HAMMERFALL - Built To Last

50%

Když jsem naposled slyšel nějakou nahrávku od HAMMERFALL, bylo ještě minulé století. Už tehdy jsem shledal jejich hudbu v ranku pravověrného heavy metalu druhořadou a plnou klišé, a dál jsem se tedy o ně nezajímal, jakkoliv jim alba utěšeně přibývala a dnes je mnozí nazývají veterány. Takže právě v těchto dnech jsem udělal po mnoha letech výjimku a novou desku si pustil, zjišťujíc, že se toho u nich vlastně ani moc nezměnilo. Pozitivní je zjištění, že se kapela vlastně ani moc nehorší, což jde tak nějak logicky se stavem mysli těchto švédských muzikantů a jejich pevného náhledu na to, co je pro ně v heavy metalu zásadní a neměnné.

Bojovně naladění jsou zkrátka HAMMERFALL stále, což mne vlastně příliš neirituje, neboť ze svých mladých let pamatuji časy, kdy jsem poslouchal na sklonku osmdesátých a na začátku devadesátých let nejlepší desky od RUNNING WILD a MANOWAR a to s velkou chutí. Jenže zde je všechno trochu jinak, a tak se pokusím popsat, proč tedy stále nepřikládám hudbě HAMMERFALL žádné výrazně pozitivní hodnocení, a to může být novinka klidně jejich nejlepší deskou. Zda-li jí je, opravdu netuším, neboť jsem si nic od nich osmnáct let nepustil. Proč taky, když už dávno před jejich zrodem fungovaly kapely jako ACCEPT, SAXON a JUDAS PRIEST a staly se světoznámé. HAMMERFALL jsou pro mne zkrátka málo zajímavou, byť vcelku věrnou rekonstrukcí 80´s heavy metalu. Když kapela vypustí desku jako je „Built To Last“, asi by neměla očekávat bouřlivý potlesk a nadšení davů, protože v zásadě jde o úplně obyčejný a všední heavy metal původního ražení, přesně takový, jaký na světě existoval už asi o deset nebo patnáct let dříve, než  vůbec HAMMERFALL přišli se svou debutovou deskou „Glory To The Brave“.

Zdejší skladby jsou klasické koňácké kvapíky a jejich kolovrátkové melodie nemají onu originalitu a zvláštní poutavost, tak jako je tomu třeba v případě songů od HELLOWEEN (Švédové se o jejich styl snaží letos ve skladbě „The Stars Of Home“, ale je to tak nějak obyčejné), naopak působí jako jednoduché zpívánky, které by leckoho napadly třeba cestou do samoobsluhy. Tohle potvrzuje zejména nápadně čnící hymna „Hammer High“ opatřená mocným sborem a poněkud budovatelským nadšením. Třeba „Dethrone And Defy“ a nebo titulní kousek už jsou trochu lepšími vály klasického metalového provedení. Člověk se prostě musí s poslechem něčeho takového zkrátka smířit. Ale není třeba propadat skepsi, neboť v tomto směru mě jedna věc chytla a přišla mě zkrátka méně blbá než všechny ostatní. Ano, v písni „The Sacred Vow“ lze nalézt určité záblesky nekašírovaného metalového dobra. Do stylu GAMMA RAY hozená skladba přes svou klasickost vlastně baví a působí o dost vzdušněji než ony pracovnické pochody spoutané veškerou ocelovou blbostí. 

Pokračujme dál. Metalovému fundamentalismu a údernosti je učiněno za dost ve skladbách jako je zde hned první „Bring It!“ a nebo „New Breed“, ale aby té urputnosti nebylo moc, přichází Švédové uprostřed desky s nanejvýš patetickou baladou „Twilight Princess“, která se směle řadí mezi to nejhorší, čím jsem si infikoval v posledních týdnech uši. No a ani ta druhá balada „Second To None“ výsledek v závěru desky příliš nezlepší, byť je u ní, po všech těch kaskádách omračující „nádhery“ a jakoby dramatického ploužení, postupně navyšováno tempo. Sečteno a podtrženo, jestliže se člověk považuje za metalového fanouška s vytříbeným vkusem, pak bych mu řekl: „Tohle je přesně to co nechceš a čemu se musíš vyhnout!“ A řekl bych to vlastně asi u všeho od téhle kapely. Zpěvák Joacim Cans je vlastně stejné neoriginální a podbízivé zlo jako Tobias Sammet a tyto Švédy tak řadím mírně nad největší otřesnosti současné metalové scény, jmenovitě heavy trio: POWERWOLF, SABATON a EDGUY, nebo nad přeprodukované nic v čele s čarokrásně lkajícími zpěvulemi ala EPICA a NIGHTWISH a rovněž také nad „palicemi a helmami opatřené RUNNING WILD vikingského death metalu“ AMON AMARTH (jdu na koncert TESTAMENT, kteří jim dělaj support, tak mi držte palce, snad nechcípnu), ale pořád je jasné, že se k dalšímu poslechu něčeho podobného prostě nedokopu. 

06.11.2016	Diskuse (25)	Stray janpibal@crazydiamond.cz