovnající se prakticky speedmetalové extázi. Následkem čehož dodatečně navyšuji nedávno zde recenzované třetí desce hodnocení na 90%.

26.05.2022	Diskuse (15)	Stray janpibal@crazydiamond.cz