Možná by se slušelo napsat asi jenom R.I.P. : Ian Lemmy Kilmister 24.12.1945- 28.12.2015

Předně, chci vás tady ušetřit zdlouhavých patetických keců. Dneska v noci to zabalil Lemmy Kilmister, chlap, co nezkoušel hrát rock´n´roll, protože ho nejen hrál, ale i žil. Klišé? No a? MOTÖRHEAD byli ze všeho nejvíc synonymem koncertní kapely, člověk si až zpětně uvědomí, co koncertů odehráli v porovnání s ostatními spolky a to i v době, kdy na tom už Lemmy nebyl zdravotně nejlíp. Poslední rok jakoby vše nabralo jasnou symboliku: v létě velmi obstojné a temné album nazvané Bad Magic, turné, které pokračovalo přes všechny karamboly až do pozdního listopadu 2015, do toho ten stále viditelnější zhoršující se zdravotní stav a pak v prosinci kulatiny MOTÖRHEAD (40) i Lemmyho (70). Dál netřeba nic rozebírat. Pamatuju přesně, kdy jsem se vůbec poprvé seznámil s existencí Lemmyho a MOTÖRHEAD. Bylo to někdy na začátku roku 1990, kdy se na prvním programu tehdejší veřejnoprávní televize vysílal snad půlhodinový hudební pořad, kde někdo ve studiu diskutoval nad LP deskami MOTÖRHEAD a občasně se pustila nějaká ukázka z jejich koncertů z první půle osmdesátých let. Sakra dokáže si dneska někdo představit, že by na ČT1 v 18hodin někdo probíral alba MOTÖRHEAD? :-) Tehdy byla rovněž nejaktuálnější skladbou Eat The Rich, kterou jsem podchytil dříve než vše ostatní od nich, protože dost rotovala v Headbanger´s Ball na MTV a já občasně sehnal nějakou VHS kazetu s klipy. Prvním albem, které jsem si od nich celé poslechl byla až deska 1916, dodnes jedna z jejich nejlepších věcí. Dneska mám všechny, tedy až na debut, kterej si jdu koupit právě teď. R.I.P. a díky Lemmy.

29.12.2015	Diskuse (6)	Stray