FOREIGNER - Foreigner

90%

Britsko-americkou hard-rockovou legendu FOREIGNER (v překladu znamená cizinec) založil v roce 1976 kytarista od SPOOKY TOOTH Mick Jones, spolu s multiinstrumentalistou z KING CRIMSON Ianem McDonaldem a zpěvákem Lou Grammem. FOREIGNER se v osmdesátých letech stali prodejním fenoménem a během své kariéry poslali do světa přes 70 milionů alb. To už však svůj původní sound pevně přetvářeli, aby jej s nástupem osmé dekády jasně nasměřovali do oblastí tehdy tolik populárního A.O.R. (nebo-li rocku pro dospělé), který především v Americe zaznamenal tou dobou obrovský boom a dlouhodobě sklízel velká prodejní čísla. Nutno též podotknout, že to byly především velkolepé balady, které se z předních příček hitparád jen nerady poroučely a navždy zaručily kapele nehynoucí nesmrtelnost. Jejich koncertní trasy často vedly přes největší stadióny světa, kde pro ně nebylo problémem vyprodat jejich obrovské plochy.

Už debutová deska nesoucí stejný název jako kapela sama, byla tou správnou trefou do středu terče. Materiál, kterým se soubor na startu své kariéry představil, má ještě daleko do pompy a pop-rockové nabubřelosti příštího desetiletí. Psal se rok 1977 a tehdy se o dost víc stavělo spíše na prog-rockovém předobrazu, než na hymnách a baladách prvního plánu, které lámaly dívky v kolenou. Nejen jejich první zářez tak patří mezi fortelně výborně odvedenou práci s odbočkami k art-rocku, soft-rocku a právě odlehčenému hudebnímu stylu, který se vzápětí zformuje pod záštitou – rock pro dospělé. Angažování malého kudrnatého chlapíka s mužným sytým přednesem za mikrofon, se ukázalo jako ten nejlepší tah, který mohl Micka potkat. Střetli se ještě během jeho členství ve SPOOKY TOOTH. Lou Gramm měl sice kapelu BLACK SHEEP, ale neodolal pozvání na konkurz k FOREIGNER a práci shoutera za krátko také dostal. Po vydání druhého alba prolétla éterem zpráva, že Lou Gramm má hlas, který by mu mohl i Robert Plant závidět.

Z mega úspěšného prvního alba, které jen v Americe obdrželo pětinásobnou platinu, vzešla čtveřice brilantních singlů. Ale pokud tuto desku dobře znáte a máte ji rádi, při jejím poslechu vám musí cvrnknout do uší, že singlem by zde mohla být jakákoli píseň. Celá desítka skladeb je velmi velmi vyrovnaná a také silná. Pochopitelně čtveřici songů jmenovitě „Feels Like The First Time“, „Cold As Ice“(s neskutečně mocným Grammovým zpěvem), hymnický artový klenot „Starrider“ a výpravná „Long, Long Way from Home“, lze bez skrupulí označit za okouzlující. Osobně mám též velmi rád nesmělou, avšak aranžérsky velice působivou „The Damage Is Done“, Beatles-áckým odérem napuštěnou „Woman Oh Woman“, nebo song „Fool For You Anyway“, který vnímám jako takovou milou poklonu šedesátým rokům. Prostě a jasně tady platí, co skladba, to perla. Je sice pravda, že Mick není bůhví jaký kytarový všeuměl a technik, jeho hra je však velice funkční a pro účely „cizince“ i dostačující a osobitá. Důležitá je tu však hlavně rovina skladatelská. V té FOREIGNER doslova explodovali a proto tedy onen dosažený a brzký úspěch. Hold ne každý dokáže napsat tolik hitů, které vám budou napříč radiostanicemi západního světa rotovat několikrát denně více jak jedno dlouhé desetiletí.

Obrovský úspěch první desky kapelu rázně motivoval k další práci a už za pouhý rok se mohli všichni příznivci těšit z podobně kvalitního nástupce. Deska „Double Vision“ je důstojným pokračováním své o rok starší sestřičky a obsahuje další várku pozoruhodných a myšlenkově bohatých skladeb. Ty se svou originalitou přibližují první kolekci téměř na dostřel. Světový hudební trh, především pak ten americký, byl hudbě kterou tvořila dvojice Gramm/Jones příznivě nakloněn. Na další vývoj k hvězdným výšinám mířících FOREIGNER, na další alba, jednotlivé, velice slavné písně, změny v sestavách a obrovských dopad popularity se mrkneme někdy příště, v dalším pokračování povídání o FOREIGNER.

08.07.2020	Diskuse (13)	Horyna marekdt@seznam.cz