HOLY MOSES - Redefined Mayhem

40%

Prašivý pouliční psi z průmyslového Vestfálska a Severního Porýní jsou opět na scéně. HOLY MOSES pro mne vždy představovali jeden z nejobtížněji skousnutelných oříšků na poli germánského thrash metalu osmdesátých let. Vlastně dnes marně přemýšlím nad tím, proč tomu už tenkrát tak bylo. Vždyť po muzikantské stránce patřili HOLY MOSES k těm velmi schopným, technicky zdatným a zároveň úderným a agresivním souborům, jaké jsem měl už od tehdejší doby velmi v oblibě. Snad to tedy bylo jejich nepříliš chytlavými songy (oproti velké trojce německého thrash metalu jim přeci jen asi scházelo nějaké to větší charisma projevu), celkovou neurvalostí své tvorby a nebo také hrubiánským štěkotem ústřední feny, dnes již jednapadesátileté divošky zvoucí se Sabina Classen, která už v těch dávných dobách platila za vůbec první ženu, prezentující se v oblasti tvrdé metalové hudby prostřednictvím uřvaného vokálu. Předchůdkyně současných divoženek rovněž vešla ve známost díky svému atraktivnímu zjevu, což jí také nebránilo v další profesi ve prospěch tehdejší germánské metalové scény, narážím zejména na kapitolu, kdy komentovala v osmdesátých letech pravidelný televizní pořad o metalové hudbě.

Vraťme se tedy do historie. Jejich alba jako „Finnished Of The Dogs“ (87) nebo „The New Machine Of The Lichtenstein“ (88) si v osmdesátkách získala početné zástupy příznivců, zejména pak v jejich domovině. Osobně jsem se však okolo této kapely mihl až o pár let později, v době dalších nahrávek - „World Chaos“ (89) a „Terminal Terror“ (91), což už byla etapa, kdy se HOLY MOSES ubírali spíše k sestupu a Sabina byla se svým manželem Andym, jenž u HOLY MOSES zastával od začátku (tedy od roku 1981) roli kytaristy a hlavního mozku, již po rozvodu. Na přelomu milénia dokonce došlo k několikaletému přerušení činnosti, ale dnes již jsou znovu připraveni, tedy přesněji řečeno - zpět je spíše jen Sabina, která okolo sebe poskládala zcela nový tým muzikantů. Nečekejte zde Andyho Classena, ani nějakou bubenickou osobnost typu Uliho Kusche či Atomica Steifa (prvního z vynikajících bývalých bubeníků HOLY MOSES není nutné představovat díky jeho dlouholetému účinkování v GAMMA RAY a zejména v HELLOWEEN, druhý platil za obávanou bubenickou mašinu, jenž se svého času mihla rovněž u konkurenčních SODOM). Nová neokoukaná sestava tvořená samými neznámými jmény vyráží tedy na zteč s nekompromisní thrashovou deskou „Redefined Mayhem“ právě v těchto dnech.

Jak to tedy slyším? Předně je třeba říci, že ani současným HOLY MOSES nechybí agresivita a dravost, ale jak je v tomto stylovém ranku velmi obvyklé, i oni bohužel zcela postrádají nějakou vlastní nadstavbu. Jejich porce starého thrashe je tak pouze šedivoučkým a na osvěžující momenty chudým běsněním, kde není absolutně žádný prostor pro nápad, pro nějaké odlehčení, nadsázku, nebo pro cokoliv přijaté z jiného sub-žánrového prostoru. Teď to zní jako bych zavrhoval vše ortodoxní, což také není pravda, jen mám pocit, že se kapele nepodařilo svůj nový materiál jakkoliv diferenciovat od stylového průměru. Bohužel. Jde tedy o velmi monotónní, zastaralou a v podstatě i vyčichlou porci tvrdé hudby a já mám právě zde (pouze v jejich případě) pocit, že právě tohle je přesně ten případ thrash metalového alba, díky kterému odpůrci této hudby mají názor na ni takový, jaký mají - tedy více méně povrchní. Velmi monotónní a nenápaditá hudba,  utlučená v rychlém klepotu bicích, rychlých kytarových riffech a v štěkotu hlavní rozzuřené psice - zachraň se kdo můžeš. 

19.05.2014	Diskuse (59)	Stray janpibal@crazydiamond.cz