GRIP INC. - Power Of Inner Strength

80%

Když jsem se rozhodnul pro recenzi, nebo lépe pro připomenutí desky „Power Of Inner Strength“ od GRIP INC., zařekl jsem se, že ani jednou v článku nepoužiju název původní kapely Davea Lombarda. Přijde mi totiž hodně nefér, že je legendární bicmen spojován převážně se svým minulým působištěm. Svoje kvality přece jasně dokázal v mnoha jiných kapelách a projektech, mezi které patří i GRIP INC. Ti se dali dohromady během roku 1993 právě z popudu Lombarda, jehož jméno bylo velkým tahákem pro nábor elitních pěšáků do nové hudební jednotky. Po několika personálních rošádách se kytary chopil polský Němec Waldermar Sorychta (tehdy čerstvě ex-DESPAIR), který si v té době začínal budovat renomé spíš jako kreativní a spolehlivý producent mnoha nastupujících metalových kapel. Produkoval mj. první album ambiciózního projektu metalových stars VOODOOCULT, na kterém se podílel též v roli kytaristy. Během jeho přípravy se shodou okolností setkal také s Lombardem. Finálním dílkem se ale nakonec příliš chlubit nemohl. Řadu osobností se nepodařilo úplně sladit na stejnou notu, a deska s názvem „Jesus Killing Machine“ tak právem zmizela v zapomnění. Naopak, jeho producentský i muzikantský podíl kupř. na atmosférickém veledíle „Wildhoney“ vyšvihnul TIAMAT mezi metalovou elitu. Jako „seznamka“ však zmíněný projekt zafungoval dobře. Duo Lombardo/Sorychta poté angažovalo ikonického punkového zpěváka Guse Chamberse a basáka Jasona Viebrookse. GRIP INC. se stali regulérní skupinou, a mohli se tudíž vrhnout do příprav debutu.

Všichni pamětníci i pozornější mladší ročníky asi vědí, jaká byla situace v metalové a tvrdě rockové hudbě v polovině devadesátých let. Majoritní scénu ovládli neurvalí otrhanci ze Seattlu a různí crossoveroví experimentátoři. V alternativním podhoubí se začínal probouzet nu metal, připravený rozmetat dosavadní platná metalová paradigmata na kousky. Tradiční thrashmetaloví lídři procházeli po ztrátě předních pozic tvůrčími i personálními krizemi, což se nevyhnulo ani legendám z The Big Four. Bouřlivá doba se vyznačovala také velkým množstvím vydávaných nahrávek a monstrózních festivalů. Do takových podmínek vrhli na jaře 1995 svůj první výtvor GRIP INC., rozhodnutí poprat se o svoje místo na výsluní. Tam ovšem začínalo být poněkud přeplněno. „Power of Inner Strength“ snad také proto nevzbudilo v době svého vydání nějaké větší nadšení a stalo se spíše vyhledávanou záležitostí jen mezi náročnějšími posluchači. Svého uznání se dočkalo až postupem času, poté co fanoušci vystřízlivěli z mnoha navenek bombastických, ale obsahově plochých trendy alb.

„Moc vnitřní síly“ je přitom dílo napěchované ryzím metalem, technickou zručností a skvělými muzikantskými nápady. V Sorychtovi se znovu probudil pravý riffmaster, tentokrát však o něco zemitější. Jeho kytara zde drtí těžký groovy sound, nebo uhání ve zběsilých thrashovkách, které nejsou tak řezavé a kousavé jako třeba u part z Bay Area (o Německu ani nemluvě), ale více se inspirují u původních heavymetalových vzorů. Společně s punkovou agresivitou vokálu Guse Chamberse míchá výborný koktejl řemesla a energie. O zpěvákovi Chambersova formátu sní každá tvrdší kapela. Charizmatický až excentrický frontman s mimořádně silným hlasem a slušným rozsahem; za takové se platí zlatem. Jeho bezprostřední projev vyvolává dojem, že ho zpěv ani řvaní nestojí žádnou námahu a že si nepotřebuje pomáhat zvukovou technikou. Ke hře bicích samotného Davea Lombarda by se dala napsat kniha. Mám za to, že teprve v GRIP INC. dostala jeho hra tu správnou květnatost a rozmanitost, kterou zde ale neplýtvá. Lombardova síla je v bezvadném načasování. Nebojí se používat jednoduché repetitivní rytmy, aby do nich ovšem v pravou chvíli vystřelil fantastický přechod. Svoje hravé kubánské geny ale nezapře a vícekrát se pustí do povedené metalové samby. Intenzita dvojkopáku bezprostředně ohrožuje zdraví, nejedno srdce totiž může převzít jeho rytmus.

Karibská dovádivost vévodí i úvodnímu tribal intru, po němž už se jede naplno až do konce. Nejostřejší a nejrychlejší jízdu nabízí thrashové vypalovačky „Hostage To Heaven“ a „Colors of Death“. Druhá jmenovaná se rozjíždí po atmosférickém vybrnkávaném úvodu, ve kterém Sorychta zúročil své zkušenosti nabyté při nahrávání s TIAMAT. Podobné floydovské motivy se objevují na albu vícekrát, přičemž nejsilněji rezonují ve čtvrté skladbě „Monster Among Us“. Kromě několika takových zpomalení se ale u GRIP INC. na city a pocity moc nehraje. Podstata tkví v riffech a rytmech nadupaných energií. Nemusí přitom nutně jít o nic složitého. Nosný motiv v „Ostracized“ představuje jednoduchý, opakující se riff, který však píseň perfektně táhne k temperamentnímu refrénu. Následující „Cleanse The Seed“ se zase tváří jako standardní hardcoreová vyřvávačka, nicméně pod přikrývkou Chambersova vokálu se odehrává dokonalá spolupráce rytmiky a kytar.

Celý debut je kvalitativně vyvážený, žádný song není slabší nebo jen do počtu; pro výplně se zkrátka chodí k zubaři, nikoli ke GRIP INC. Jejich inteligentní a zároveň pořádně našláplý metal na mě v době svého vzniku hodně silně zapůsobil. Ostatně stejně jako dnes, když jsem si ho kvůli článku mnohokrát zopakoval. Ačkoliv nejsem příznivcem reunionů, tak zrovna u GRIP INC. bych neváhal udělat výjimku, živý koncert bych si určitě náramně užil. Ze známých důvodů k němu ale už bohužel dojít nemůže. Jako nemalou útěchu máme však stále k dispozici čtyři nesmírně hodnotná alba, jimž vévodí právě to první.

13.01.2021	Diskuse (10)	Hivris riha.kamil@gmail.com