Boomer Space

EXORCIZPHOBIA - Střet nekonečné životní energie a hmotné existence (rozhovor)


Thrashmetalový dříči a vytrvalci z Trutnova patří již pár let k ozdobám tuzemské klubové scény v rámci kovového žánru. Nebojí se výzev, koncertují slušně i v zahraničí a v neposlední řadě připravují zajímavá alba, která reflektují to pozoruhodné, co může letitý a mnohými prověřený stylový koutek stále světu nabízet. Jejich aktuální deska „Spiritual Exodus“ se jeví jako další posun k dokonalému a ve všech směrech vycizelovanému žánrovému pojetí. Zkrátka thrash, jak bych jej chtěl slýchat stále. Především o výše zmíněném aktuálním albu jsem se bavil s lídrem kapely, hlavním tahounem, zpěvákem, kytaristou a posledním původním členem Tomášem Skořepou.


Co v tobě vyvolá oznámení, že se hudba vaší kapely dá považovat za jistou formu inteligentního thrashe staré školy?


Takové oznámení vyvolá samozřejmě super pocit. Pokud to tak vnímáš, tak mě to upřímně těší.




Poslední album „Spiritual Exodus“ je již vaším čtvrtým. Můžeš jej nějak představit ze svého osobního pohledu? Panuje s výsledkem spokojenost?

„Spiritual Exodus“ je pro mě od začátku o konfrontaci mezi čímsi starým, archetypálním a současným, moderním. To je původní informace, která byla následována. Je také o jakési nenaplněné, nebo spíše dostatečně nenaplnitelné touze po svobodě a poznání. O věčném střetu nekonečné životní energie, která naráží na všudypřítomné limity hmotné existence, na omezení lidské zkušenosti. Toť můj osobní pohled. Pokud nepůjdu tak pod povrch, do osobní roviny, můžu také prostě říct, že deska usiluje o to, být co nejpoctivějším dílem využívajícím těch nejvybranějších zákonitostí metalového řemesla. Pochopitelně tak jak ty zákonitosti subjektivně vnímáme my. Zpětně člověk vždy slyší, že by se dala udělat spousta věcí jinak, lépe, ale obecně jsme s výsledkem spokojeni.


Z mého pohledu se materiál velmi povedl, působí  propracovaně a zároveň neztrácí drive. Stávají se dnes EXORCIZPHOBIA výrazově bohatší kapelou? Jaké slyšíš rozdíly mezi novinkou a předchozí, rovněž velmi uznávanou deskou „Digitotality“?


Nedokážu dost dobře posoudit, jestli jsme se tímto albem jako kapela něčím takovým stali. Přístup ke každému projektu je unikátní a teď nemám tucha, jak přesně by mělo vypadat a znít další album. To se bude ještě nějaký čas profilovat. Neradi si v tomto ohledu klademe nějaké zbytečné hranice, i když je nad slunce jasné, že žádné žánrové skoky se od nás zrovna čekat nedají. „Spiritual Exodus“ mi příjde vyzrálejší, ucelenější a post-produkčně řešené lépe, než „Digitotality“.
 

Je vůbec minulé album ještě na skladě? Nemohu „Digitotality“ sehnat.


Ano, je! Album vyšlo pod Support Underground. Label začal mít bohužel již před vydáním alba existenční problémy kvůli pandemické situaci, a tak nastaly komplikace s distribucí. My ještě nicméně nějaké zásoby máme. Takže pokud by měl kdokoliv zájem o naše tituly, které vyšly pod Koníkovým Support Underground, nejsnazší cestou k nim je nás kontaktovat, nebo navštívit náš koncert.


Vliv newyorských legend z ANTHRAX na váš projev mne napadl již v průběhu prvního songu „Initiation“. Šlo spíše o svěží ovlivnění než bůhvíjaké nadbíhání jejich zvuku. Jaký máte vztah k těmto slavným moshers?


ANTHRAX chudých, haha... Přirovnání k ANTHRAX slýcháme velice často. To samozřejmě nelze brát jinak než jako obrovskou poklonu. Mně osobně vlastně ani nepřijde, že bychom zněli jako oni. Ale chápu, proč to tam posluchače táhne. Dalším vodítkem může být možná nějaká celková estetika kapely. Osobně mám ANTHRAX moc rád. Bezpochyby byli důležitou součástí mého hudebního dospívání, což se dá říct o velké čtyřce obecně. Přiznám se ale, že dvěma posledním dlouhohrajícím deskám jsem nevěnoval skoro žádnou pozornost. Asi bych to měl napravit.




