HADÍ MORD - Smuteční slavnost

80%

Tak tohle mi při prvním poslechu přišlo trochu laciné. Spojení atmosféry českých trezorových filmů s death metalem se u nás objevuje, myslím, poprvé. Jenže nejde jen o inspiraci, ale rovnou o jakýsi dvouvrstvý mixtape. Máme zde zvukový kompilát myšlenkově zatěžkaných filmových klasik, kterým čas rozhodně neubral, a pak soundtrackovou směsku osvědčených deathmetalových postupů, sloužících jako netradiční hudební doprovod.

Po řadě poslechů ustoupil prvotní rozpačitý dojem do pozadí. Celé kouzlo se skrývá v pochopení faktu, že kultovní filmová díla zde nepředstavují berličku pro originální prezentaci x-tého vývaru z old school death metalu. Naopak, zmíněná metalová odnož jako by jim dávala zvláštní rozměr, resp. někdy možná ještě víc prohlubovala jejich závažné sdělení. Činí tak v naprosto surové až bestiální, každopádně však „deintelektualizované“ formě. Jinak řečeno, jde o metalově pojatou reklamu na nevšední umělecká díla, určenou primárně metalistům, protože výsledek je skutečně brutální. O záměru tvůrců nevím nic, možná se jen chtěli bavit, možná jen chtěli svému starému death metalu dodat autentickou či „jinou“ atmosféru. Nakonec se dostali tam, kam jsem již naznačil, tedy k řádově vyšší kvalitě, než by posluchač tvrdé hudby očekával.

„Každé utrpení má svoji hodnotu“; když vám podobné myšlenky svým nekompromisním řevem odpřednáší Topi alias Babihněv z PIGSTY, zaryjí se hluboko. Jmenovaný si urval dost, suverénní výkon ovšem podávají i ostatní. Debut Brňáků HADÍ MORD totiž nenatočila žádná ořezávátka. Za vším hledej šikovného kytaristu s citem pro temné riffy. V Brně prostě rostou.:) Tím dalším je Jakub Fritsche alias Spititel (např. KANDAR, PAČESS), kterému sekunduje výtečná rytmika ve složení Petr Dadák alias Conan (KANDAR, SLAŤ) baskytara a Kantör bicí. Jejich aktuální zálibou je old school death metal převážně švédského střihu, naštěstí bez onoho profláklého chrastění. Celek přitom působí dostatečně česky, přestože má svým vyzněním a melodikou blízko k UNLEASHED, DISMEMBER a také k EDGE OF SANITY, přiznaným coververzí „Temný den“. Zaznamenat lze i pár blackově či doomově laděných momentů. V nejtvrdších chvílích se letí přes Atlantik za DEATH, popřípadě MALEVOLENT CREATION a spol.

Onen národní prvek se zhmotňuje především ve vokálu, a nemám tím na mysli jen přednes specifických textů. Topiho hlas zahrnuje řadu poloh, kromě vynikajícího growlu i něco ze Šakala a Kohouta (ex-TÖRR). Kontrast mezi uměním, které film buduje zejména pro intelektuálnější publikum, a obhroublým, až zvěrským vokálním podáním pak dostává ty správné grády. Bylo by však chybou svalovat všechno pozitivní na zpěv. Jakubova kytara je všudypřítomná, v rámci omezeného prostoru variabilní, hodně melodická a enormně heavy. Ze hry dotyčného je zřejmé, kdo diktuje a kdo „jen“, byť dokonale, provádí plán. Jakmile se mi podařilo uniknout efektní hrdelní magii, ocitl jsem se v království drtivých riffů. Podobnou jízdu, začínající u starých i vrcholných ROOT a končící někde před branami nasekané newyorské death scény, jsem už dlouho neslyšel. A nekončíme, kupř. skloubení přednesu Rudolfa Hrušínského s motivem ve stylu MY DYING BRIDE v úvodu skladby „Čest a sláva“ tedy píše!:-) Takových a dalších vychytávek není na albu „Smuteční slavnost“ málo. Pokud nebudu v některých Topiho polohách vehementně hledat stopy po alternativě, mimo metal během hrací doby nevykročím, což kvituji. Pánové prostě mají jasný cíl, čemuž odpovídají i nástroje. Zároveň se ani na okamžik nesklouzává k něčemu „zábavnému“, co produkuje mnoho retro spolků v čele s GRUESOME či REVOLTING.

Všemu pomáhá silný a relativně osobitý sound. Na mnoho způsobů mu dominují kytary a vokál, podporované hromovými bicími a velmi tvrdou, permanentně přítomnou baskytarou. Rytmice nelze vytknout vůbec nic. Tady si vše sedlo, kolem kytar rezonuje naprostá profesionalita, nasazení a znalost žánru. V posledních dvou minutách závěrečné „Adelheid“ si nebudete říkat nic jiného a mráz vám při tom bude chodit po zádech. Další výborný zásek domácí provenience. Neříkám, že začínáme být metalově „soběstační“, ale rozhodně máme dovnitř i navenek co nabídnout. Uvedený trend je již evidentní a dělá mi velkou radost.

12.12.2022	Diskuse (6)	Pekárek hackl@volny.cz