Boomer Space

EXORCIZPHOBIA - About Us Without Us

Tuzemská úderka EXORCIZPHOBIA, jak známo, reprezentuje thrashmetalové podhoubí. Již dvakrát jsem s nimi měl tu čest, co se týče koncertních akcí. Zažil jsem je během předskakování EXODUS, před zhruba třemi lety v Brně, a pak také tuším jednou na Brutal Assaultu. Kapela se rovněž na chvíli mihla v jednom z dílů dokumentu „Kmeny“ mapujícím současné subkultury u nás. Vždy jsem je bral za ortodoxní představitele thrash metalu, takže jsem se dosud „ako si neponáhlil“ do prozkoumávání také jejich nahrávek. Vždyť proč by se měl někdo zajímat zrovna o kapelu s natolik nesrozumitelným, nezapamatovatelným a nevyslovitelným názvem, zvlášť při znalosti všech těch desítek skvělých amerických, německých a bůhvíjakých ještě thrashových kapel, které tolik obdivujeme od osmdesátých let? Z toho, co jsem tedy od EXORCIZPHOBIA viděl dříve, jsem usuzoval, že zde nedostanu ani špetku nějaké nadstavby, něčeho, co by ten jejich thrash tak nějak ozvláštnilo a udělalo zajímavějším, než je představa o nějaké na riffech postavené přímočaré hoblici. Novinka „About Us Without Us“ však můj předsudek narušila.


 

O potřebné hráčské výbavě, nadupanosti a celkové sehranosti nelze v případě této kapely pochybovat, vždyť patří k velmi častým klubovým psům a už nějaký ten rok dovádí na pódiích napříč Evropou a v tuzemsku často předskakuje zahraničním veličinám. Co nahrávka však rovněž doloží, je výtečný, plný a velmi profesionálně udělaný zvuk, který se určitě neztratí a je plně kompatibilní se současnými produkcemi. Dobré je rovněž vědět, že kapela tíhne spíše k progresivnějším prvkům thrashového subžánru a hledí daleko více za Atlantik, než aby se nechávala inspirovat u našich západních sousedů. To je z mého pohledu podnětné coby doklad o touze se nějakým způsobem vyvíjet, absorbovat různé zajímavé prvky, odlehčenější melodie, a tudíž udělat ten zvuk celkově tak nějak pestřejší. Ty inspirace totiž dle mého přicházejí především od DEATH ANGEL, ale řekl bych i trochu VOIVOD a nebo dokonce arizonští FLOTSAM AND JETSAM. Zaprvé, naléhavý pěvecký projev frontmana je velmi blízký tomu, jak se prezentuje Mark Osegueda, kytary jsou obaleny jakousi mimo-dimenzionální krustou po vzoru psycho-Kanaďanů a ony vesmírné běhy a riffolamy se zde výborně doplňují se zručnými sóly. Sice kapela nepřekonává své zahraniční předobrazy, ale inspirace jsou to zajímavé a pomáhají EXORCIZPHOBIA k růstu, i díky nim kapela sama získává větší prostor k ozvláštnění a zlepšení své hudební produkce.

 

Celkově materiálu neschází určitá rock´n´rollová lehkost, nezaměňujte tento příměr však s ledabylostí a zevláctvím. Vše je do puntíku vysekané, jak se patří. Zkrátka chci jen říct, že skladby (jinak všechny nazpívané v jazyce anglickém) nepostrádají pozitivní náboj, upalují bez zádrhelů a vyvarovávají se zbytečné nasranosti a negacím, které slouží metalové muzice spíše v záporném kontextu. Je dobré vědět, že skupina touží především obejít klišé a znít zajímavě navzdory zachování určité stylové příslušnosti. Dokladem toho jsou pak lehkonohé, instrumentálně nápadité, i když docela tvrdé vály „Planet-Penitentiary“, „Relationshit“ nebo „Gypsy Rock´n ´Roller“. Celek ozvláštní i atmosférická věc v pomalejším tempu „Time Does Not Heal“, aby se vrcholem nakonec zjevně stala skladba titulní „About Us Without Us“. Ještě je třeba uvést, že v písni „Just One Shot jsem si všiml podobných efektů a řvavých samplů, jakými před čtvrtstoletím vešli ve známost američtí MINISTRY. Tyto prvky jsou do zvuku zabudovány s vkusem a docela nerušivě, takže pouze navyšují určitou pestrost jinak poměrně semknutého díla. Deska je dokladem, že i na podobné undergroundové úrovni (vydavatelství Support Underground) vznikají zajímavé a zručně udělané nahrávky.


17.07.2018Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Kelly
28.09.2023 09:40

A je tu úplná novinka Spiritual Exodus !

 

Kelly
28.09.2023 09:31

Klukům to šlape, znal jsem je od splitka s Lahar ale nějak mě to neoslovilo. No a po čase jsem o ně opět někde zakopl a tato fošna mě pozitivně uzemnila. Hlavně bubeník nejede kolovrátek ale velmi pestře doplňuje sound. Pecka. A nová deska Digitotality 2020 v určitém progresu pokračuje. Přijde mi, že až od r 2018 jsou správně technicky vyhraní a konečně vědí, jak chtějí postupovat dál.