Považuji vás spíše za nohsledy americké větve thrashové scény než té evropské. Kapely jako právě ANTHRAX, OVERKILL, VIO-LENCE, ANNIHILATOR nebo MEGADETH ve vašem zvuku rezonují o dost více než třeba SODOM či KREATOR. Co podle tebe nesmí scházet dobré skladbě EXORCIZPHOBIA?


Nemám pocit, že by k tomu existoval nějaký konkrétní návod. Snažíme se, aby byly skladby barvité, né jedna jako druhá. Určitě jsou nějaké oblíbené postupy a opakující se prvky. Já například rád používám motivy s jednoručním tappingem („Initiation“, „Ancient Deception“...). Také nám je přirozenější vše držet ve vyšších tempech... Naše hudba je obecně založena na riffech, takže by se asi dalo říct, že by žádné naší skladbě neměly chybět kvalitní riffy. No a nešlo by to bez parádního Ondrova sóla!


Nářezová „Violence And War“ patří k vašim nejzdařilejším skladbám. Prostřednictvím ní jsem se báječně přesunul do léta roku 1990, kdy vycházela alba jako „Persistence Of time“ nebo „Never, Neverland“, co o ní můžeš říci?


Dovolím si říct, že to je právě ten příklad povedené riffáže... Ústřední riff si pohrává s důrazy, což vytváří zajímavou dynamiku, zejména ve sloce. Ve hře byla i verze pokrácená o nějaké části uprostřed, ale jsem rád, že jsme vybrali tuhle delší. Myslím, že i když se stopáž blíží pěti minutám, song díky častému střídání motivů nenudí. Jak už název napovídá, textově se „Violence and War“ zabývá lidskou fascinací násilím a válkou. Nutno říct, že naše civilizace tyto animální aspekty existence prozkoumává stovky, ba tisíce let velice velkoryse. Bohužel i přesto, nebo možná právě proto, nám je stále přirozené se tu navzájem zabíjet v nesmyslných konfliktech.


Album jste nahrávali ve studiu Davos, o jaký typ studia jde a kde se nachází? Případně jak práce probíhaly, po jak dlouhou dobu a kolik lidí zvenčí se nahrávacího procesu účastnilo?


Davos se nachází ve Vyškově a provozuje ho Jindřich „Otyn“ Tománek. Otyn je skvělý chlapík a také vskutku muž svého řemesla. Spolupráce s ním je vždy radost. Točili jsme u něho už split s LAHAR, „Digitotality“ a „Friend Of Lunacy“. Na posledním albu jsme pracovali tři dny, což je víceméně naše obvyklá doba nahrávání u všech alb. Tentokrát jsme ohledně mixu a masteringu oslovili Martina „Holyho“ Hollandra, jehož práci jsme už nějakou dobu sledovali. Holly za námi dorazil první nahrávací den a vnesl do procesu spoustu dobrých a pro nás nových poznatků. Vtiskl materiálu modernější zvuk, než u nás bylo v minulosti zvykem a já myslím, že to byl dobrý krok.


Poslední deska „Spiritual Exodus“ u nás vyšla u Doomentia Records, což je menší undergroundový label, který klade důraz na kvalitu. Jak k spolupráci došlo? Jste s realizací alba spokojeni?


Nejprve jsme se po vydavateli poohlíželi v zahraničí. Pár zajímavých variant se objevilo, ale nakonec jsme se rozhodli zůstat doma. S Lukášem a Doomentia Records jsme spolupracovali již na splitku s LAHAR. Věděli jsme tedy, že můžeme počítat s naprostou profesionalitou, dobrou distribucí a vysokou kvalitou provedení. To vše se nám potvrdilo. Jenom jsme poněkud podcenili náklad desek. K mání už je totiž jenom všehovšudy 20 černých vinylů. Na druhou stranu je to za půl roku od vydání slušná prodejní vizitka.




I vaše novinka nepostrádá vyloženou hitovku, dle mého je jí song „Reflections“, jak tento přímočarý, nadupaný a poměrně melodický vál vznikl? Co o něm můžeš říci?


Úvodní kytarový lick byl snad první nápad na nové album, se kterým jsem pracoval. Celý song potom vznikl jako druhý, hned po „Down The Rabbit Hole“. Bylo jasné, že tahle věc bude na albu plnit roli chytlavé písničky. Většinou v hlavě slyším, jak by měla znít zpěvová linka a snažím se té představy držet. Někdy je to velká výzva, což je přesně tenhle případ. Textově je „Reflections“ o někom, kdo se rozpomíná na své minulé životy, ale zároveň také o určitém neodvratném pocitu, že se uzavírá jakýsi kruh. Cyklus, na jehož konci stojíme na křižovatce... Transformace nebo zánik... Jistě nejsme první ani poslední civilizace, která se v tomto bodě nachází.


