HOLY MOSES - Invisible Queen

70%

Chápu, že šéfovat v šedesáti letech hrubiánské thrasmetalové úderce by byl hraniční stav i pro chlapa, nicméně Sabina Classen byla vždy typem srdcařky a proto avizovaná rozlučka se scénou přichází až nyní, v podobě zatím vcelku kladně přijatého posledního alba „Invisible Queen“. Prostřednictvím této sady se vlastně loučí i její kapela HOLY MOSES, stálice německé tvrdě-metalové scény, která si však nikdy nepřisvojila většinové publikum. Svou kariéru totiž vedla skrze neutuchající vášeň po muzice hrané především ve striktních žánrových mantinelech thrash metalu. Z mého pohledu patřily HOLY MOSES vždy mezi nejbrutálnější formace a s tímto tvrzením i aktuální albový zásek plně koresponduje. Čtveřice, kde kromě Sabiny Classen dnes působí ještě skvělý kytarista Peter Geltat, baskytarista Thomas Neitsch a bubeník Gerd Lücking, opravdu neponechala nic náhodě a toužila po rozlučce, jaká by „neviditelné královně“ s veškerou parádou slušela. A proto dostáváme unikátně nařezanou sadu, kterou budou jedni kritizovat za přílišnou surovost a monotónní thrashové nastavení, zatímco druzí budou jásat nad neústupností této kapely a rovněž zápalem těchto čtyř hudebníků po ryzím a nekašírovaném thrashi.

Opravdu jde v případě novinky HOLY MOSES o thrash bez kompromisů, do kterého však občasně probleskují skoro až techno-thrashové fragmenty, ať už jde o sled desítek krkolomných riffů, jejich neživotné a brutální nazvučení, psychoticky vedená sólíčka, či občasně ne zrovna všední rytmické motivy. Ve výsledku hudba HOLY MOSES odmění pouze vytrvalé posluchače, kteří jsou pozitivně nakloněni k podobně tvrdé a z prvého plánu neprodyšné monolitické rubárně. Skladby jsou ozvláštněny prvky, jaké bez pochyb ocení především žánrový srdcař, který je zvyklý ve svém posluchačském území objevovat perly v neprvoplánovém terénu.

Hlas Sabiny se prakticky nevyvíjí a operuje již dekády v jedné zažité uřvané poloze, ostatně tak tomu bylo vždy a vlastně to k thrash/death zvuku HOLY MOSES patří a to více než cokoliv jiného. Sabina Classen je vlastně zakladatelkou ženského growlu, až po ní se objevily všechny ostatní brutal-metalové harpie. Řekl bych, že je vlastně úplně první front-woman v metalové muzice, která v polovině osmdesátých let začala své hlasivky trápit tímto způsobem. Osobně jsem kapelu poprvé zaznamenal během vydání alba „World Chaos“ z roku 1990 a fascinovalo mne, jak tahle tehdejší kočka oděná do kožené bundy brutálně řve. Po pravdě, uběhlo třiatřicet let, Sabina bude slavit šedesátku a stav věcí se takřka nezměnil, naopak přibyla baseballová pálka a spolu s kumpány i mlácení do skel autovraku v klipu k pilotnímu singlu. No řekněte, kdo tohle má?

Album otevírá techno-thrashová rubanice „Downfall Of Mankind“, která svým bestiálně hororovým feelingem připomene nejtvrdší a nejtechničtější momenty nejen minulosti HOLY MOSES, ale má poměrně blízko i k podobným motivům od DESTRUCTION. Posluchač si zde rozhodně všimne skvělé práce kytaristy a celkové natlakovanosti. O dost přimočařeji působí „Cult Of The Machine“, což je tříminutový song, jehož sci-fi téma se opětovně vrací ke stroji požírajícím člověka. Poprvé kapela tento námět vynesla na světlo na svém třetím albu „The New Machine Of Liechtenstein“ z roku 1989 a to se posléze stalo jednou z jejich nejuznávanějších prací. Dnes, v časech po pandemii, přišel čas na pokračování příběhu děsivého lovce životů lidí.

Jak je u HOLY MOSES zvykem, v textech svých skladeb se kapela zaobírá především děsivými vizemi blízké budoucnosti lidstva. Války, viry, sociální tématika, zkrátka neradostné skutečnosti v rámci současného, rychle se měnícího světa, tedy nejistotou existence vycházející z nezastavitelné (nejen) společenské, ale rovněž technologické evoluce. Vždyť názvy skladeb jako „Alternative Reality“, „The New Norm“ nebo „Depersonalized“ svědčí o naplněném zásobníku vnitřními strachy a z toho plynoucím hněvem. Ani se nedivím, že Sabina v jedné z těchto skladeb vyloženě vybízí k boji a nepodvolování se. Vlastně mě i v roce 2023 docela baví, s jakým zápalem tahle novinka od letité kapely vznikla. HOLY MOSES totiž na bonusovém disku nabízí opět celé nové album, zde však v podobě, kde je každá skladba odeřvaná jiným hostujícím křiklounem z řad kolegů z metalové branže. Můžete si být jistí, že zde narazíte i na velmi známá jména (např. Bobby Blitz Ellsworth, Diva Satanica, Tom Angelripper nebo Gerre). Za mne jsou HOLY MOSES prostě stabilní thrashovou úderkou, která svou hudbou sice neoslovila až tak početné zástupy fans, a to díky zatvrzelejšímu pojetí žánru a absenci melodičtějších motivů, ale přesto měla vždy své pevné místo na evropské tvrdě metalové scéně.

02.05.2023	Diskuse (9)	Stray janpibal@crazydiamond.cz