GLENN HUGHES - Brno, Sono, 28.dubna 2024
Pro příznivce hlasu Glenna Hughese a především hudby DEEP PURPLE z časů, kdy u této legendy v polovině sedmdesátých let po dobu tří sezón právě zpěvák s přezdívkou Voice Of Rock působil, se v Brně naskytla příležitost na mimořádný koncertní zážitek, neboť deska „Burn“ právě letos na jaře slaví padesát let od vydání a koncertní program právě probíhajícího sólového turné tohoto skvělého zpěváka a baskytaristy byl tomuto výročí přizpůsoben. Vzhledem k tomu, že nás již v červnu čeká termín vydání novinky dalšího Hughesova bandu BLACK COUNTRY COMMUNION, se jeví dvaasedmdesátiletý rocker ve vitálním laufu. Od začátku bylo jasné, že akce naláká především fanoušky hard rocku a fajnšmekry, byl jsem tudíž mírně zklamán, že prostorný brněnský klub nebyl zaplněný snad ani z jedné třetiny. Nicméně ti co nezaváhali, se zde dočkali mimořádně povedeného večera.
S osmou hodinou odstartovali svůj koncertní set předskokani, konkrétně tedy němečtí ROOK ROAD, což je hardrocková kapela složená z muzikantů různého věku, nejčastěji však zřejmě padesátníků, která však má na svém kontě pouze jediné, dva roky staré bezejmenné album. Na můj vkus jejich produkce působila až moc sladkobolně a uhlazeně, tedy stála vesměs na pomalejších kusech, kde obvykle sedmdesátými lety ovlivněné blues-rockové party bez většího vzrušení doprovázely závoje hammondů. Této kapele především scházela nadčasovost, větší švih a prvek vyšší autentické hodnoty.
Glenn Hughes se svou doprovodnou mezinárodní kapelou, kterou spolu s ním utváří dánský kytarista Soren Andersen, holandský klávesák Bob Fidzema a irský bicman Ash Sheehan, však pozvedl gruntovnost nedělního večera o dost výše a prokázal, že je stále v mimořádné hráčské i pěvecké formě. Už během prvních dvou Párplovských klasik „Stormbringer“ a „Might Just Take Your Life“ dostal publikum zcela na svou stranu a to zvukař teprve vybíral nedostatky. Se zádumčivou „Sail Away“, jejíž hlavní vokální part jak známo na albu zpívá David Coverdale, musel propadnout kouzlu purpurového setu opatřenému odérem blues snad každý. Mně osobně učarovalo, kterak si zde Hughes poradil s níže položenými vokálními party svého někdejšího kolegy a zároveń nic neztratil ze svého ječáku.
První kompozicí, která byla rozvedena do více než dvacetiminutové délky, se stala má velmi oblíbená jízda „You Fool No One“, což je skladba, která je silně poznamenána specifickými soulovými prvky, funky groovy a mimořádně zajímavou instrumentální výstavbou, v průběhu níž došlo také na řadu sól, včetně bubenického, kytarového a několika klávesových vsuvek připomínajících odkaz mistrovství Jona Lorda, to aby se song po čase zas vrátil do své kvapíkové linie. No a ještě ke všemu byl zde repetetivně vsunut fragment z dalšího songu Párplů „High Ball Shooter“.
Druhá polovina vystoupení byla snad ještě více strhující. Započata rozmáchlou bluesovou klasikou „Mistreated“, ukázala veškerý potenciál současného Glenna Hughese i jeho koncertního ansámblu. Do více funky a soulových hájemství pak posluchače zavedla píseň z etapy, kdy u kytary rok a půl působil nebohý Tommy Bolin, jmenovitě „Gettin´ Tighter“. Šlo o další song, který si vysloužil obrovské ovace. Ty největší však přišly s neuvěřitelně procítěnou „You Keep On Moving“, skladbou v našich luzích a hájích velmi oblíbenou. Pokud bych měl vybrat pouze jednu jedinou píseň celého setu, vybral bych právě na dalších dvacet minut prodlouženou verzi tohoto klenotu.
Během neustálého děkování a udělování komplimentů České republice hýřil legendární zpěvák úsměvy, aby na pomyslný vrchol a vkusnou tečku za večerem nominoval ten nejdravější vál, samozřejmě titulní song „Burn“ ze stejnojmenné desky od DEEP PURPLE. Brněnský koncert se tak stal oslavou hudby DEEP PURPLE z období, kdy kapela v sestavě mimo jiné také právě s Glennem Hughesem vstoupila do své nejzajímavější tvůrčí fáze. Celý set na mne působil velmi živelně, progresivně a neotřele, jakoby chtěl potvrdit, že letité standardy mají oprávněnost žít plnohodnotně ještě padesát let po svém zrození. A byla to nesporně pravda.
03.05.2024 | Diskuse (4) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
Gazďa | 04.05.2024 21:14 |
Já jsem o koncertu věděl hodně dlouho dopředu (sleduju stránku Masters of Rock), ale nakonec jsem se rozhodl nejet. Kdyby Glenn trochu obměnil set, tak bych jel, ale on jede tenhle set prakticky skoro nězměněný od roku 2017 :). Viděl jsem ho s ním loni v Olomouci a o rok dříve byl i s Dead Daisies na Masters of Rock. Kdyby přijel do Prahy, tak bych šel, ale do Brna se mi tentokrát nechtělo... Každopádně před rokem v Olomóci to byl skvělý večer (a zjevně i v Brně). Glenn je stále pěvecky v neuvěřitelné formě a jeho schopnost frázovat a měnit dynamiku skladeb je neopakovatelná (u Mistreatedy i You Keep on Moving mi padala čelist i běhal mráz po zádech). Co naopak nemusím, je ten bubeník. Je to takový dřevorubec, co do toho mlátí hlava nehlava, chybí tam Paiceho funková hravost a jemnost. Nevadí to tolik u Burn a Stormbringer, ale You Fool No One, Sail Away a Gettin Tighter prostě chtějí lehčí ruku... |
Stray | 03.05.2024 08:52 |
Ta akce byla nedostatečně promovaná, už si nepamatuju, jak jsem na ten koncert kápnul, ale dlouho jsem o něm také nevěděl. Nakonec jsem tam jel za Spark, vybaven vstupem, což jsem rád, páč jen cesta tam a zpět stála tágo. |
Kubýk | 03.05.2024 08:25 |
Ty vole já žiju v Brně a vůbec jsem o tomhle koncertě nevěděl, jinak bych tam byl nastoupenej! :-( |
Kropis | 03.05.2024 00:16 |
Byl jsem už počtvrté a nelituji (Praha, Brno, Olomouc a zde opět Brno). Vše šlapalo jako vždy, Glenn v mimořádné formě a bubeník Ash Sheehan zase předvedl skvělou bubenickou šou. Miluju jeho energické a silové hraní a v jeho podání bubeníckého sola je přesně ta esence zábavnosti ale předvedení machrovinek všeho druhu. Sledovat to vše z druhé řady u podia nemělo chybu. |