GAMMA RAY - Somewhere Out In Space
Snad kdysi dávno a v předaleké galaxii, někde tam ve vesmíru mezi výbuchy supernov vzniklo album, které zopakovalo a dovedlo k dokonalosti vše, co kapela načala na „Land Of The Free“ a definitivně posadilo GAMMA RAY na špičku speedmetalových uskupení. V roce 1997 se do rukou hladových fanoušků dostává nádherný obal „Somewhere Out In Space“ a spolu s ním pochopitelně i vydatná porce obsahu té nejvyšší kvality a vrcholné dílo muzikantů z Hamburku. Nahrávání předcházela poslední výměna stráží, kdy odešel Jan Rubach a spolu s ním i jeho kamarád, bubeník Thomas Nack. Díky tomu Dirk Schlächter přesedlal na svou oblíbenou basu a druhého kytaristu Henjo Richtera, i nového bicmena seslalo ku pomoci Hansenovi samo nebe. Henjo i Dan Zimmermann totiž svou hrou korunují nadpozemské kvality celé desky a je až neuvěřitelné, že pro oba pány se jednalo o první skutečně vážnou štaci v kapele.
O tom, že Kai Hansen začal brát GAMMA RAY vážně a přestal s experimentálními rockovými záležitostmi jsme se mohli přesvědčit už na předchozím „Land Of The Free“ a aby nevznikl prostor pro pochyby, tak hned úvodní „Beyond The Black Hole“ (která patří bez sebemenších pochyb mezi desítku nejlepších věcí, jaké kdy vznikly v žánru speed metalu), nabízí kompletní ochutnávku všeho, co od GAMMA RAY čekáme. A myslím tím skutečně všeho. Pokud bych měl někomu, kdo tyto německé melodiky nikdy neslyšel (a pravděpodobně tedy po vzoru z Hansenových textů přišel z Marsu), doporučit jedinou skladbu, byla by to jednoznačně největší vypalovačka v historii této německé legendy. Úvodní nášup Zimmermannových bicích, excelentně ozvučená basa, neuvěřitelná melodie a energie gamma paprsků tryskajících z téhle písně jsou prostě nenapodobitelné. Kdybych byl týden o hladu, nasytil bych se jen jejím poslechem. Má nejoblíbenější písnička od GAMMA RAY, dokonalá ukázka její tvorby a přehlídka schopností čtveřice špičkových muzikantů.
Úvod jak se patří tedy rozpaluje desku do běla a nezpomalí ani následující „Man, Martians And Machines“, ve které bych vypíchl zejména zajímavě hoblující kytary. Ostatně kytary stojí speciálně za zmínku na celé desce. „Somewhere Out In Space“ je přes svou neuvěřitelnou barevnost a zvukovou dokonalost v první řadě skutečně kytarovou nahrávkou. Ne, že by někdo u heavymetalové kapely čekal něco jiného než kytary, ale zde stojí opravdu nade vše a jejich naprosto přirozené, lehké a nebojím se napsat geniální melodie a sóla dělají „Somewhere Out In Space“ skutečnou perlou.
„Valley Of The Kings“, která si zasloužila i skvělé intro „The Landing“, je naprostá bomba. Vždycky mi „Údolí králů“ přišlo temnější a pomalejší (pochopitelně na poměry GAMMA RAY), ale ve skutečnosti není moc ani jedno. Možná ten pocit způsobuje opravdu výrazně nazvučená basa, hluboké hlasy nebo fakt hutný zvuk a sekané rytmy, každopádně je to druhý song zlatým písmem zapsaný do kroniky GAMMA RAY, který zde nalezneme. Jedinou slabinou nahrávky je pak následující „Pray“ a i ta mi po mnoha posleších v rámci recenzování leze na nervy méně než dřív. Snaží se o jistou velikost a monumentálnost a to se jí poměrně daří, bohužel za cenu přeslazeného kýče. Nic víc, nic míň. Bohužel, po dvou přesných zásazích do srdce („Father And Son“ a „18 Years“) začal Dirk Schlächter šlapat vodu a po nudné „Farewell“ z předchozí desky přichází s další nepovedenou baladou. Jeho hra na basu je však nekompromisní a já bez slzy v oku po sympatickém ale nevýrazném Janu Rubachovi hodnotím toto rozhodnutí kapely o výměně jen kladně.
„Watcher In The Sky“ napsali a společně i zahráli Kai a Piet Sielck a vyšla tak rovnou na deskách kapel obou pánů (IRON SAVIOR – „Iron Savior“, 1997). Sympatické rozhodnutí a velmi dobrá písnička, která trochu ubere plyn, ale ne zas tak moc. „The Winged Horse“ je dílem Henjo Richtera a potvrzením, že přijmout jej bylo skvělé rozhodnutí. Originální vypalovačka, kdy krátké intro bicích připraví půdu pro fantastické pomalé sólo, s absolutní, „přiznanou“ melodií, po kterém přichází sedmi minutová heavy jízda. Po této, mé třetí nejoblíbenější skladbě GAMMA RAY, příchází outro v podobě bubenického sóla nové posily a „Cosmic Chaos“ hodnotím jako průměrné, bez potřebného vyvrcholení.
