IMMOLATION - Acts Of God

80%

Americké deathmetalové neznabohy IMMOLATION asi není zapotřebí nějak detailně představovat. Kdo jejich černým kouzlům dávno propadl, pro toho by to bylo jen nudné opakování, a kdo je doposud ignoroval, ten nejspíš stejně obrátí pomyslný list a půjde o recenzi dál. Vystačíme si tedy s faktem, že ostřílený kvartet přichází se svou jedenáctou studiovou nahrávkou pojmenovanou „Acts Of God“. Titul naznačuje, že se kapela tematicky vrací ke kritice organizovaného náboženství, čemuž odpovídá i cover desky. Na něm se skví působivý pseudobarokní námět, který má na starosti izraelský umělec Eliran Kantor, mající bohaté zkušenosti s designem obalů mnoha dalších metalových smeček. Co se tedy pod zhudebněnými „skutky božími“ skrývá?

Předně zaujme délka alba. Více jak padesát minut je na deathové menu dost odvážná porce, na niž si s gustem pošmáknou jen zkušení metaloví jedlíci. A to obzvlášť, když je nabídka striktně žánrová, bez stylových odboček a exotických ochutnávek, jak je ostatně kulinářským zvykem ve smrtící kuchyni IMMOLATION. Stokrát si ale může člověk říkat, že už všechny chutě zná a přeci ho zkušený kuchtík znovu překvapí novou variací na vepřové se zelím. Krmě „Acts Of God“ má přesně takovou magii, samozřejmě v hudební oblasti. Je to stejné a zároveň jiné a atraktivní.

Aktuální deska je cíleně hodně temná a plná negativních emocí, přesto není neprostupně hutná. Kytarové riffy řežou a drtí, ale umí si v pravý čas povolit a ponořit se do tónových hlubin, případně přenechávají prostor až nečekaně sofistikovaným sólům. Disonantní prvky zůstávají v náznacích, neruší čitelnost a srozumitelnost projevu. Rytmika tvrdošíjně diktuje direktivní tempo, které se z těžkých středních poloh rozbíhá do útočného poklusu. Zběsilé sypačky nebo bezbřehou brutalitu ani tentokrát nečekejte, na to IMMOLATION dostatečně ctí floridské otce zakladatele i svou samostatnou letitou praxi. To ale neznamená, že by kapele chyběl příslovečný tlak a rouhačská jedovatost. Masivní deathmetalová stěna z rukou zkušených muzikantů pořád dokáže posadit na zadek. Ross Dolan jako vždy vládne nad muzikou přesvědčivým vokálem, který dává IMMOLATION vlastní snadno identifikovatelnou tvář. Dolanův hlas nemá do té míry výjimečnou osobitost jako projev Johna Tardyho nebo Martin van Drunena, ale za to oplývá dechberoucí silou a jakousi až výhružnou zlověstností.

Na „Acts Of God“ se vtěsnalo patnáct skladeb, včetně úvodního intra a předposlední instrumentálky. Všemi kousky probleskují zajímavé hudební myšlenky, byť jsou oděné do pevného schématu tvrdého a pochmurného death metalu. Sólová kytara démonického Roberta Vigny rozehrává fantastické představení, od primitivnějších ale nadupaných kil, skrz temně melodické motivy, až po zmíněná vynalézavá sóla. Tahle bezmála mistrovská hra přichází ale s ubývajícími minutami poněkud na úbytě, a přes neklesající hudební kvalitu se celá nahrávka ke konci spíš doposlouchává, než užívá. Což je určitě škoda, protože tak úplně nevynikne třeba dynamická blasfemická jízda „When Halos Burn“ nebo atmosférická a zároveň agresivní záležitost „Let The Darkness In“, které se obě skrývají na samém chvostu desky. Přitom mají technickou a kompoziční vyzrálost na to, aby za jiných okolností bez problémů tvořily kostru alba. Na druhou stranu to svědčí o přetlaku hudebních nápadů na vyrovnané placce, kde prakticky nelze najít slabé místo, kromě zmíněného přehnaného dávkování.

Těžko se pak vybírá nějaký jasný singlový favorit, kapela vsadila na devastující riffařinu songů „Apostle“ a „Age of No Light“, já bych asi sáhl po otevíracím promakanějším songu „An Act Of God“, případně po valivější písni „Noose Of Thorns“ načichlé blackovou sírou a ozdobenou ponurou doomovou kytarou. IMMOLATION každopádně opět dokázali, že v jejich repertoáru prostě slabá deska neexistuje a že i novinka se bude konkurentům minimálně letos jen stěží překonávat. Při probíhající geopolitické krizi navíc „Acts Of God“ nabízí bezpečný ventil nahromaděného vzteku, který přichází po úvodním šoku a smutku z nepodmíněné ruské agrese. Také tenhle rozměr alba doporučuji každému z posluchačů nelhostejných k válečné situaci. Na mě to se správným nastavením hlasitosti fungovalo.

09.03.2022	Diskuse (2)	Hivris riha.kamil@gmail.com