S melodikou souvisí i další dotaz. Přijde mi, že hrajete stále více melodicky, s bohatšími harmoniemi, zároveň se však nedá mluvit o měknutí, jak ty sám váš vývoj slyšíš?


Obecná snaha na „Spiritual Exodus“ byla udělat věci co nejvíce přímočaře, bez zbytečných kudrlinek. Je asi pravda, že se tentokrát sešlo více melodického materiálu. Ale jak zmiňuješ, nemám pocit, že by to bylo na úkor tvrdosti nebo tahu na bránu. Když nad tím tak přemýšlím, v tomhle ohledu byl velkým milníkem Ondrův příchod do kapely. Byl by hřích nevyužít jeho vysoké hráčské schopnosti. Přirozeně tak začaly vznikat skladby s ještě větším prostorem pro sóla, momenty s různými kytarovými dvojhlasy a tak podobně. Zkrátka mít vedle sebe takového parťáka přineslo nové možnosti a odlišný přístup ke kompozici. No a svoji roli v tom bude hrát určitě i můj zpěv. Díky němu z nás deathmetalová parta asi nikdy nebude, haha...  
 

Bude se ještě styl EXORCIZPHOBIA v budoucnu někam posouvat?


Pokud nám bude dáno ještě nějakou tu nahrávku vytvořit, troufám si říct, že ano. Nemyslím to tedy ve smyslu nějakých převratných žánrových kotrmelců, ale člověk se vždycky snaží věci ozvláštnit, hledat nové cesty, někam se posouvat. Navíc je tu vždy řada proměnných. Například to, že hudbu pokaždé značně ovlivní to, čím člověk v životě právě prochází. Rozhodně nechceme, aby naše alba byla jak přes kopírák. Na druhou stranu jsou nějaké mechanismy, osvědčené postupy nebo poznávací znaky, které se přirozeně vyvinuly a už k nám tak nějak patří. Těch se jeden nechce vzdávat a je otázkou, jestli to je vůbec možné.
Materiál na další album se začíná pomalu shromažďovat, tak se nechme překvapit, jak to bude chtít znít a o čem to bude chtít být, haha...





Jste spíše kapelou s šéfem, který určuje pravidla, skládá a diriguje ostatní, nebo tvoříte dohromady a cizelujete společně songy?


Jako poslední zakládající člen většinu věcí obstarám já, ať už ohledně hudby nebo managementu, takže u nás půjde spíš o tu první variantu. To ale neznamená, že by nevznikaly tu a tam nápady i při společném jamování a že bychom na finální podobě skladeb nepracovali dohromady. Obecně cítím, že čím déle spolu jsme, tím lépe pracujeme jako tým. To platí i o věcech mimo muziku. Kdyby tu nebyl určitý vklad od každého ze členů, nikdy by to nefungovalo. Sochání riffů a psaní songů je něco, co mě vážně baví a naplňuje, takže jsem moc rád, že mám v tomhle volnou ruku. Když mám kostru skladby, pošlu ji klukům. Ondra si udělá sóla a s Tomem a Alešem řešíme rytmické detaily a vychytávky. Potom to prostě drtíme a cizelujeme ve zkušebně. Texty vznikají různě při procesu, ale z valné většiny je dotahuji a řeším až nakonec.


Od čeho byl odvozen název vaší aktuální nahrávky „Spiritual Exodus“? I minulá deska „Digitotality“ narážela na velmi aktuální a palčivé celospolečenské téma, přibliž tedy své názory na aktuální dění kolem nás?


Pominu teď konkrétní výzvy a palčivá témata dneška, s nimiž jsme konfrontováni v jednom kuse na všemožných úrovních... Vývoj, kterým lidstvo prošlo během několika posledních století, je fascinující... Technologický pokrok a poznání v různých oblastech fyzických aspektů bytí je ohromující a přínosy ohledně životní úrovně, pohodlí a kvality běžného života jsou neoddiskutovatelné. Obávám se však, že jsme na této cestě absolutně vytěsnili jakoukoliv seriózní snahu o poznání opačného, mimosmyslového, či duchovního rozměru existence, o pochopení hlubších souvislostí  a tříbení morálních kvalit. Tato nerovnováha nás zavedla do patové situace... Narozdíl od počátků této etapy, kdy vynálezy a objevy sloužily právě primárně ke zmírnění těžkého lidského údělu, či k usnadnění a zefektivnění práce, se dnes technologické výdobytky stávají pomalu ale jistě spíše nástrojem útlaku, kontroly a omezení svobod běžného člověka. Vezmeme-li v úvahu odvěké koncepce o tom, že se na tento svět naše duševní podstata navrací, aby získávala zkušenosti a zakusila se ve fyzické formě, vyvstávají otázky... Je v tomhle chladném, přetechnizovaném světě naší duši dobře? Má se tu vlastně ještě co naučit? Asi někde od těchto úvah vzešlo „Spiritual Exodus“. ...bla bla bla... A taky je to prostě jenom super název pro metalové album, haha...


Závěr novinky patří instrumentální skladbě „Tiwanaku“, ta nemalou měrou rovněž přispěje k spestření celku. Co o ní soudíte?


Tahle věc v podstatě propojuje hudbu s obalem, který vytvořil Paolo Girardi a podtrhuje tak celkovou náladu nahrávky. Narozdíl od „Oumuamua“, instrumentálky z „Digitotality“, „Tiwanaku“ buduje svoji atmosféru pozvolna a postupně graduje. Ohledně inspirace, „Tiwanaku“ (nebo také Tiahuanaco) je archeologické naleziště v Bolívii. Místní ruiny vykazují technologicky pokročilé způsoby vzniku a celá lokalita působí velice záhadným dojmem. Stejně tak jako celá spousta dalších megalitických staveb po celé Zemi neodbytně vzbuzuje pochybnosti o námi pracně vybudované představě ohledně našich předků a dávných událostech na této planetě. 




Co EXORCIZPHOBIA a koncerty v první polovině roku 2024? Všiml jsem si, že si kytarista zlomil ruku, jak se situace v nejbližších týdnech a měsících bude vyvíjet?


Ano, Ondra měl zlomené zápěstí, ale naštěstí to byla komplikace jen na pár týdnů. Museli jsme jeden koncert zrušit a další dva jsme odehráli ve třech. Nyní už jsme zase v plné síle. Na jaře nás čekají parádní akce, na kterých se nejčastěji potkáme s borci z NAHUM, REFORE a HYPNOS. Čeká nás také pár štací v nedalekém zahraničí, například super dvoják (Štýrský Hradec, Záhřeb) s GUTALAX. Delší výjezd plánujeme až na říjen. Bude se jednat o turné s MALIGNANT TUMOUR po Německu a Beneluxu.



SOCIAL MEDIA LINKS




25.03.2024Diskuse (8)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Stray
31.03.2024 14:50

sagi: Něco podobného ani nemůže nikdo čekat. Kapela je si toho dle mého vědoma. Ta cena je odměnou dosavadní práce a v pohodě bude, když kapela bude pokračovat v nastoleném směru a nahrávat desky, jako je ta poslední.

 

sagi
31.03.2024 13:53

Přeji jim ho,je to dobré retro. Ale asi jim to nijak zvlášť nepomůže,Asmodeus před lety dostali Anděla rovněž, žel žádný průlom v popularitě se nekonal.

 

Pekárek
30.03.2024 22:39

Jsem vůbec netušil, že byli nominovaní:-)
Gratulace!! Čumím.

 

Stray
30.03.2024 22:19

Tak EXORCIZPHOBIA má Anděla, což je super! Fandil jsem jim.

 

Pekárek
27.03.2024 22:14

Super rozhovor, jednoznačně sympoš.:-) Třeba příště překvapí se svou Černou deskou.:-)

 

Widl
26.03.2024 09:27

Jj, všichni tihle srdcaří si trochu podpory a propagace zaslouží. Ještě jedna perlička, že biceman Exošky je z mojí rodný vesnice a ty promo fotky u článku jsou zase focený tady u nás pod kopcem u místa kde teď bydlíme. To už je člověk prostě mít rád musí :D

 

Stray
25.03.2024 21:35

Jo, mám Exorcizphobii taky na vrcholu té současné vlny našeho thrashe, přesně splńují to, co chci od žánrové kapely tohoto typu slyšet, díky nové desce mám na druhé příčce Refore, na třetí pak Mörghuul. Refore jsem taky oslovil na rozhovor a proběhne. Až budou mít nové matro Faust, také se na ně zaměřím, celá tahle vlna je hodně povzbudivá a chovám k ní jen sympatie.

 

Widl
25.03.2024 08:50

Skvělá kapela, skvělí kluci a ohromní dříči, kteří si to všechno odjezdili a vyhráli.

 

 

 

 

TOPlist

 



Jakékoliv využití obsahu a kopírování článků je bez souhlasu autorů zakázáno. Copyright © CrazyDiamond.cz 2024 designed by Stray. RSS, RSS - Diskuse