EXODIA - Hellbringer

50%

Španělsko nikdy nebylo heavymetalovou velmocí a asi jí ani nikdy nebude, ovšem tu a tam k nám z této sluncem ozářené země, jinak zaslíbené zejména býčím zápasům a velkým fotbalovým kláním, dorazí něco, co nezní zas až tak špatně. Před čtyřmi lety to byli například nadějní retro thrasheři z ANGELUS APATRIDA, kteří si dokonce v minulém roce vystřihli jeden koncert na našem území. Mladíci před sebou hrnuli co se dalo, ale k jisté dávce osobitosti jim ještě něco scházelo. Dnes jsem však zaznamenal další stylově spřízněný soubor,  a sice kapelu EXODIA z Valencie, které právě vychází druhá řadovka „Hellbringer“. Jde rovněž o materiál vydatně čerpající z postupů thrash metalového old – schoolu, tedy rychlá nebo velmi rychlá tempa, zdrcující kytarové palby, agresivita a hlas, jehož prvořadým charakterem je zpěvákův vztek. V jistém smyslu mne, navzdory jasnému spojení s hudbou osmdesátých let (občasně použité kytarové trilky dojem umocňují) , přijde právě zdejší zpěvákův projev jako něco, co bych za jiných okolností přisoudit spíše metalcoreovým souborům. Ano, jde o ten typický vřískot, jaký do nás v poslední dekádě hustí desítky a desítky nasraných kapel, těch kapel, zaštiťujících se dlouhými názvy obsahujícími více než tři slova. Tak už jste doma?

Občas je zde sice zdrcující riffing prostřídán s nějakou tou houpavější hardcore pasáží, občas hlavní vokál podpoří chlapácký sborový slogan ostatních členů, čímž opálení chlapci z Valencie dávají zjevně na srozuměnou, že se alespoň trochu snaží svůj styl obohacovat a nepůsobit zas tak rovině. Skladba „Anesthetics“ dokonce upoutá chytlavou refrénovou melodií, kterou bych čekal spíše u někoho jako byli svého času Kanaďané z ATREYU. S výše zmíněným obohacením jednolitého riffovitého nátěru to však zde nevidím až tak zásadně, protože machrovat se sólíčky a různými kudrlinkami ještě neznamená uhranout originalitou. Je poznat, že v případě EXODIA jde o vyhraný soubor a jejich album má drive, energii a potřebný odpich, ovšem znovu nejde o nic nepostradatelného. Kapela je zkrátka až moc usazená v metalové historii a pouze přehrává party, které zde už několik dekád jsou k mání. Těchto dobře známých schémat  dnes využívá nejeden trendy hochštapler. 

Celkově se to celé na prvních několik poslechů dobře zarývá, ale opravdu si nejsem jist, jak dlouho mi to právě z touhle partou z jihu Evropy vydrží, osobně je zatím shledávám nadějnými, ale rozhodně ne nějak převratnými. Vcelku povedený thrash metal bez jakékoliv nadstavby. Pro hledače možná trochu lepší věc než populární Nizozemci LEGION OF THE DAMNED, ale to jen díky občasné kombinaci thrash metalových postupů s prvky hardcore a také díky barvitějšímu zvuku (větší vrstevnatosti) kytar a dohledatelným prvkům v jejich hře, které jinak charakterizují spíše tvorbu německých DESTRUCTION. Tahle inspirace je z projevu Španělů zkrátka patrná. 

04.06.2014	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz