FONTAINES D.C. - Romance

60%

Jednou z nejzajímavějších irských kapel posledních let jsou určitě FONTAINES D.C.. Za deset let existence a pět let od vydání debutu stihli vydat dohromady čtyři alba, posbírat nespočet hudebních ocenění a stát se respektovanou veličinou a miláčky kritiků i fanoušků nejen doma v Irsku, ale silnou pozici mají i v Británii a dokonce i za velkou mlákou. Aktuální počin sbírá opět hodně pochvalné recenze, takže jestli to nakonec já budu vidět trochu jinak, chyba je jako obvykle ve mně.

Pětice hudebníků s typicky irskými jmény Grian Chatten (zpěv), Conor Curley (kytara), Conor Deegan III (basa), Tom Coll (bicí) a Carlos O´Conell (kytara) se potkala v Dublinu při studiu na hudební college (něco jako konzervatoř) ve čtvrti The Liberties. To je historická čtvrť dělnické třídy, té slavné working class, opěvované všemi levičáky z buržoazních poměrů. A protože každý správný vysokoškolák na západě je dnes taky levičák, tak i pánové z budoucí kapely měli k těmto ideálům velice blízko. Další společné hobby je zájem o poezii, speciálně beatnickou. Oba tyto vlivy se pak zhmotňují i v jejich muzice.

V roce 2019 vydávají debut „Dogrel“, který je sám o sobě skvělý, ale štěstíčku se musí jít taky trochu naproti, že? Moderní post-punk byl na vzestupu, takže se trefili do hladu posluchačů po nových kapelách v tomto ranku. Ale pozor, nebyl to žádný kalkul, nebo uměle vytvořený produkt. FONTAINES D.C. skutečně přišli s vynikajícím, moderně znějícím albem, vycházejícím z post-punku, ale namíchaným do melodického a velice životaschopného koktejlu i s indie rockem, new wave nebo punkem samotným. Lehce potemnělé písničky, z kterých v každém akordu a riffu bylo možné cítit atmosféru upršeného Dublinu, s nábojem rebelie mladých rockerů – punkáčů. Následné intenzivní turné společně se žánrově spřízněnými SHAME a IDLES je přivedlo i do Ameriky, kde si tuhle novou mladou kapelu taky začali více všímat. Druhé album „A Hero´s Death“ hned následující rok potvrdilo, že to nebude kapela jednoho alba. Je výrazně dospělejší po stránce zvukové i skladatelské, což sebou ale zároveň nese menší hitovost. Vážnější a temnější songy i atmosféra jsou v kontrastu s mladickou rozcuchaností debutu. Za mě opět trefa do černého. Je jiné, je náročnější, ale opět skvělé. 

Pánové jsou pracovití, takže ani na třetí album nebylo potřeba čekat moc dlouho. „Skinty Fia“ vychází v roce 2022 a na demonstraci, jak pevnou pozici si kapela za tak krátkou dobu vybudovala, se podívejme na prodeje. Už druhé album debutovalo v Británii na druhé příčce albového žebříčku (sklonit se museli jen před Taylor Swift), třetí pak šlo rovnou na jedničku. Kapele se opět povedlo posunout svůj výraz a stvořit další výjimečně vyrovnanou kolekci. Částečně se vrátili do období první desky a opět zde máme i hitovější a rychlejší písničky, na druhou stranu temnější stránku z druhého alba zahalili až do téměř trip-hopového odéru. Album je pestřejší, objevují se tu odkazy i z oblasti soulu ve stylu THE AFGHAN WHIGS, nebo právě pochmurnější, atmosférická elektronika. Album má skutečně špičkový zvuk, plnotučný, kvalitní, zajímavý.

Kluci jsou to pořád mladí, odpočívat nepotřebují, a po dvou letech nám teda servírují další placku. Spolčili se s britským producentem Jamesem Fordem, který může být pyšný třeba na spolupráci s takovými jmény jako ARCTIC MONKEYS, DEPECHE MODE, BLUR nebo FLORENCE AND THE MACHINE, a dá se říct, že má docela pestrý stylový záběr. A právě tento „pestrý stylový záběr“ je slyšet i na novince „Romance“. Možná to pro někoho bude plus, pro mě je to naopak slabinou alba. Poprvé v rámci jejich diskografie se mi zdá, že FONTAINES D.C. připravili nesourodou a vnitřně nevyrovnanou kolekci, která chce být vším, ale ve finále není ničím. No dobře, trochu jsem se nechal unést, rozhodně to není špatná deska. Je tam spousta zajímavých momentů, co by za to jiné partičky daly, aby z nich padaly alespoň podobná alba. Když to ale srovnám s prvními třemi deskami, něco mi tam prostě chybí (a něco možná přebývá…). 

Dle vyjádření kapely se při skládání nových písniček chtěli vymanit ze své „irské“ škatulky. Znít jinak hudebně, textově, i melodicky. Tohle se jim rozhodně povedlo. Zvukově je to teď často blíž Americe, což samo o sobě není nic proti ničemu. Co mě trápí víc, je citelný posun směrem k popovějšímu výrazivu, jasný ústup od post-punkových základů a možná až zbytečná přístupnost materiálu. Vytratila se ta jemná mystika, alternativní nádech, špetka (i kdyby jen hraného) rebelství. Ano, materiál je dospělý a stále dost alternativní, rozhodně to není žádný rádiový soft rock. Ale taky není tak výrazný. První tři alba poslouchám na jeden zátah, bez rušivých elementů, krásně plynou. Tady ta hluchá místa bohužel nacházím. Skvělé písničky střídají méně nápadité, až lehce nudné věci. Synťáky už nejsou chladné, ale naopak až moc moderně tuctové. Možná to souvisí i s konceptem alba, které by mělo reflektovat odosobněné zobrazení moderního světa, lehce post moderní vize společnosti, a ztracenosti jednotlivce v ní. S tím souvisí i výrazná změna image kapely. Z jasných rockerů se stali účastníci devadesátkové techno party s blýskavými hadry z polského tržiště, stupidními barevnými účesy a neustále nasazenými slunečními brýlemi šílených tvarů. Asi jsem už na tohle starý….

Některé experimenty se ale celkem povedly. Třeba „Starbuster“, která je téměř rap rockem, s parádním drivem, umně zakomponovaným klavírem i soulovou mezihrou. Skvělá indie-rocková jednohubka „Here´s The Thing“ zvukově odkazuje na americkou scénu. Melodicky zajímavá „Bug“ by si možná zasloužila trochu nápaditější refrén, ale jinak je to poctivý moderní alternativní rock. Nejvíc k punkovým začátkům odkazuje špinavá „Death Kink“. Překvapivá, ale nakonec vlastně v pozitivním smyslu, je závěrečná „Favourite“. Je to sice sladký brit-pop, ale co mu vlastně vytknout? Skvělou melodii? Pozitivní atmosféru?

„Romance“ sice není dokonalé album, ale zase úplně blbé také není. Možná by to chtělo delší odstup mezi alby, kapela zatím jede zběsilé tempo, možná jen přecenili síly, když chtěli dokázat, že to umí udělat i „ne-irsky“. Jo a ta zkratka v názvu, „D.C.“ znamená „Dublin City“. Nezapomínat!

02.10.2024	Diskuse (0)	Tomáš