HEAVEN´S CRY - Food For Thought Substitute

100%

Rok 1997 byl jedním z těch, na který nemůže být metalová hudba zrovna dvakrát hrdá. Prudký nástup neo-punku a alternativa frčící v plném proudu, postupně vytlačovaly tento směr na úplný okraj zájmu už nějakou dobu předtím. Bylo pár kapel, jež se zuby nehty držely, především pak tolik populární doommetalové spolky, které se postupně tlačily na úpatí zaoblených, gothic rockových skalisek. A právě v tomto roce vyšel i dnes už památný debut jedné z největší naděje technického metalu té doby, kapele HEAVEN´S CRY. Ti vznikli na počátku 90tých let a své první demo nahráli v roce 1993. Zakládajícími členy kapely jsou Pierre St-Jean (zpěv, kytary) a Sylvain Auclair (zpěv, basa) z kanadského Montrealu. K nim se přidali Olaf Quinzanos (akustická kytara), Luc DAoust (bicí) a Sebastian Boisvert (kytary). Po výše zmíněném debutu je další kariéra kapely značně nestejnoměrná. Svá alba vydávají buď s pětiletou, nebo desetiletou přestávkou. I když ani dvojka „Primal Power Addiction“ špatná není, kultovního postavení, kvality a ambicí debutu se jí už dosáhnout nepodařilo. Ten se tak stal jednou z vůbec nejlepších nahrávek stylu zvaný techno metal, či chcete-li raději progresivní metal.

Pokud jste se u jména Pierre St-Jean pozastavili, pak vězte, že se vaše smysly nemýlí. Tento kytarista se totiž jako basák podílel na nám všem tu jistě dobře známé a dle autora recenze stěžejní (jasně nejlepší) nahrávce sousedů VOIVOD, albu „The Outer Limits“. Tenkrát kapele vypomohl za odcházejícího Jean-Yves Thériaulta.

Jistě nejsem sám, kdo se nebojí album „Food For Thought Substitute“ označit nálepkou - klenot prog-metalu. Bohužel jsou tito neuvěřitelně kreativní hudebníci mnohem méně populární, než by si ve skutečnosti zasloužili. Samotný debut může snadno konkurovat těm nejlepším dílům zmiňovaných VOIVOD, MEKONG DELTA, QUEENSRŸCHE či PAIN OF SALVATION. Zároveň se od jmenovaných dosti podstatně liší. Tito frankofonní Kanaďané mají rovněž jedinečný přístup k psaní písní, většinou dost vzdálený od klasických, v metalu nastavených kritérií a struktur. HEAVEN´S CRY stojí poměrně vzdáleni od tvorby někdejších jedniček žánru, DREAM THEATER. Jsou ochotni experimentovat a mají svůj vlastní zvuk, i když i u nich existuje spousta rozpoznatelných prvků příbuzných s progresivním metalovým žánrem. Jednou z nejúžasnějších věcí kterou používají, je trojice zpěváků i kytaristů zároveň a i když zpívají všichni tři většinou společně jen ve sborech, síla a originalita jejich dispozic je záviděníhodná. Dovedou zaujmout i textařsky, kde se opírají o sociální problematiku, životní prostředí a další vážné problémy, jež sužují dnešní společnost. Hudba má docela bohatě strukturovanou a košatou povahu a čerpá vlivy z mnoha různých žánrů, jako jsou metal, jazz, hard rock a prog rock. Ty jsou smíchány do odzbrojujícího zvukového koktejlu. Nálada písní se pohybuje od temné a rozzlobené po krásnou až melancholickou. V písních je spousta podkladových kláves a syntezátorů, které však nejsou dominantní součástí hudby. Výrazná basa tu má svůj vlastní bohatý život, místo aby ledabyle sledovala pouze před definovanou kytarovou stopu. To znamená, že máte tři kytary, jednu basu, mimořádně zdatného bubeníka, klávesy, syntezátory a tři zpěváky, jež společně soutěží v centru vaší pozornosti. Motivy většiny skladeb jsou obecně dosti složité, rozdělené na spoustu různých částí, ale stále s ucelenou myšlenkou, což je velmi důležité a kladně svazující. Každá píseň je velkým solitérem s nebývale silnou nápaditostí, čehož si já osobně velmi cením. Nemám rád hudbu, která je jen technická, avšak skladatelsky prázdná. To tady absolutně nehrozí.

Na albu je tolik skvělých skladeb, silných a originálních míst. Hned první, temně zlověstný otvírák „Your God´s Crime“ má v sobě příchuť něčeho nového, přitažlivého a běžně ne vždy slyšitelného. V jeho závěsu pak exceluje každá další skladba, ať je to technicky precizní „Out Of Me“, dle samotného názvu pochodující, dunivá „March“, éterický klenot „The Alchemist“, či osudově patetická, avšak nikdy ne přehnaně skličující „Gaias Judgement“. Pětice mimořádně nebušených písní strany A nasytí každého prog rockera/metalistu tím nutričně nejvýživnějším anabolickým koktejlem, jaký si v prodejně s hudebními nosiči jen dokáže představit. A to na něj čeká ještě další nášup v podobě strany druhé. Jednotlivé songy už nemá cenu jmenovat, protože kdo tuto techno – hudební manu neslyšel, neuvěří. Snad jen zmíním svého osobního favorita, progresivní svatyni „The Horde“, která mne svou všeobjímající silou a sofistikovanou intenzitou pokaždé položí totálně na lopatky. Zkrátka jeden z těch songů, bez kterého Váš muzikální život nedokáže existovat.

Toto je bezpochyby jedno z vůbec největších překvapení v progresivním metalovém žánru, které jsem za svá léta věnovaná objevitelské hudební činnosti vystopoval. Důrazně vás proto žádám, abyste si album „Food For Thought Substitute“ sehnali rovněž. Pokud máte rádi progresivní metal v silně originálním střihu, plný neobvyklých proporcí a invenčně zauzlovaných struktur, garantuji vám, že po jeho pečlivém a opakovaném naposlouchání nebudete zklamáni.

09.02.2021	Diskuse (2)	Horyna marekdt@seznam.cz