Je zbytečné pokračovat v popisování tohoto hudebního skvostu, na kterém Kai Hansen a jeho parta vycizelovali a jasem tisíců sluncí rozzářili svůj totální speed metal. Melodie, které na nahrávce nalezneme jsou natolik silné, nadčasové a naprosto ultimátní, že několik skladeb se okamžitě katapultovalo mezi to nejlepší, co kdy v metalu vzniklo. O prvenství v mém žebříčku diskografie „té druhé“ Hansenovy kapely se „Somewhere Out In Space“ dělí s předchozím „Land Of The Free“. Oproti němu má pevnější moderní zvuk a hlavně velkou přidanou hodnotu v podobě nových spoluhráčů, kdy především Zimmermannovy dva kopáky jsou hybnou silou nahrávky. Mnozí tvrdí, že druhá polovina není tak silná jako první, ale songy „Lost In The Future“, „The Winged Horse“, „Watcher In The Sky“ nebo bombastické finále „Shine On“ toto tvrzení vyvrací. Mezi všemi alby GAMMA RAY mám toto nejraději a celkově je „Somewhere Out In Space“ má třetí nejoblíbenější metalová deska ze všech.
| 20.05.2023 | Diskuse (16) | posejdon |
 |
Petr | 23.05.2023 17:54 |
Jsem odkojenej metalem, velké kapely stále respektuji. Ale z nové dekády, dejme tomu po roce 2000, me vlastně nezajímá ani jedna zmíněná kapela. Raději si objevuji menší a méně známé, občas jen co mi prolitne před očima na YouTube. V podstatě to mám tak, aktuálně raději třeba punkové skupiny než ty “moderní”, např: Red fang, In evil hour. Chci, aby měla hudba aspoň trochu duši, nikoliv generický prefabrikát. | |
Stray | 23.05.2023 10:46 |
V pohodě. Pokud bych poslouchal NE OBLIVISCARIS a považoval bych je za lepší než to, s čím se tu obvykle článkově zabývám, pak by web byl o nich a jim podobných, jenže tak to není, pořád u mne vítězí spíš skupiny, co dělají písničky. Říkám to proto, že takovéto "web o velkých kapelách" není žádná promyšlená či plánovaná linie, ale mě se opravdu ty větší kapely líbí víc, ne všechny, není to pravidlo, ale vesměs ano.
| |
Smolik | 23.05.2023 10:25 |
2Stray - to je asi opravdu marná debata. Úmyslně jsem tam třeba právě kvůli tobě vypíchnul Gojiru, protože srovnávat dopad Gamma Ray a Gojira na metalovou scénu opravdu nelze. Možná, že i ti zabedněnci v jednom stylu, adorující vždy pouze velká jména, byť tato jména produkují v současné době přinejmenším diskutabilní materiál také časem objeví dle tebe okresní přebor jménem Ne Obliviscaris, Ad Nauseam atd. . | |
posejdon | 22.05.2023 20:45 |
Iron Maiden - Brave new world, A Matter of Life and Death | |
posejdon | 22.05.2023 20:33 |
Výborný speedový (heavy, power, jak je libo..) alba, který vyšly po Somwhere: | |
Petr | 22.05.2023 18:09 |
Speed metal vyčerpala jen jediná píseň: Ride the Sky : ) | |
Stray | 22.05.2023 16:42 |
smolík: Nalej vodu do malého šálku na kávu, uchop jej za ouško a předpaž s ním. Za minutu se ti zeptám "V pohodě?", pravděpodobně řekneš "Sem OK."...dobře, přijdu za rok a nebo víš co, já přijdu za deset let a znovu se zeptám: "Bolí?", pravděpodobně tam už dávno stát s předpaženou rukou a hrníčkem nebudeš.:-))
| |
Smolik | 22.05.2023 12:58 |
Když se zamyslím nad death metalem, napadá mě hromada band, které vydaly super alba, která vycházejí z death metalu a nebo ho mají jako jednu z hlavních složek, v poslední dekádě jen tak od boku Belakor, Septicflesh, Gojira, Insomnium, Ne Obliviscaris, In Mourning, Obscura, Cattle Decapitation, Beyond Creation, An Abstract Illusion, Disillusion, Ad Nauseam, Archspire, Ulcerate a další a další. Třeba u Gojiry nevím, jestli mám raději The Way of All Flesh, LEnfant Sauvage nebo From Mars to Sirius (a mám rád i Magma), všechna tři alba jsou také death metal. Ale jestli má být vrchol speed metalu poslední Helloween, tak to raději sáhnu znova po Somewhere Out In Space. | |
Smolik | 22.05.2023 12:57 |
Podle čeho mě opakovaně zařezuješ do škatulky death metalista? Vyrůstal jsem na Keeperech. Na Walls of Jericho. Mám hodně rád Dark Ride od Dýní. Ale ten styl se totálně vyčerpal, vždyť i ten The Dark Ride je téměř čtvrt století stará záležitost, stejně jako první Avantasia. | |
Stray | 21.05.2023 22:30 |
Znovu ti dosebezahledění deathmetalisté, jakoby ten jejich subžánr stál nad vším.:-)
| |
