HORRIBLE CREATURES - Internal Decline
Říká se, že nejkrásnější příroda se najde za humny, stačí se pořádně rozhlédnout. Se stejnou nadsázkou to platí taky o muzice. Pod povrchem oficiální tuzemské scény to bublá a vře a čím dál častěji se na světlo prodere nějaká zajímavá formace. Mezi taková překvapení teď počítám i HORRIBLE CREATURES, kteří zhruba před rokem zachytili svojí aktuální formu na EP „Internal Decline“. Jmenovaný kraťas od karlovarských borců si ke mně našel cestu až teď, což ovšem neznamená, že by za ten uplynulý čas nějak ztratil na síle. Ale hezky popořádku.
Čtyřčlenná kapela se správně ujetým názvem je aktivní něco málo přes deset let a prozatím měla na svém kontě dvě studiové nahrávky. Už na nich byly znát jisté hráčské kvality, nicméně oba nosiče trpěly několika začátečnickými neduhy. Mezi nejvýraznější handicapy patřila ne zrovna originální hudební tvorba v thrash/deathovém stylu a také neotesaný zvuk, který nijak nevybočoval ze standardu domácího undergroundu. V té době kluci asi nikam výš nemířili, podle vlastních slov chtěli jen dělat tvrdou a nekompromisní hudbu, co je bude bavit. A to se jim určitě dařilo. Těžko říct, jaký impuls je tedy přiměl k větší cílevědomosti a profesionalitě, každopádně na produkci nového čtyřpísňového alba se skupina domluvila přímo s producentem Tue Madsenem. Velezkušený dánský mistr zvuku má za sebou spolupráci s mnoha velkými jmény evropského metalu, pro nás bude asi nejzajímavější zmínit EKTOMORF, HATESPHERE nebo THE HAUNTED, a to z důvodu stylové spřízněnosti s HORRIBLE CREATURES.
Velké jméno za mixážním pultem sice slibovalo mnohé, ale takový výkonnostní skok asi nečekal nikdo, snad kromě pár zainteresovaných. „Internal Decline“ je postup z divizní soutěže přímo do první ligy, byť prozatím na zkrácenou sezónu. Madsenova rutinní jistota vyzdvihla pozitivní aspekty jednotlivých nástrojů i muziky jako celku, srovnala výraz kapely do mohutného bloku, aniž by ubrala na divokosti a nakažlivé vitalitě. Nic z toho by samozřejmě nebylo možné bez posunu v hudbě samotné. Použité motivy jsou zřetelně promakanější a dotažené na poslední závit. Jejich ztvárnění je přesné, ale přitom nenudí mechanickou sterilitou. Spolu s vokálem Franka Fišera přidaly na síle i ostatní nástroje, hlavně čtyři basové špagáty jsou nyní přímo drtící. Souhrou všech prostředků vznikla veskrze současná tvrdě metalová deska vzpírající se stylovému zjednodušování a mířící směrem k otevřenějším multižánrovým fans. Přesto všechno se stále jedná o poctivý čtvrthodinový nářez se stupňující se intenzitou.
Vhodně zvolený otvírák „Uprocessed“ je nejrozmanitějším kouskem s mnoha breakdowny, kytarovými a basovými nástupy, které se v jednom víru přeženou přes Floridu, Belo Horizonte i Stockholm. Old school postupy jsou modulované do post moderního technologického rámce a podpírají drsný zpěv, kde je i přes hrubost perfektně vnímatelné každé slovo. Takhle zní sound dnešní doby; variabilní, ale pořád brutální. Následující „Artificial Death“ je střednětempý valivý kolos, který se probouzí během zasekávaček a pauz v atraktivním instrumentálním úvodu. Kde není cesta, tam si jí prorazí vlastní těžkou vahou, odpočívá jen při výrazném rezonujícím refrénu „Sorrow“. Pouť zkázy končí pichlavým zneklidňujícím kytarovým sólem, které patří k nejlepším okamžikům desky.
Dvě zbývající skladby manifestují divočejší a zběsilejší stránku „kreatur“. Mezi jejich společné znaky patří kratší stopáž, ale o to usilovnější tempo a agresivita. „Human Remains“ uvozuje i zakončuje chorobný rej much a mezi ním se odehrává téměř grindový výplach přecházející v chladné industriální riffy. Závěrečná „D.S.O.M.“ se zas do velké míry drží hardcore/punkového mustru uhánějící rytmiky, nahulené kytarové stěny a rychlého frázování. Ve své druhé polovině se přetváří a mění do svobodnější metalové nálady ústící v opět vynikající kytarové sólo. Jakkoli jsou obě úsečné vypalovačky povedené, asi bych se spokojil jen s jednou z nich a na omezenou plochu EP bych radši přidal nějaký komplexnější song.
Kapele se bohužel nedlouho po vydání „Internal Decline“ nevyhnula první významnější personální změna, kdy zaběhlou partu opustila rytmická sekce, basák s bubeníkem. Dobrou zprávou ale je, že jejich nástupci jsou už na svých místech a HORRIBLE CREATURES tedy s touto obměnou pokračují dál. Doufám, že jsou si i nově příchozí muzikanti vědomi, jak vysokou laťku si skupina svojí poslední nahrávkou stanovila. Určitě nejen já se totiž budu těšit na dlouhohrajícího nástupce s více než velkým očekáváním.
P.S. Být „Internal Decline“ regulérní LP stejných kvalit jako minialbum, pak bych minimálně 10% přidal. Jelikož mi ale přijde nefér hodnotit z hlediska obsahu stejně EP a plnohodnotné desky, za kterými se (většinou) skrývá větší množství práce i rizika, tak dávám o něco nižší známku.
| 23.03.2021 | Diskuse (0) | Hivris riha.kamil@gmail.com |
 |
