HAKEN - The Mountain
Německé vydavatelství InsideOut je všeobecně známé útočiště vyznavačů progresivní hudby. Při pohledu na seznam (ať již bývalých či současných) interpretů je jasné, že smlouva s touto prestižní stájí pro kapelu v podstatě znamená jakousi promoci a vstupenku do progového V.I.P. salónku. Takový kontrakt se pochopitelně jen stěží odmítá, i proto, že zajišťuje solidní distribuci, kterou si label kooperačně domluvil u významných celosvětových hráčů, jimiž současné době jsou Century Media-EMI (v minulosti to bylo již neexistující SPV). Po dvou zajímavých počinech, jmenovitě - tři roky staré desce „Aquarius“ a o rok mladší „Visions“, vstoupili do této vybrané společnosti i Angličtí HAKEN, kteří tak dostali nejlepší příležitost rozšířit si svou fanouškovskou základnu.
Třetí řadovka „The Mountain“ představuje šestihlavé
těleso z Londýna spíše v mírnějším rockovém rozpoložení, jenž je občas
opepřeno i ostřejšími metalovými party např. v „In Memoriam“, mimochodem
vůbec nejlepší skladbě. Přes bohaté, mnohokrát až jazzově
pojaté, přechody a instrumentace se kapele daří udržet poměrně
solidní celistvost nahrávky. Posluchač tedy není paralyzován
neřízenými nájezdy nástrojových propletenců expresivně směřujících
odnikud nikam. Už prvotní dojem, že z posluchače kapela cíleně nedělá neználka
nižšího živočišného druhu (kulantně blbce), zajisté dodá chuť i k
opakovanému zkoumání pozoruhodně poskládaného výraziva, které
však na druhou stranu při hlubším sondování nevyznívá bůhvíjak autenticky.
Už na
předešlých deskách HAKEN správně pochopili, že i ten nejsložitější
materiál musí obsahovat aspoň menší než malé množství melodických
esencí, které budou mít úlohu jakéhosi navigačního majáku nebo průvodce
složitějším hudebním bludištěm. Tuto funkci u kapely plní klávesová
sekce zakladatele souboru Richarda Henshalla. Tato se hlavně podílí na
prvotních přípravách melodických pasáží, jež jsou potom finalizované
kytarovými motivy a v neposlední řadě i zpěvem.
Vokál Rosse
Jenningse dostal, na můj vkus, až příliš mnoho prostoru a kolikrát jsem
nabyl pocitu, že supluje domnělou instrumentální vyprahlost. Jeho
vůdčí role na aktuálním opusu se opravdu může začít rychle zajídat a to i
přesto, že v mnoha případech předkládá hodně zajímavé polohy
a variace např. v „Cockroach King“. Další slabinou se jeví až příliš měkké vyznění, které si kapela
stejně jako zpěv (ten skoro výhradně) udržuje v průběhu drtivé většiny stopáže. Absence syrovějších muzikantských
vsuvek a momentů překvapení jenom dokresluje výše zmiňované pochyby o skladatelském
bloudění. S přibývajícími poslechy začínají totiž vyplouvat alarmující pojítka na tvorbu již protřelých progových matadorů.
Říznější vsuvky např. odkazují na proslulé DREAM THEATER, stavby skladeb
pro změnu upomínají na kolegy ze stejné stáje Švédy PAIN OF SALVATION nebo
BEARDFISH. Podobnost a úloha vokálů zase vyvolává vzpomínky na letošní
parádní nálož Norů LEPROUS, která je však na rozdíl od „The Mountain“ o
světelné míle osobitější a kompozičně daleko více propracovanější.
V onom tápajícím úsudku mě utvrzují i dvě více než desetiminutové výpravy na konci opusu „Falling Back To Earth“ a „Pareidolia“, které jsou propojeny nesmírně utahanou a nudnou tříminutovou pěveckou vložkou Jenningsovou, tak abychom posléze zjistili, že vlastně omílají stejnou hudební tématiku. Tato je agresivněji zakamuflována v druhé z tandemu („Pareidolia“), tak aby tam opět rozhoupala naprosto identickou melodiku a refrén, který využívá i stejný rým jako ten v „Falling Back To Earth“, přičemž rozdíl je pouze textovém podkladu. Tímto nechci říci, že jsou tyto skladby nezajímavé nebo špatné, jsou jenom hudebně roztahané a zbytečně nafouklé. Samotný závěr kolekce, bohužel, totálně shazuje až nesoudné zařazení nic neřešícího a vyloženě frigidního výdechu „Somebody“, který navíc irituje svojí útrpnou devíti minutovou délkou. Pokud by tato skladba neexistovala, tak by HAKEN ještě tuhle desku jakžtakž ustáli, takto jsou ovšem knockoutovaní do průměru. Nezbývá tudíž souhlasit s převzatým a poněkud dvousečným promo komentářem na stránce jejich vydavatele: „Pozdravte HAKEN, své nejnovější hudební fantasy onanie.“
09.01.2014 | Diskuse (1) | Subeer jirikubis1975@gmail.com |
Carloss | 22.01.2015 16:24 |
Za mě 100%,mám rád jejich muziku. |