Blog je minulost, téměř nic nového nevzniká, kvůli času, spím. Moje nasranost v práci je taková, že ta možnost zdaleka není nereálná. Takže do budoucna to nemusí být, že nemůžu. Opravdu mi dáváš moc zajímavou nabídku, ale já bych tě ve své momentální situaci určitě zklamal.

Hele, když můžeš psát elaboraty na ten svůj vizuálně nevabne vypadající blog nebo posílat do zdejší diskusí takový objemný délky, který maj ještě navíc pevné myšlenkové podloží, tak proč to nedělat ofiko? Vyhradil bych ti cely Pandemonium, mohl by SIS psát o čemkoliv, od Hendrixe přes Beatles až po Chucka Berryho. Jen by bylo dobré šetřit oslavnym tónem nad AOR kapelama okolo roku 1980, kterým velí Vágneri.:-)

Až s tím vším okolo sebe seknu, hned se ozvu:-) /i když myslím ono to dřív sekne se mnou, protože žít bez spánku prostě a jednoduše trvale nejde, ale i tak si moc vážím toho, že jsi mi to nabídl.

Ani ve frekvenci jedna úvaha za dva týdny ne? Něco jako sloupky Václava Klause mladšího v metalovém podání... fuck Azerad, glory to hair metal, a tak Dale a tak podobně, proklepnuto ze všech stran a úhlů pohledů.:-)

Je pravda, že mě tvé s chápajícím nadhledem provedené shrnutí faktů a pocitů k některým deskám úžasně provokuje vždycky něco přidat, ale jsem nespolehlivý a hlavně jsem víceméně uvězněný v práci, s kterou sice žiju, ale záhul a moje opotřebení jsou takový, že sice dřív či později budu muset skončit, ale zatím tam pořád ještě jsem, takže dokud jsem přikován, je nechat to takhle dobrá varianta...

Bluejamie: Nechtěl bys pro tyhle stránky pravidelně psát ty své bravurní filosoficko-kulturne-spolecenske studie? Osobně bych si to přál a myslím ze by i většina ctenarstva nebyla proti. Vlastně by se ty myšlenky jen přesunuly z fóra do sekce Pandemonium a měly by trvanlivost a větší čtenost.

Taky docela žeru, jak věci, který jsou tak éterický a nezachytitelný, je možné popsat stručně a přesně:-)

Docela mě někdy rozčiluje, jak vážně se vždycky bere Operation Mindcrime. Je to jakoby na sebe O.M. dokázal strhnout snad všechnu pozornost a myšlenky z R.o. O. úplně upadly do zapomnění. Žijeme prostě ve světě, který se točí už příliš dlouho a máme zcela neopodstatněný pocit, že náš život a mír je věčný a že můžem dál jít stínem a splnit si své sny. Své životy marníme hledáním bohatství a zábavy a cosi nás ponouká hnát se za bohatstvím a úspěchem. To však nemůže trvat věčně a někdo s tím musí něco udělat. Někdo musí svět a lidi zachránit. Budeme to my, bude to naše generace, která nahradí víru v Boha vírou v technologii a vyvede bloudící lidstvo ze slepé uličky? Co se stane, až jednou stroje získají všechny naše znalosti a jednou až tomu nebudeme moci zabránit ukradnou i všechny naše sny? Uvědomíme si to vůbec, když vlastně družice, které tu krádež z oběžné dráhy provedou, nikdo nevidí??? Jaké jsou myšlenky toho, kdo tak dlouho a tak pečlivě sleduje každý krok ženy a těší se tím, jak strašný v ní vyvolal strach. :-) Nu tak jsem teda těch pár myšlenek z Rage of order napsal. Vybral jsem je proto, že zajímavý jsou nejen samy o sobě, ale lákají mě z literárního pohledu i tím, že jde o texty, kde je použit kontext, obraz a často i podobný nebo doslovný verš, který byl současně použit i v nějaké písničce Black Sabbath. Ještě by mě docela zajímala jedna drobnost. Na tomhle albu se poprve objevuje Tri Ryche logo. Má ono nějaký svůj význam? Proč Tri Ryche, když je pět Ryche(s).

Na těhle profilech je nejlepší, že si člověk poslechne desky, okolo kterých léta chodil a nikdy si je nepustil. Já mám doma dokonce některý vinyly a cd nerozbalené :-). V tom vidím pro sebe největší přínos těchto stránek.