GRAND MAGUS - Sword Songs

60%

Když jsem začal poslouchat novinku od švédských GRAND MAGUS, měl jsem za sebou již četbu rozhovoru s JB Christoferssonem, kde desku označuje jako nebývale zatěžkaný a hutný materiál, který je plný silných motivů a velkých riffů. Nic proti, vlastně o ní můžu říct to samé a nebudu si připadat blbě, protože určitě neklesá pod laťku nastavenou několika předchozími díly, dost možná jde o lepší materiál než tomu bylo v případě „Triumph And Power“, jenže já mám z této kapely, vždy když přijde s novým albem, pocit tak trochu nejednoznačný. Na jedné straně stojí výborná řemeslná stránka věci, pěvecká i instrumentální kvalita, ovšem na druhé se skví velká dávka zpátečnictví v podobě setrvalého lpění na jednom a totéž modelu jednodušší metalové hudby, přesněji řečeno - GRAND MAGUS jsou velcí tradicionalisté a také retraři, kteří se již před patnácti lety našli v dávnověku heavymetalové hudby a i nadále si to nedělají příliš složité. Jejich obrazotvornost se mimo jiné nachází také ve vikingské mytologii, takže jejich songy jsou stále plné témat točících se ohledně hrdinství a životních bojů, ať už tyto proběhly kdysi v dávných dobách a nebo je lidé svádí v současnosti a jsou součástí jejich každodenního života.

Z jejich hudby byla vždy patrná náklonnost k jednoduchému způsobu života spjatému s přírodou, ale také jistý odklon od moderní vymožeností. Záliba nejen ve skandinávské historii, ale i příklon ke kapelám, které podobný model pomáhaly v ranných osmdesátých letech nastínit, tedy ještě v dobách kdy vůbec nebylo jasné, že se kupříkladu Švédsko stane heavymetalovou velmocí, z toho vychází jako logický proud cesty. Vlivy kapel jako BLACK SABBATH, JUDAS PRIEST, DIO, EXCITER, MANOWAR, SAXON, BATHORY nebo CANDLEMASS jsou tak k nalezení v jejich tvorbě už dlouho, byť je tříčlenná formace zapracovává do skladeb po svém a nehýří příliš prvoplánovými odkazy. Nadupaná novinka „Sword Songs“ určitě nezklame nikoho, kdo tuhle kapelu má již dlouho v oblibě, naproti tomu si myslím, že formace, která po celá léta hraje jedno a to samé a vychází z metalové formy aktuální naposledy někdy v roce 1984, u mne nikdy nebude patřit k velkým oblíbencům.

Absolutní hitovkou letošní sady je skladba „Varangian“, jež pojednává o vůli jedince jít stále dál. Skladba jakoby se stala zkratkou celé desky, protože jde o přímočarou, říznou, avšak nepříliš rychlou, metalovou jízdu stojící na jednoduchých riffech, posléze vygradovanou kratším úderným refrénem, kde se skví mohutný Christofferssonův hlas, jenž je uplatnitelný nejen v heavy metalu, ale i v hard rocku, což JB potvrzoval před lety i u SPIRITUAL BEGGARS. Ovšem pokud si usmyslel, že lepší je si oholit hlavu, obléct se do kůže a ohřebíkovaných stahováků a hrát heavy/doom metal spjatý s historií a severskou přírodou, pak s tím neudělá nikdo nic. Bojuje se však i dál, protože „Born For Battle (Black Dog Of Brocéliande)“ pojednává o nevzhledném zuřivci s rytířským titulem, hrdinovi stoleté války bojujícím v patnáctém století na straně Francouzů. A třeba „Master Of The Land“ je skladba věnovaná švédské domovině. Symbolem břehů této krajiny je orel mořský, vzácný dravec znázorňující zde onu nespoutanost, takže bylo pro samotné muzikanty důležité, vyobrazit jej na přebalu nahrávky. Ta však patří se svými necelými pětatřiceti minutami k těm kratším. Prostě taková vcelku dobrá deska od GRAND MAGUS.

20.05.2016	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz